Le Génocide arménien
The Armenian Genocide
Obsahy(1)
Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by pojmenovalo etnické čistky namířené proti jednomu národu. Osudem Arménů žijících v Turecku v roce 1915 bylo uvést ho do povědomí lidstva. Na strategické náhorní plošině na jih od Kavkazu mezi Kaspickým a Černým mořem, na křižovatce říší, obchodních cest a nájezdů, žili Arméni téměř tři tisíce let. Neustálé dělení jejich země mezi uchvatitele jim přineslo ztrátu nezávislosti a předznamenalo tragédii, která v letech 1915 až 1916 zahubila dvě třetiny jejich komunity žijící v turecké Anatolii. Bylo tehdy zabito téměř půl druhého milionu Arménů. Ti, kteří přežili, uprchli do ciziny a usadili se v Palestině, Sýrii, Libanonu, ve Spojených státech, v Řecku a ve Francii a vytvořili početnou arménskou diasporu. Na počátku 20. století ještě neexistovalo slovo, které by kvalifikovalo etnické čistky. Termín genocida se stal součástí mezinárodního práva až v roce 1948. Arménská agonie, která se odehrála o tři desetiletí dříve, byla první velkou tragédií, při níž byl téměř vyhlazen jeden národ. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (15)
Zaplať pánbůh za každý (lhostejno zda hraný nebo dokumentární) snímek, který připomíná jednu z největších (a dnes neprávem opomíjených) genocid 20. století. Jak už v jiných komentářích zaznělo, Turecko má bohatou - a dodnes živou - tradici v masakrování jiných národů a bylo by tragickým omylem zavírat nad tím oči. ()
Sila tohto dokumentu o genocidě arménského lidu v Osmanské říši, první genocidě 20.století, spočívá ve faktech. Chci v souvislosti s těmito událostmi zmínit i jméno "polozapomenutého" českého cestovatele Karla Hansy, který byl jedním z prvních, kdo na tyto zvěrstva svět upozornil ve své knize "Hrůzy východu". Kdo nám brzy připomene tohoto velkého českého humanistu je tandem tvůrců Martin Mahdal a Josef Nekvasil, v chystaném dokumentárním filmu o genocidě arménského lidu „Věčný smutek genocidy". Děsivé hrůzy minulosti jsou nám blíž, než se zdá... ()
"Zločin proti lidskosti!" . . . Ejhle, jak snadno se ex-post daly tyto masakry tehdejšími politickými elitami slovně odsoudit... Nakonec - Arménie je přece prosím taky Evropa! Ale válka je válka, a ty >zájmy< , že... . . . Předpokládám, že Turecko si bude muset tahle temná místa ve svých dějinách ještě hodně bolestně (vy)řešit, chce-li se jednou stát plnohodnotnou součástí naší >eurounijní< civilizace... Byť ta sama má máslo na hlavě takřka "kruciální"... :-/ . . . Velmi poučný dokument, naplněný mimo (vskutku) vyčerpávající informace i výpovědí posledních žijících pamětníků a unikátními dobovými obrazovými materiály! - - - - - (Poprvé viděno 25.8.2008 na ČT2, komentář zde jako první - 25.8.2008) - - - - - P.S. Pro případ nějakého pokračování R(t)entononc výlevů na moji adresu bych dodal, že celá aféra zjevně začala mým příspěvkem do "Volné diskuze" : igi B. (profil, hodnocení, komentáře, pošli vzkaz) [smazat] 25.08.2008 20:10 "Hm... Nechci vám teda děcka prznit váš kulturní rozhled, ale každopádně na DVOJCE teď běží velmi zajímavý dokumentární film: www.csfd.cz/film/246271-armenska-genocida-genocide-armenien-le/ " - - - P.P.S. Zbytky v "diskusi k filmu". Každý nechť si tedy udělá názor sám. Víc už se k tomuto nehodlám vracet. Howgh. ()
Kostoly Arménov, zarastajúce burinou a popísané graffiťákmi stoja na mnohých miestach východného Turecka dodnes. V zopár z nich som mal to šťastie prespať, cítiac neviditeľnú prítomnosť tých, ktorým boli určené, ale pokojného pohrebu v nich sa nedočkali. Likvidáciu arménskej nemoslimskej komunity, ktorej cieľom bolo vytvorenie národne jednotného Turecka, bez možných separatistických tendencií v budúcnosti, opisuje francúzsky dokument. Jednostranný pohľad, nedávajúci priestor argumentom dopĺňajúcim komplexnejšie skladačku faktov je zrejmý, no vzhľadom na dlhoročné zľahčovanie a zatajovanie skutočného rozsahu tejto tragédie aj čiastočne pochopiteľný. Pomerne podrobne je zaznamenaná aktivita konzulov, ktorým nebolo vyvražďovanie ľahostajné a tiež opatrnícku oficiálnu politiku vlád ich štátov vo vťahu ku genocíde. P. S. História sa v podstate nemení. Pokiaľ veľký a silný štát likviduje národnostné alebo náboženské menšiny, ostatné veľmoci sa aktivizujú len veľmi opatrne. Zvýšila sa len miera pokrytectva. Oficiálne vyhlásenia podobné postupy niekedy aj odsúdia, čo ale predstaviteľom krajiny ctiacej ľudské práva vôbec nijako nebráni udržiavať obojstranne výhodnú rozsiahlu obchodnú sieť s utlačovateľmi. ()
Jak probíhá genocida národa? Nejdříve jsou zlikvidováni vojáci a ozbrojené složky. Poté inteligence, duchovenstvo a šlechta. Nakonec bezbranný zbytek národa - rolníci, dělníci, ženy, děti, starci. Genocidu na stejném principu jako Mladoturci v Osmanské říši provedli o 3 roky později Dzeržinskij, Sverdlov a Trockij (ČEKA, později NKVD) na ruském národě (rudý teror). V obou případech jdou počty obětí do miliónů (1,5 miliónů Arménů, asi 5 miliónů Rusů + dalších 6 miliónů ruských obětí následného hladomoru v letech 1921-23). V obou případech šlo o likvidaci křesťanů. V obou případech svět mlčel a mlčí dodnes. ()
Galerie (2)
Reklama