Chi bi xia: Jue zhan tian xia

Druhá část nejnovějšího velkolepého snímku Johna Woo. Jeho megalomanství, tolik typické pro Čínu, přerostlo opravdu do neskutečných rozměrů a opět se to na filmu lehce projevuje. Všechno je tu velké a chvílemi i digitální, což bych překousl celkem s přehledem, kdyby celý příběh nebyl tak extrémně předvídatelný a nepřišlo vám po těch 136 (+150 za první díl) minutách, že to na vás John prostě jen dobře zahrál. Plytký příběh roztažený na délku 286 minut a postavený na hrdinech (a hercích), výpravě, hercích, hudbě, pocit velkoleposti a v neposlední řadě právě samotný Woo se svými nejoblíbenějšími triky (nemyslím jen holubice:))). Bohužel postavy, které jsou hlavní nosnou silou příběhu nedokáží výrazně překvapit. V podstatě minimálně umírají a divák si tak může nejen tipovat, ale i odpustit "fandění" svému oblíbenci. Podle mě by mohl být o něco akčnější, ale zase po dlouhé době jsem byl potěšen z plejády skvělých a charismatických herců. (27.03.2009)

Red Cliff drinking game: předěl mezi scénami řešený jako přeseknutí plátna – 1 panák; Takeši Kaneširo se oduševněle ovívá sokolím křídlem – 1 panák; Vicky Zhao účinkuje jako comical relief – 1 tuplák piva za zkostnatělý sexismus; Chang Cheh se tváří zasmušile – 1 panák; Šidó Nakamura má drsňácky zvednutý ret po vzoru Rockyho Balboy – 1 panák; zrychlené pohyby mraků – dorazí se flaška a načne se nová; záporáci vymyslí taktiku, ale aliance hrdinů v paralelní montáži dostane vnuknutí na protitaktiku – 1 panák a další, když hrdinové slovně vysvětlí, co už je dávno jasné a co bylo ukázané v názorné ilustraci; někdo připravuje čaj – kolektivně se vyžahne flaška laciného bolehlavu z asijské tržnice za exotické klišé; vojenský útvar vyvíjí evidentně samoúčelnou činnost čistě proto, aby se v záběru dělo něco epického – jedna kapka za každého vojáka. Podobně by šlo ve výčtu povrchních efektností pokračovat ještě dlouho, ale už tak to jen v první třetině filmu hraničí se smrtelnou otravou alkoholem. Kdyby to bylo jen schematické a povrchní, byla by to sranda, ale tohle je navíc midcult jak prase. (12.06.2009)

Výrazně ukecanější pokračování, ale zase s pompézní bitvou na závěr. Dialogy jsou stále takové dost čínské a konečně jsem začal rozeznávat kdo je kdo. Díky tomu, že se velká část bitvy odehrává v noci, vizuál působí o dost lépe. Je to ohromná produkce, je to velkolepé, ale stejně jako jednička dějově dost prázdné a jestli se jednička aspoň trochu snažila o vykreslení historie, tak dvojka už je vyloženě heroická pohádka. (12.04.2024)

Lahodné dovršení famózního "návratu" Johna Woo. Jedna monumentální bitva ve finále je jen třešínkou na chutném dortu plným dlouhých rozmluv nad šálkem čaje, taktizování, neoblomných přátelských vztahů a dnes možná příliš naivních idealů, pro které nemá každá pochopení (já ano :)). Pro někoho možná zdlouhavé, pro jiné promyšlené, emocionálně nabité. Nemůžu být méně, než nadšen :). (07.03.2009)

John Woo se vrátil tímto neskutečně monumentální čtyřhodinovým opusem zpět na vrchol a natočil další ze svých filmů, kvůli kterým na něj historie filmu nezapomene... Škoda jen, že příběh je pro našince zajímavý asi tak, jako by byla pro číňany zajímavá rekonstrukce husitských válek... PS. : Ty 4 platí pro oba díly za sebou... (30.03.2009)