Ichi, slepá samurajka

Ichi (Haruka Ayase) je slepá muzikantka (goze), hrající na shamisen s mečem schovaným ve své slepecké holi, která cestuje Japonskem a hledá svého učitele Zatoichiho. Narodila se slepá a jako dítě ji Zatoichi zachránil a nechal jí v péči slepých muzikantů. Několikrát ji navštívil a naučil ji jeho techniku boje s mečem. Protože je krásná a slepá, je jedním mužem zneužita a vyhoštěna ze svého náhradního domova. Prosí muže, který ji zneužil, aby řekl, že se nic nestalo, ale on odmítne a ona ho při dalším pokusu o zneužití zabije. Vydává se na cestu a chce ještě před tím, než umře, naposledy vidět svého učitele. Při hledání se setkává se zvláštním samurajem, který se jmenuje Toma Fujihira (Takao Osawa) a kvůli incidentu z dětství nedokáže tasit meč. Ichi a Toma se dostanou do vesnice Bito, kde se schyluje k bitvě mezi místní yakuzou a skupinou banditů Banki-na v čele s bossem Banki (Shidō Nakamura). (24.07.2011)

Zatím jsem neměl možnost vidět žádný z filmů o Zatoichim, slepém šermíři, tak Ichi ( jeho dceru ?) posuzuju zcela tímhle japonským samurajským kultem nezasažen. Příběh slepé samurajky mě chytil díky hlavní představitelce o něco níž než za srdce, zhruba v oblasti perinea, souboje byly stejně rychlé jako kvalitní, romantická linie nemastná, neslaná, hlavně díky Osawa Takaovi, jehož výkon bych přirovnal k nejlepším romantickým rolím Marka Vašuta ( namátkou třeba .......), vůbec, kdyby celá ta jeho napůl komická, napůl hrdinská role byla vyškrtnuta, tak by to celému filmu jen prospělo. Prostě a jednoduše mě sral skoro stejně jako záporáci v čele s Shidou Nakamurou, jejichž komické přehrávání tlačí vcelku slušný akční film do nechtěné sebeparodie. Finální hromadný souboj taky nic moc, srovnám-li třeba s finále v 13 samurajích, tak tohle byla hospodská rvačka, nu a souboj Takaa a Nakamury byl ...teď ještě najít nějaký jiný sofistikovanější termín než trapný...ne, nestojí mi to ani za googlování..trapný musí stačit. Takže za to perineální polechtání, slušné ( nikoliv vynikající souboje) atd.. za lidovku. (15.10.2012)

Je to dosť dobrý akčný historický film. Má celkom dobrý príbeh o slepej goze, skvelej bojovníčke s katanou, ktorá hľadá svojho bývalého učiteľa, tiež slepca a behom putovania sa zoznámi so schopným, ale bojazlivým samurajom a spolu prídu do malého príjemného mestečka, kde ale robí problémy obávaný klan. A ten im prinesie len mnoho problémov. Spracovanie sa mi páči, je presne v štýle klasických samurajských filmov snáď so všetkými tradičnými situáciami, takže po úvodnom zoznámení s obomi hlavnými postavami sa už dej prenesie do mestečka a celá prvá polovica je vlastne jedna zaujímavá situácia za druhou, ako moja obľúbená hra s kockami, ktorá ma v tomto žánri vždy poteší, občas nejaká menšia akcia, plno zaujímavých dialógov, ktoré ešte viac zblížia s hlavným duom a podobne, druhá polovica ma už zaujala o trochu menej, už sa očakávane venuje prakticky len tomu hlavnému, boju s klanom, ale aj na toto sa do dobre pozerá. Takže v rámci žánru tu toho ani nemám moc čo vytknúť, tempo je svižné, dej dostatočne zaujímavý a s niekoľkými veľmi dobrými scénami, takže úplne ideálne. Akcie je tu pomerne dosť a páči sa mi. Chválim hlavne menšie akcie, kde stojí hlavná hrdinka proti niekoľkým protivníkom, sú výborné po vizuálnej stránke a obsahovo presne v samurajskom štýle, takže žiadne dlhé choreografie, ale rýchle a efektívne zneškodnenia po jednom seknutí a tak to má byť. Tie väčšie akcie ma už až tak moc nezaujali, ale aj na ne sa dobre pozerá. Herecké obsadenie je výborné, skvelá Haruka Ayase v hlavnej úlohe, tu ma bavila v každom zábere, môj obľúbenej Takao Osawa a pár zaujímavých vedľajších postáv, síce záporáci pôsobia tak klasicky prehrávajúco, ale aspoň poteší ich vodca Shido Nakamura. Réžia a technická stránka sú vydarené, výborná kamera, vizuál, celkom fungujú aj emócie a niektoré scény sú dosť zaujímavo podané, toto je kvalitná práca. Ichi patrí medzi tie lepšie súčasné filmy na túto tému, príjemný filmový zážitok, ktorý poteší aj viackrát. Objektívna kvalita filmu- 74%, film sa páči mne na 77%. (04.08.2009)

Jako u spousty jiných japonských filmů, i tady je potřeba být připravený na velmi pozvolné tempo vyprávění, typicky asijskou poetiku, kterou nezahluší ani to občasné mečování a křehkou lovestory. Postava Ichi je ztvárněna přesně tak minimalisticky, aby pěkně kontrastovala se skoro divadelním herectvím ostatních. Pokud je na scéně, nespustíte z krásné Haruky oči. U podobně laděného filmu samozřejmě nemůže chybět smyčcový a šamisenový hudební podklad, které tomu utahanému tempu vydatně pomáhá. Dvě hodiny je hodně a pokud někdo čeká, že jde o akční film, takže to bude od rubačky k rubačce, bude zklamaný. Ichi, slepá samurajka, je především příběh o ztrátě, samotě a hledání důvodu proč žít. Jestliže pozitivní myšlení způsobí, že se vám dějí pozitivní věci,... co se děje těm, kteří jsou prodchnuti smutkem? (02.12.2018)

Ode mě 88% a líbilo se mi víc, než Azumi. Film disponuje příběhem, atmosférou a určitým vnitřním kouzlem. Zásadní rozdíl je i v motivacích obou postav. Azumi zabíjí, protože je vytrénovaný zabiják a má poslání. Ichi hledá. Zabíjí, když musí. Při obraně vlastní nebo někoho jiného. Ichi je pomalejší, méně akčnější a méně krvavé, což někomu může vadit, mě to ale vyhovuje. (24.03.2011)