Buddha padl hanbou

Malé protivné dievča sa rozhodne miesto stráženia malého súrodenca, že sa bude flákať po okolí (tá škola je len taký motív naoko). Hrozná nuda, keď sa celý film nič nedeje a vám je úplne jedno, či sa do tej školy dostane alebo nie. Tých iránskych filmov o deťoch je už priveľa, toto mi prišlo rovnako účelové a nezaujímavé ako Biely balónik, narozdiel od Majidiho a Ghobadiho filmov, ktoré v sebe majú množstvo emócií. (12.05.2019)

Mňa to až tak moc nechytilo , ako väčšinu prítomných hodnotiacich . Je to taký polodokument , polofilm o tom , ako malé dievčatko behá po kopcoch a piští ( až by som jej hlavu utrhol ) , že chce ísť do školy . Okrem iného je to i dobrá sonda do debilnej mentality horských buranov v Afganistane , alebo v akej prdeli to bolo , a náhľad do ich spôsobu života . Dve hviezdičky udeľujem za scénky , na ktorých som sa fakt zasmial parádne . Nechcem naznačovať, sú neprehliadnuteľné . (16.06.2010)

Film začíná záběry na výbuch a poté pád velké sochy Buddhy, následně se kamera přesune do malé jeskyně, kde žije Bakhtay spolu s její matkou a miminem. Snímek je především o okouzlující afghánské holčičce, který v časovém úseku jednoho dne vypráví její příběh. Po setkání s chlapcem chodícím do školy, který vedle ní předčítá text pod obrázky školní učebnice, zatouží i ona po vzdělání. Potřebuje však blok a tužku na psaní. Zdánlivě triviální problém sehnat tyto základní věci se pro malou Bakhtay v afgánském prostředí ukazuje velkou překážkou. Scéna s prodejem vajíček na získání peněz ke koupi školních pomůcek je pak naturalistická a komická zároveň. Cestou potká i partu válečně laděných hochů hrajících si na Taliban, kteří ji i ostatní kolemjdoucí děti "uvězní", a přinutí je hrát si společně s nimi. V této scéně lze také nalézt protiválečný podtext a vůbec celé drama je vlastně takovou symbolikou o chaotickém uspořádání mysli mladých afgánských dětí ovlivněných post válečným efektem, ale zároveň i příběhem o naději a vytrvalosti. Emocionální film je ve výsledku působivým snímkem, kde bych vyzdvihl přirozené herecké výkony a to především hlavní představitelky Nikbakht Noruz. (7/10) [MFFKV 2008] (12.07.2008)

Toto sžíravé filmové podobenství ve mě dlouho vrtalo jako červíček. Vzápětí po shlédnutí jsem byl jasně přesvědčen, že více než tři hvězdy tomu nedám. Ale červíček ve mě hlodal tak dlouho, že tu jednu hvězdu navíc prostě dát musím. Také byl film přínosný i z jiného směru. Kvalitní filmy nemusí dělat jen padesátiletý dědci, jak bývávalo zejména v Hollywoodu zvykem, ale i mladý lidi, čehož je devatenáctiletá Hana Makhmalbafová živým důkazem. Klobouk dolů. (13.07.2008)

Jeden docela obyčejný den hazárské holčičky jakožto podobenství o traumatech, která si v sobě nese post-tálibánský Afghánistán... Škoda, že malé děti už se stávají tak častý trademarkem íránského artu, až je načase to začít parodovat. A taky je vidět, že mladá Makhmalbafová s těmi nehereckými caparty ještě neumí zacházet tak, jako její zkušenější kolegové. (15.08.2010)