Osina v zadku

Postava nájemného zabijáka Milana je skvělá a člověk s nim v podstatě dost soucítí. Je to klasická Veberova ukecaná komedie a funguje, smál jsem se. Je fakt, že rozjezd, kdy se představuje situace a hlavní hrdinové, je trochu tužší, dejme tomu prvních 10-15 minut, ale jakmile se dostanou do interakcí, funguje to super. Veber má vždycky tradiční postavu blba Francoise Pignona, ani tady nechybí. Ovšem oproti filmům s Pierrem Richardem je tu fakt hlavní zdroj zábavy Milan a jeho nekončící frustrace. (25.07.2023)

"Letos máme o dva schizofreniky míň a nepřibyl nikdo s depresí. Jestli anorektici začnou jíst, tak je konec!" Dotěrný chlap, Kamaráde, kamaráde!, Osina v zadku. Už třetí nájemný vrah má z okna hotelového pokoje odstranit třetího nepohodlného svědka a potřetí mu jeho úkol hatí otravný sebevrah z vedlejšího pokoje. Zase je to zábavné a zase trochu jinak. :-) Francis Veber totiž rozvinul a přidal některé vedlejší postavy a původně trochu statickou komedii rozpohyboval. Jako osinu v zadku vnímá nejen zabiják plačtivého sebevraha, ale i ostatní postavy sebe navzájem. Svědek, který má být odstraněn, si svým policejním ochráncům pořád naříká na nějaké nepohodlí, mladá dvojice průběžně ujíždí na ukradeném mopedu domnělému policejnímu stíhání, egoistický psychiatr je osinou v zadcích svých pacientů, kteří by se dávno uzdravili, kdyby jim to dovolil. Původně zcela vyrovnanému zabijákovi kazí den jak dotěrný Francois Pignon, tak zmíněný cvokař, jejich společná žena, hotelový poslíček a dvojice z Útvaru speciálního nasazení. Tohle všechno se mi líbí a nebál bych se ani vyššího hodnocení, kdyby mi to - už zase - nekazilo obsazení. :( Zatímco Dotěrný chlap (1973), jinak velmi slušný film, je v mých očích průměrný, protože ho táhne ke dnu Jacques Brel, a IMHO dokonalé dvojici Matthau-Lemmon v Kamaráde, kamaráde! (1981) neslušel osmdesátkový humor plný sexuálních konotací, v Osině v zadku mi dělalo problém pozorovat 80 minut Patricka Timsita v roli Pignona. Silně nesympatický člověk. Richard Berry jako zabiják mi ale nevadil a i jinak můžu Osinu doporučit. 70% (11.03.2010)

Jeden je nájemný vrah čekající na oběť, druhý se chystá spáchat sebevraždu... co se stane když se tihle dva sejdou v jednom hotelu a mají pokoje vedle sebe? Takový námět by mohl slibovat parádní černou komedii, která se bohužel v tomto případě nekoná. Celkem slušný úvod a závěr, ale vše mezi tím je nic moc. Klidně by to mohla být divadelní hra. (18.01.2009)

Většina remaků, hlavně hollywoodského původu, tupě vykrádá námět, přidanou hodnotu má v nejlepším případě nulovou a využívá herce, kteří na originální ztvárnění postav prostě nestačí. Tohle je ale výjimka potvrzující pravidlo. Možná to bude tím, že tenhle film jsem viděl dříve než originál (já vím, zhřešil jsem), ale já tuhle verzi zkrátka považuji za lepší. Je to nejspíš proto, že původní film už trochu zastaral a také proto, že v roli Pignona se tehdy objevil Jacques Brel, který - a zde souhlasím se samotným Veberem, který o tom psal ve své autobiografii - ve své roli působil spíše zvláštně než směšně, což vůči němu není žádná výtka, ale zkrátka do této role se tolik nehodil. Za to Patrick Timsit zahrál debila naprosto s přehledem, v žádné inteligentní roli jsem ho vlastně zatím ani nepotkal. Navíc tu máme přidanou linku s klukem a holkou a Francoisem Randonim s tradičně výborným Michelem Aumontem. Na rozdíl od první verze se pohybujeme prakticky pouze v interiérech (hotel a psychiatrická léčebna), což výsledku rozhodně neubírá. Jedinou výtku mám k hudbě - ten donekonečna se opakující motiv začíná být velmi brzy otravný. 95% (26.03.2016)

Když jsem se dověděl, že na HBO budou dávat nový film od Francisa Vebera, přestal jsem se mýt, jíst i souložit, ukončil jsem dohady dohady s kámošema o tom kdo bude trénovat Viktorku Žižkov, skončil s pozorováním souložících psů a plně se koncetroval na premiéru filmu. Usazuju se do křesla a netrpělivě očekávám můj vysněný film. Těsně před filmem se však spustila doslova serié nečekaných událostí. Nejdřív přišlo do pokoje zbylý osazenstvo bytu s tím, že jestli se ihned neumyju, vyhodí mě pro smrad z domu. Nabíhám do koupelny, vidím kýbl z vodou tak ho na sebe rychle vyleju. Bohužel jsem si nevšiml, že v kýblu byly právě sklizený okurky. Některé asi hodně měkké a tak cela nečekaně získávám i okurkové aromá. Vyjdu z koupleny, ale to aromá asi způsobilo, že mě najednou začalo nesnesitelně kručet v žaludku a tak jsem to nevydržel, vběhnul do kuchyně, otřevel jsem ledničku, přiložil oteřenou pusu k hornímu regálu a narhnul jsem do ní obsah celého regálu, později měl sice žaludek menší problém s kartonem od mlíka a papírovou krabičkou s obrazem veselé krávy, ale nás drsný kluky ze Žižkova hend tak něco nepoloží. Po téhle rychlovečeři jsem se vrátil do pokoje aniž bych si všiml, že přišla slečna, která se zásadně neztotožňovala s mou sexuální abstinencí kvůli premiéře filmu. Naštěstí se ona abstinence ukázala jako skvělá věc, protože vše podstatný se satčilo odehrát ještě dřív než skončil blok filmových promo ukázek před samotným filmem. Následnou facku od samičky a uražený odchod ze scény jsem už ani nevnímal, protože právě začalo odpočítávání do začátku filmu, 0,54; 0,53; 0,52, když v tom volá kámoš, bohužel tohle byl zrovna kámoš z kategorie nezmar a tak mu radši rychle zvedám sluchátko. Prej " čau, co myslíš byl by pro Viktorku Žižkov lepší Hřebík nebo Straka?" rychle odpovídám, že Hřebík a chystám se zavěst, protože 0,32; 0,31, když v tom přijde smrtící dodatečná otázka "Vždyt si před týdnem říkal že Straka". Zavěšuju a běžím telefon pro jistotu rychle spláchnout do hajzlu, protože kámoš z kategorie nezmar je vždy připraven potvrdit své kategorické zařežení. 0,12; 0,11 .. najednou slyším podivné kňučení pod okny, okamžitě vykláním hlavu z okna. Pod okny vidím známe pohyby v podání čtyřnohých chlupatých milenců, beru všechno co mám po ruce a zasypu tím souložící čtyřnohý sexuální gurmány. Dávají se na úprk. Pes samec po mě háže nenavistný výraz, ale v tom slyším úvodní znělku filmu nechám samce samcem a destibojářským přemetem alá Šeberle skáču na pohovku, akorát včas, film totiž právě začíná. A´t mě nikdo netvrdí, že nejsem zápalený fanoušek filmů Francise Vebera. (07.06.2010)