Drak přichází

Posledni dokonceny a urcite nejlepsi snimek Maleho draka.. Krome Bruce si navic v tomto filmu uzijeme i cele rady dalsich skvelych bojovniku, treba Bolo Yeunga nebo Johna Saxona. V minirolicce se tu mihne i pozdejsi velka hvezda Jackie Chan... Nekomu se mozna bude zdat petihvezdickove hodnoceni trochu prehnane, souhlasim s tim,ze Bruce nebyl nijak talentovany herec a jeho filmy nemusi byt pro zapadni publikum prilis stravitelne, ale byl to clovek, ktery dokazal za svuj kratky zivot neuveritelne veci a jeho myslenky inspirovaly celou radu lidi... Za to mu patri obrovsky dik a jako fanousek bojovych umeni i akcnich filmu jsem schopen se nad jeho filmarske nedostatky povznest a davam za 5... (06.02.2006)

Jeden z mých oblíbených filmů s Leem. Předvádí komplexnost své osobnosti a neuvěřitelnou sílu a rychlost vzhledem ke své váze. Absolutně neskutečné je téměř dekapitační nahulení roundhousovým kickem s charakteristickým zvukovým projevem. Všechny ty grimasy, křik, postoje, držení rukou, poskoky, to prostě Leemu nikdo neodpáře, patří to k němu stejně jako mamutí kozy k Bolo Yeungovi... (11.02.2012)

Film, který vzbuzuje především jednu otázku – je legitimní hodnotit vysoce „umělecké“ dílo, které je sice veskrze špatné, ale má svojí přidanou hodnotu v neplánovaném zábavním efektu na diváka? (Zkrátka a dobře - zaslouží si třeba pět hvězd film, který je natolik příšerný, až se u něj celou dobu smějete?) Samozřejmě, například do díla velmi talentovaných tvůrců se neustále přidávají (jakoby sami od sebe) další a další vrstvy, další významy, možnosti čtení, které nebyly původně plánované. To se potom nezřídka stává, že sám umělec je často překvapen, co vnímavý čtenář/divák objevil mezi řádky (mnohdy s velmi zajímavým efektem – jeden příklad za všechny – když se Yann Martel bavil s jedním čtenářem o své brilantní novele Pí a jeho život, čtenář se ho zeptal „A opravdu je ten tygr, co s ním Pí pluje v loďce, Bůh?“ Martel se zarazil a koukal na něj chvíli s otevřenou pusou a poté řekl: „No vidíte, to mě ani nenapadlo.“ A od té doby prý už nemůže vnímat svou vlastní knihu tak jako dřív). Celkově na tomto principu není nic až tak zarážejícího – umění není přísnou vědou ani matematikou (jak by se to hodilo tolika filmovým teoretikům) – jeho přitažlivost tkví z velké části právě v tajemství, v nevysvětlitelnosti. Velká díla dokáží neustále překvapovat nejen své příjemce, ale také samotné tvůrce. Ne vše je v rukou tvůrce a je to tak dobře - věci jako vášeň a inspirace se naplánovat nedají. Na druhé straně podobného efektu „nechtěného“ jsme často svědky i u opravdu příšerných filmařů, kteří v naší post-postmoderní době (počet „post-“ si můžete libovolně rozmnožit dle vlastního uvážení) získávají pomalu patinu opravdu významných tvůrčích osobností. A tak jsme svědky takových paradoxů, že jsou vedle sebe řazeni Scorsese a Ed Wood či Bresson a Wiseau. Nic Proti Woodovi a nic proti Wiseaovi (jehož Room je ultra zábavný), ale já osobně jsem zastáncem spíše seriózního přístupu, který nebere míru talentu jako jakýsi kruh, ve kterém když dosáhnete ve svých dílech určité nadměrné míry debility, stanete na úrovni géniů. Shrnuto a podtrženo - ačkoliv jsem se u „přicházejícího draka“ vlastně velmi dobře bavil, je neoddiskutovatelné, že se jedná o veskrze příšerný film, v němž nic nedrží pohromadě - od zápletky, přes (neexistující) motivace charakterů, až po hrozivou hudbu, kung-fu moudra typu „přes svůj prst nevidíš měsíc (a proto mě nemůžeš kopnout)“ a špatné vykrádání žánrů, jež jsou příšerné už sami o sobě. Ty dvě hvězdy jsou tak nakonec hlavně za Bruce Leeho a Johna Saxona, kteří jsou jedinou opravdu kvalitní příměsí snímku. (25.10.2017)

Bruce Lee mohl být borec, jaký chce, ale nikdy mě nepřekoná v tom, že já jsem tento film na rozdíl od něj viděl. Jeho nesporný akční um byl totiž vykoupen daní nejvyšší - vlastním životem, kdy mu častá zranění udělala z mozku fašírku. Co se týče filmu samotného, tak akční scény byly luxusní. Všechno ostatní těžce kulhalo. Netroufám si říct, zda mě více sral totálně nesedící zvuk, který byl evidentně do filmu doplněn až v postprodukci dodatečně. Tenhle defekt nebyl obtěžující snad jen u všemožného pištění a skřehotání, či u ozvučení úderů. V rámci dialogů to bylo na poblití. Všechny neasijské vedlejší postavy byly k uzoufání špatně zahrané a snad i špatně napsané. Nejvíce mě iritoval ten negr s afrem, a to rozhodně ne z důvodu, že bych trpěl sklony k rasismu. Naopak hlásám, že každý by minimálně jednoho černouška měl doma mít. Příběh bylo taky jedno velké nic, ale to se dá u akčního filmu přežít, protože to není klíčovým aspektem. Opravdová one man show jednoho opravdového borce a akční ikony, která v sedmdesátých letech a možné ještě o chvíli později, musela být opravdu kultovním zážitkem. Dnes už se většina diváků nad snímkem jen lehce pousměje. Tohle je první film, který jsem s Bruce Lee viděl a vůči jeho postavě fakt všechna čest. Z každého záběru je cítit obrovská píle a snaha o naprostou preciznost a dokonalost. Velká škoda, že on je tím jediným tahounem. Lepší 2 hvězdy. (24.01.2020)

║Rozpočet $850,000║Tržby USA $25,000,000║Tržby Celosvetovo $90,000,000║ Bruce Lee v plnej paráde, v tomto prípade mi ale chýbajú odľahčenejšie scény potom by to bolo možno znesiteľnejšie a určite aj zábavnejšie ako to bolu vo filme Cesta draka, keď sa to bere vo vážnom duchu nie je to úplne ono. /60%/ (20.04.2006)