Crows Zero II

Po skonceni prveho dielu som sa na druhy tesil i ked s obavami, ze ci nepojde len o recyklaciu toho isteho. A obavy sa naplnili, i ked to v konecnom dosledku nie je az tak zle. Druhe "vrany" sa snazia naznacovane motivy z jednicky (pocetne bitky a akcne sekvencie ako ekvivalent vyjadrovania emocii priatelstva a chlapskej spolunalezitosti ku "zenskym" zanrom) obohatit o nove prvky (rodina, vysporiadanie sa z minulostou), ovsem robia to iba velmi naznakovo a nefunkcne, cim zbytocne natahuju uz beztak premrstenu stopaz. ____Vyprazdnenie zivota mladikov mimo gang a jeho peripetie je este intenzivnejsie ako v prvych "vranach" - zensky element je tu takmer eliminovany, zaverecna bitka sa odohrava aj v samotnom priestore vnutra skoly - ziaden naznak, ze dane prostredie ma mimo posobenie gangsterskych sarvatiek aj ine funkcie a ucely. A hlavne na konci filmu su postavy takmer tam, kde boli na zaciatku prveho dielu - tam kde film Drop (dalsi japonsky prispevok do kategorie filmov "gangy a skolaci") na konci naznacuje pre hrdinov novy smer a posun vo vlastnom zivote, Miike a jeho banda skolakov nema tu silu sa (zatial) ubrat dalej.____Vrany zaujimavo pracuju aj s modelom "akcnej postavy", resp. jej vzhladu-> 80. roky mali v akcnom zanri silne muskulatury resp. n-nasobnych majstrov bojovych umeni, 90. roky potom upustaju od vypracovanych tiel smerom k telam vysportovanym, pricom rovnocennym faktorom sa stava inteligencia hrdinov. Na konci prveho desatrocia noveho milenia potom Miike prinasa mladikov, z ktorych vacsina po odhaleni tiel vyzera ako aktivny ucastnik hladovky, ovsem silu a razanciu ich uderov, spolu s vytrvalostou toho, kolko uderov znesu, by im mohol zavidiet aj Terminator.____Samotne bitky su oproti predchodcovi ovela menej stylizovane, dokonca aj choreografiou menej napadite. Vo vysledku ide o pokracovanie, ktore svojmu predchodcovi hanbu nerobi, hoc je de facto zbytocne. Na jeho konci som si totiz pomyslel > "Diki Takashi, bolo to fajn, ale treti diel uz prosim nie". (12.08.2009)

Na pokračování jsem se už dívala s vědomím, že tohle není můj žánr filmu (u jedničky jsem ještě nevěděla, co čekat), ale zajímaly mě spíše role Oguriho a Miury. Oguri opět potěšil, ta role Genjiho mu opravdu sedne. Miura byl spíše zklamáním, protože se zaprvé jedná o jeden z jeho starších počinů, takže jde vidět, že mu hraní ještě tolik nejde, a za druhé, jeho role tam byla menší, než jsem čekala - v podstatě se tam jen několikrát mihnul. Na druhou stranu mě tam ale z té konkurenční školy Housen zaujal Kaneko Nobuaki v roli Narumiho. Dělal úplně stejný dojem, jako když jsem ho viděla v Buzzer Beat. Tenhle typ role drsného bad boye mu očividně sedne, otázka však je, nakolik by zvládnul něco jiného (uvidíme později, jestli se dostanu ještě k něčemu, v čem hrál). Celkově na mě dvojka Crows Zero dělala dost podobný dojem jako první díl - všechno je to hlavně o bojích mezi delikventy ze dvou škol. Chápu, že jde hlavně o efekt a o tu stylovost, koneckonců závěrečný souboj byl opravdu dobře provedený a čišel z toho adrenalin. Jenže já osobně za tím od začátku do konce viděla jen bandu školáků, kteří si hrajou na drsné dospěláky a rvou se v těch svých rozbitých školách (které jim sotva kdy poskytly nějaké vzdělání) v podstatě pro nic. Tenhle pocit jsem ze sebe nemohla setřást jak u jedničky, tak u dvojky, a myslím, že je to ten hlavní důvod, proč si mě Vrány nikdy nezískaly. Přijde mi to až příliš absurdní - btw, kdo jim vůbec na konci udělil ty absolventské diplomy, na které je tam na konci záběr? Raději mám filmy a seriály, které jsou aspoň o něco bližší realitě (možná i proto se mi z delikventského prostředí víc líbil Gokusen). Malá lahůdka na konec - všimněte si, jak Oguri po finálním souboji vypadá s monokly na obou očích jako panda :D Musela jsem se tomu zasmát. ~(3,2★)~ (02.10.2015)

První díl byl hodně v pohodě a pro mne rozhodně jeden z nejlepších filmů vymagořeného "vše/ne-umětela" Miikeho. Školní prostředí, japonské uniformy a hlavně mraky akce, soubojů, hromadné bitky o nadvládu školních gangů ... děj skoro žádný, o to lepší postavy atd. Dvojka je v podstatě to stejné ... skoro úplně. A to je asi problém. Protože jednička byla něco nového a člověk na to koukal s otevřenou hubou a výborně se bavil, tady se opakuje úplně to stejné a to ještě přes dvě hodiny. Musím napsat, že jsem se rozhodně nenudil, ale ani mne film už nijak extra nedostával ... pár zajímavých postav, chvílemi se film bral až trapně příliš vážně a pak tu byla hlavně opět akce a mraky soubojů mladých výrostků. Závěrečná megařežba trvá snad 30 minut a nedivil bych se, kdyby to někoho časem třeba i začalo nudit ... Rozhodně dobré, ale doporučuji shlédnout hned po prvním díle, protože oba dávají spolu dohromady jeden velký celek. Jinak výtvarná stránka, speciální efekty, triky, kostýmy, to vše naprosto na jedničku, výborné! Ale stále dokola a dokola ... (03.06.2010)

Zklamání? U mě se nekoná. Ano, je to o něco horší než jednička, ale jen o malinkou píď. Hudba, souboje, lidé - všichni tu jsou. A mají stále ty své kvality. Jediné, co mi vadilo, bylo to, že jsem se pořádně nevyznala v některých soubojích; zřejmě roztržitou kamerou, ale jinak? Pořád je to pro mě adrenalinový film, kterej to umí pořádně roztočit. Pěkně se všichni vykoupali v krvi. Navíc se mi líbí, jak si muži vyřizujou účty, jak jim stačí rvačka k uzavření přátelství, k vyřešení problému. "Není nic špatného na tom být vrána. Když to porovnáte s chudáky ptáky v kleci, kteří zapomněli létat, Vrány jsou mnohem lepší. Být Vrána je dost dobré i pro mě." První a poslední písnička, ta samá písnička, suki desu! :-) (15.11.2009)

Pravdou je, že první díl byl revoluční a dary (...legendary), nicméně nesouhlasím s tím, že by byl o tolik horší. Konkurenční bitky se přesunuli z prostředí Suzuran na a vůči vedlejší škole Hausen. Připouštím, že film ztratil na dynamice oproti jedničce. Skvělé je, že všechno (jako v jedničce) dobře dopadne. Nicméně celková atmosféra a Japonská věrnost a choleričnost mě opět uchvátila natolik, že jsem nucen dát 5 *. (Víte, podle mě není nic špatného na tom být vránou) (27.10.2011)