Studené léto

Tolik nadšených ohlasů bych u tak průměrného až špatného filmu nečekala. Téma samotné snad působí zajmavě a chytlavě, ale forma podání je mizerná a pro mě naprosto nezajímavá. Postupně jsem jako jako divák skutečně ztrácela iluze o kvalitě tohoto "díla". Je to hloupé, ale nevydržela jsem ani do onoho zmíněného dechberoucího konce. Příliš toho nelituji. (25.06.2008)

Představte si život jako domeček z karet. Jednoho večera si odskočíte přes řeku na druhou stranu. Ráno se probudíte a zjistíte ,že návrat je vám odepřen. Stojíte tam a sledujete jak poslední karty vašeho domečku poletují ve větru a doufáte ,že vítr bude mít příznivý směr a něco vám přivane zpátky. Ale léto je studené a vítr je vrtkavý. Někdy to trvá ...skoro 30 let... (04.07.2008)

Jeden z filmů, kde proti sobě stojí silné téma a průměrné zpracování. Rozdělení jednoho města a národa a v lidské rovině pak i jednotlivých rodin pochopitelně vyvolá velkou dávku emocí a funguje stoprocentně. Za závěrečný komentář a tragické vyústění příběhu nemůžu dát méně než tři hvězdičky. Na druhé straně, režie určitě není objevná, scénář je jen průměrný a zejména vedlejší postavy jsou hodně zploštělé. V některých případech jsou zjednodušeny do nechtěné karikatury, zejména u představitelů východoněmecké státní moci. Herecké výkony zapadají do typické německé televizní produkce, tzn. že sice nejsou pod psa, ale určitě neuchvátí. Celkový dojem: 50 %. (25.06.2008)

Jó, byla to hodně zvláštní doba. Při revoluci mi bylo 6 let, takže jsem vlastně komunistický režim nezažil tak, abych si z něj pamatoval víc než pár střípků ohledně tuzexu, prvomájových průvodů, nebo nekonečných front. V žádném případě na tuto dobu nemám špatné vzpomínky a snad i jako dospívající bych s režimem neměl problémy, jsem totiž člověk nekonfliktní, který nedělá potíže a když se něco nesmí, tak se to zkrátka nesmí. Ale jsem samozřejmě rád, že jsem mohl dospět v demokracii, ať už s sebou přinesla cokoli a ať si jí mnozí vysvětlují jakkoli. Studené léto vypráví o rodině, kterou rozdělila Berlínská zeď. Příběh „uprchlých“rodičů a jejich mladého syna uvězněného v totalitě je natočen vizuálně překrásně (především kontrasty mezi šedivým a temným východním a barevným prozářeným západním Berlínem jsou pastvou pro oči) a co se týče dramatičnosti, vzhledem k opravdovosti příběhu je vysoká - bezmoc, beznaděj a nemouhocnost cokoliv zmoct proti zabedněnému „velkému bratrovi“ člověku až vhání slzy do očí a zatíná pěsti. Výtky, které přeci jen sebraly jasně pětihvězdičkovému filmu jeden bodík jsou následující: 1)jednostrannost – ač to vizuálně vypadá skvěle, rozdíly mezi východem a západem jsou přehnané, východní Berlín vypadá jak z nějakého postapokaliptického filmu, poničené baráky, temné prázdné ulice, neustále zataženo…naopak západ je ráj. Naštěstí jde jen o tento vizuální prvek, svině jsou na obou stranách stejný! 2) Občas se u jinak vyborných herců vyskytl nějaký nepovedený herecký záblesk, který dokázal potupit celou scénu….Až tady jsem se dozvěděl, že se jedná o televizní film, tak to teda smekám! (24.06.2008)

To, že se v Německu točí kvalitní filmy, to pro mě není žádná novinka. Ale že z televizní produkce vzejde něco tak dobrého, to jsem snad ani nečekal. Oceňuju realistický a propracovaný scénář a hlavně reálnost chování jednotlivých postav. Těžko popsat bez spoilerů, ale postavy se chovají jako ve skutečném životě. Když něco chtějí udělat, tak to prostě a jasně udělají a nazdar hodiny. Žádný hrocení, žádný přikrášlování a věci kolem. Na příběhu jedné rodiny je zde ukázán osud mnoha. Velice dobře zpracované silné a pro mě zajímavé téma. (10.12.2008)