Němá svatba

Divadelné zázemie Horatia bolo cítiť a vidieť naozaj vo všetkom. Spôsob, akým bola podaná hlavná myšlienka filmu, bol vskutku zaujímavý. To preklopenie, z humornej polohy do vážnej, bolo dych vyrážajúce. Tie drobné momenty, ktorých bol film plný, boli fantastické. Lepšiu svadbu, ako túto nemú, som asi ešte nevidela. Silné 4*. (28.05.2016)

Hrozná doba. Ale jako vždy je to o lidech. Jistě to nebyla jediná trachta v tom tehdejším mezinárodním smutku a kolik kvůli tomu zaniklo vesnic- tahle by mohla být jediná..? Tím neříkám, že to není odsouzeníhodné. Rozhodně je. Aby kvůli úmrtí nějakého starce trpělo tolik lidí, to se nedá obhájit. O národu, který to má na svědomí, lze ale zpětně říct jen to, že jeho příslušníci trpěli víc, než kdokoliv jiný ve východním bloku. Nemuseli být nejhorší, ale určitě byli nejvystresovanější. Ani to je ale neomlouvá, pouze to konstatuju. (28.04.2021)

Je to vážně smůla, naplánovat si nevědomky svatbu na stejný den, kdy natáhne bačkory sám velký Pepi Stalin. Komunisti vzápětí vyhlásí sedmidenní zákaz veškerých oslav a všechno se zdá být v háji…Radost, smích či hodování není povoleno. Ne tak docela. Slavnost bude pokračovat, ale vše, včetně hudby, bude v módu MUTE. Tragikomedie založená na skutečném příběhu ukazuje, že s humorem se dá zvládnout všechno. Chvílemi až divadelní, často absurdní zpracování zachycuje sílu rumunského venkova ve vtipné, na konci bohužel i ve velmi tragické poloze. (29.06.2014)

Do svého prvního setkání s rumunským filmem jsem moc velká očekávání nevkládala, byla jsem však velmi příjemně překvapena. Po trochu rozpačitém úvodu, zasazeném do současné doby, jsem se přenesla do rumunské vesnice 50. let minulého století a zúčastnila se víceméně humorných příhod ze života jejich obyvatel. Když pak došlo na tu zakázanou oslavu s potlačovaným svatebním veselím, skoro jsem oněměla taky. Oceňuji výkony rumunských herců a práci režiséra Malaeleho. Opravdu podařený debut.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. (19.04.2015)

Je tu mírná analogie třeba s Pelíšky. Pohnutá doba, ve které jsou ale komunisté vykresleni spíš jako směšné figurky, zatímco okolí si žije svoje spokojené životy se všemi slastmi a strastmi. Pak ale přijde chvíle, kdy bolševici krutě zasáhnou do života všech zúčastněných. Film má originální nápad a svérázné obyvatelé zapadlé rumunské vesničky první poloviny padesátých let, seřazené do klasického panoptika, které k podobným komediím neodmyslitelně patří. Vlastně první hodinu se nic moc neděje, ale ta pohodová venkovská atmosféra a jednotlivé postavičky člověka zaujmou a pobaví. Do vážna se přejde ve chvíli, kdy se na scéně nepřímo i přímo objeví ruští vojáci, ale pak přijde vrcholná scéna se samotnou němou svatbou, která mě zase rozesmála a pobavila jak už dlouho nic. Co mi moc nesedělo byla jakási poetika zosobněná podivnou věčnou nevěstou, která mi přišla zbytečná a pak ono orámování televizním štábem. Proti takovému konceptu nic nemám, ale chování filmařů na konci a vlastně i samotný konec, to mi přišlo nepochopitelné. Nicméně Rumuni pobavili. 80% (22.05.2014)