Moje nejmilejší žena

Originální titulky, ruka odebírá vyšívané prostírky. Jedna žena nezvěstná, druhou si chce Grant vzít. Zápletka je na světě, neb pohřešovaná domněle mrtvá žena se vrací. Jak jinak, o čem by to bylo dál. Děti ji nepoznaly, pes ano. No bodejť, po sedmi letech. Tchýně má evidentně raději první než druhou ženu. „Jaký byl můj pohřeb?“ „Nádherný.“ „Ó, kéž bych tam byla!“ Irene Dunne vypadala mnohem lépe v dámských šatech než nemožné námořnické čepici. Grantovy výmluvy kouzelné. A setkání s první ženou před svatební nocí s druhou ženou. A máme tu – ke značné nelibosti recepčního – jednu manželku v apartmá A a druhou v apartmá C. Obě Ardenové. Tím začíná kolotoč více či méně humorných situací, které se Grant bojí rozetnout. Včetně zděšení v okamžiku kdy zjistí, že jeho první manželka nebyla sedm let na ostrově sama. Navíc s krásným Adamem. Jako Eva. Nevyjde ani lest s prodavačem bot. Zajímavé je, že u bazénu se lidé opalují a koupou a Irene přichází v kožešinovém kloboučku a s rukávníkem. O to je pak efektnější zmáchaná. Guláš manželek není schopen pozřít ani popletený soudce. „Chci manželce vyprávět o tomhle případu, ona si myslí, že je tady nuda. Nakonec to musí rozetnout děti a i tady se potvrzuje, že poslouchat za dveřmi se vyplácí. Jedno oko nezůstane suché. Natož dvě. „Zdá se že ti došlo vše kromě výmluv,“ i nyní použitelná věta. Grant je na půdě roztomile neohrabaný a Irene mu to dává pěkně zbaštit. Válka nervů o usmíření je skvělá a nikdo nechce povolit. Vyřeší to až Vánoce. Nechápete? Musíte se podívat sami. (29.06.2008)

Cary Grant po 7 letech nechá prohlásit svou zmizelou ženu za mrtvou a ožení se - a hned druhý den se jeho žena objeví živá, zdravá a plná elánu. Jak z toho ven? Určitě ne tak, jak to dělá hlavní hrdina - když zbaběle mlží, neumí se rozhodnout ani říct pravdu a ještě žárlí na muže, který byl s jeho ženou na ostrově. Ne že bych se nebavil, ale ta zápletka mě přišla naprosto nesmyslná. Naštěstí druhá část, kdy si to hrdina žehlí u své ženy je mnohem lepší. (28.06.2016)

Šíleně mladý a šíleně krásný Cary Grant sprintuje mezi rozpálenou novomanželkou a náhle objevivší se ženuškou, kterou téhož rána nechal prohlásit za mrtvou. Ale nemusel by se na plátně ani hnout. Stačí, když se podívá, když zamrká, když se zakření- a charisma odkapává přímo z celuloidu. A co teprv, když otevře ústa. Na place museli zaměstnávat hluchoslepou osobu na utírání slintajících přihlížejících. Ostatně, když se mluví, tak se nehorázně zábavné ženské provokace střídají s nehorázně zábavným mužským cynismem. Jen nepobírám, že obraz téhle romantické crazykomedie není bourneovsky roztřesený. Protože při pohledu na Grantovy rozverné klukoviny, verbální judo mezi pohlavími, prehistorický trik s akrobatem a cynické dětičky mohl být v klidu jen kameraman na dálkové ovládání. A takoví se v roce 1940 ještě nevyráběli :) (13.09.2007)

Senzační screwballová komedie v režii Garsona Kanina (který byl známější spíše jako scénárista filmů jako Adamovo žebro či autor divadelní hry Včera narození) má zajímavou výchozí situaci: Cary Grant se oženil s Gail Patrickovou, ale v téže době se vrací jeho milovaná první žena Irene Dunneová, která byla úředně prohlášena za mrtvou... V šedesátých letech začal vznikat remake tohoto filmu v hlavních rolích s Deanem Martinem, Marilyn Monroe a Cyd Charisse. Ironií je, že režírovat ho měl George Cukor, který předtím s Kaninem pracoval na mnoha filmech... "Impulsivní? Je plný mrkve!" (02.01.2007)

Velmi nadčasová komedie s neuvěřitelně charismatickým Cary Grantem, který ani nemusí mluvit, stačí se jen podívat a z jeho výrazu vyčtete všechno, co jím chce vyjádřit. I ostatní herci byli moc fajn. Film navíc baví (mezi nejlepší patří třeba scéna v telefonních budkách), výborné dialogy a příjemná stopáž. (09.11.2017)