Barbar

Taký kvalitný a intenzívny zážitok som nečakal. Miestami som zvažoval hodnotenie 100% a mysľou mi behalo prirovnanie k veľdielam svetovej kinematografie (Apokalypsa, Stalker). Výsledné nadšenie síce v závere troška zvädlo, ale i tak je to niečo, čo som nevidel možno celé roky. Ak vôbec niekedy. Trvá to len hodinu a pol, no stane sa v ňom toľko vecí, že by sa podľa nich dal nakrútiť štvorhodinový epos za 150 miliónov dolárov. Nakoniec z toho vznikol 96-minútový dánsko-britský film, ktorý je miestami taký komorný, až som tomu nemohol veriť. Paradoxne, práve oná komornosť mu dodáva osobitú a jedinečnú atmosféru. vynikajúci Mikkelsen, čarokrásna príroda a veľmi zaujímavá atmosféra "novoobjaveného nového sveta, v ktorom akoby ešte nikto nežil, len zvieratá". (20.01.2017)

Co se týče všech těch srovnání s filmy Terrence Malicka, nebyl jsem si jimi tak úplně jistý a bral jsem je s velkou rezervou. Vydrželo mi to zhruba první minutu filmu. Pak už jsem o nich nepochyboval. Valhalla Rising (důmyslný český název odmítám používat) je snímek stejně tak brutální (zavíral jsem oči) jako poklidný a tak nějak i meditativní. Na postavě Jednookého nám v působivých obrazech podbarvených minimalistickou hudbou názorně ukazuje, jak vypadá cesta do pekla, a co tam člověka může čekat. Pátou hvězdu ovšem nedám a nedám, protože: Vadilo mi, že se ve filmu mluvilo anglicky. A té otevřené brutality mohlo být buď méně, nebo (v případě scény kámen--->hlava obzvlášť) mělo zůstat jen u náznaků. Úplně by to stačilo. (15.08.2011)

Fight Club Vikingů? Sběr květů netřesku na severské vysočině? Objevování Nového světa? Scénárista se rozhodl šetřit dánské lesy? A nebo jednooký Ódin vede své bojovníky do Valhally zkratkou přes peklo? Rozhodně bych nevyčítal filmu rozvleklost (to by musel trvat jedenkrát tolik), ba naopak bych si užíval toho klidu bez mobilních telefonů, i-podů a aut, jenž v dávných dobách panoval i astrální zvukové složky, která místy svádí až k pnutí (uctivě zdravím Verbala111). Nicméně nepopírám, že pro ty, co čekali něco ve stylu 13th Warrior, to musel být popcornový Ragnarök.. Jednu hvězdu navíc dávám Refnovi za to, že mi dovolil snít o pětihvězdičkovém snímku Wrath of One-Eye, kde by Thórovo kladivo Mads 120 minut nepřetržitě podřezával, vykosťoval, sekal a vyhřezával každého, kdo mu přijde pod ruku. (31.05.2010)

Hypnotický vizuální skvost, kde se všechno natolik podřizuje strnulé metaforice přírody / kamenné lidské tváře (mytický Mikkelsen!) / monotónních promluv, že se z filmu zcela vytrácí jakákoli smysluplná narativní struktura i kauzalita. Nicolas Winding Refn vede pohanský rituál se vším všudy. Proslovené formuli není třeba rozumět, protože nemá logiku v moderním slova smyslu – je to prostě a jednoduše uhrančivý sled metafor a precizních kompozic, dlouhých, nedějových výjevů, mezi nimiž nemá valnou cenu hledat pojítko. Jsou tam, řečeno s Vančurou, z potřeby básně. A ta je někdy silnější než potřeba příběhu. Škoda, že se v tom filmu mluví – je to jako s tím samoúčelným názvem "Valhalla Rising". Slova do toho zcela zbytečně vnášejí potřebu dávat výjevům nějaký ucelenější řád. A ten tam prostě není. Vlastně mi to vůbec nevadí. (30.05.2010)

Fear X to načal, Valhalla jde ještě o level dál. Nicolas Winding Refn je Terrence Malick pro následující dekádu, což ale nemusí být nutně kompliment. Onen pověstný balanc mezi intelektuální onanií a hutnou stylovostí bohudík leží na bedrech zázračného slůvka high-definition. A šmrncovních exteriérech. Odmyslete ale tyhle ingredience a zbude vám poctivý kinematografický očistec o očistci, a peklo o pekle jako od Danteho. Podivuhodně přitažlivý, prožitý, ale i protrpěný film, který záhadně dokonale funguje i nefunguje zároveň. Prostě Malickova škola :-). (22.05.2010)