Bláznivé natáčení

Iggy

Zvukový Harold Lloyd už zkrátka není to, co býval. Nejen že má zastřený a nevýrazný hlas, ale ani samotné médium řeči nevyužívá tvůrčím způsobem. Odvážím se tvrdit, že kdyby byly promluvy postav nahrazeny klasickými mezitiulky němého filmu, na účinku by se to nijak neprojevilo. Přestože je vizuální humor skvělý a má smysl ho používat i v době zvuku, tak je zároveň nesmysl nevyužívat k humoru také možností zvuku. Zápletka je naivní a otřepaná i na grotesku. Harold Hall jede do Hollywoodu, aby se stal hercem v dobrodružných filmech. Ihned po jeho příjezdu se ale všechno řádně zašmodrchá a zaplete. Dochází k mnoha záměnám a celý děj je jedno velké nedorozumění. Ve zvukovém filmu už ovšem tyto laciné záměny (typu: hrdina slyší "Je to úžasný herec!" ovšem řeč je o někom jiném) známé z němých filmů nejsou příliš uvěřitelné. Film vrcholí dvěma skvělými scénami. Nejprve když Harold způsobí poprask na plese, kde si omylem oblékne frak kouzelníka a tak když tancuje, lezou z něj různá zvířata, stříká voda a pod. V závěrečné bombastické scéně se připlete do natáčení klíčové scény rvačky na potápějící se lodi. Harold zruinuje celou scénu, skutečně zachrání dívku, která je však unesena jen ve filmu, a nakonec dostane angažmá - jako komik.(20.2.2007)