VOD (1)
Obsahy(2)
Britsko-francouzský animovaný film vznikl na základě nerealizovaného scénáře francouzského herce a režiséra Jacquese Tatiho z roku 1956. Tati jej tehdy věnoval své nejstarší dceři a vypráví v něm příběh zestárlého iluzionisty, který putuje se svým uměním od vesnice k vesnici. Jednoho dne v zapadlé vísce narazí na mladou obdivovatelku, která opravdu věří tomu, že dokáže dělat zázraky. Toto setkání oběma změní život... Hlavní postavou filmu je animovaná postavička Tatiho v podobě Pana Hulota, který herce proslavil po celém světě. Režisérem snímku byl Sylvian Chomet, autor oceňovaného Tria z Belleville (2003). (oficiální text distributora)
(více)Videa (8)
Recenze (227)
Sylvain Chomet složil svým animovaným filmem Iluzionista obdivnou poklonu Tatimu. Jacquesovo alter ego Hulot povstal ze zapomnění nuceného odpočinku a s tichou přemýšlivostí opětovně vykročil do světa dynamického rozvoje. Starosvětské důstojné okouzlení střídmou prostotou se v pokroku a spěchu přelétavosti vytrácí na okraj zájmu. Smutek z neodvratnosti se natrvalo zarývá do duše a s lehkou apatií se dává do pohybu. Tesknění nad povrchností, odcizováním i citovou prázdnotou jsou Tatiho celoživotním motivem. Neodsuzuje, jen smutně přihlíží stále většímu běsnění a mamonu. Komplikovaná efektnost mámení s významem pustiny dostává přednost před skutečnou podstatou, upřímností i střízlivou přemítavostí. Tati mě kdysi uhranul svou formou i obsahem. Chomet dokázal na jeho myšlení nenuceně navázat a srozumitelně přiblížit jeden z největších životních rozporů. Život není jen bojem o pozlacený flitr. Je to též bezelstný úsměv, povzbuzení naděje očekávání, vlídné chlácholivé slovo, či každodenní lidskost. Štěstí není život v blahobytu, nýbrž vyrovnanost hodnot lidství. Oázy klidu a opravdových citů pomalu a jistě z mapy světa nenávratně mizí, jedinou útěchou je zachování čistoty vnitřních poměrů, byť i občasné stíny jsou žádoucí. Tati umřel, můžeme ho jen malovat a obdivovat jeho celoživotní přesvědčení. Ach, Tati, důstojně si kráčel ve svých představách a někdo z nás tě snad bude i nadále následovat. ()
V profilu jsem o sobě napsal: ,,Vyžívá se v nostalgické atmosféře, žere 30. léta, samotu, prostředí špatných kabaretů, smutných klaunů, pochmurných míst." Napsal jsem to dávno předtím, než jsem věděl, že někde někdo dělá nějakého Iluzionistu. Myslím, že to je jasný důkaz, že tenhle film byl natočen pro mě. Víc říkat nebudu. ()
Co Med zkazil, Iluzionista napravil. Kouzelná animace, jakoby z oka vypadla herní sérii Broken Sword. Oceňuji pěknou melancholickou atmosféru, vtípky, hudební doprovod, ale především krásný a smutný příběh, který je vyprávěn beze slov. Něco málo mi tam sice chybělo, ale i tak se jednalo o jeden z nejlepších filmů festivalu. (8/10) [MFFKV 2010] ()
Příběh bohužel vydá tak akorát na opulentní dvacetiminutovku, takže přes veškerou jeho krasosmutnost je ta hodina navíc velkou přítěží. Zato po výtvarné stránce se jedná o divokou orgii, Chometův talent pro karikaturu spojenou s nostalgií je nebetyčný a strefuje se mi přesně do skusu. Takže za natahované krasosmutnění slabší trojka, za obrázky pětka, dohromady taková slabší čtyřka. ()
Filmům francouzské výroby se docela úspěšně vyhýbám. Proto není překvapivé, že jsem před Ilusionistou neviděl ani jeden film od Tatiho nebo Chorneta. Přesto nebyl problém tam cítit tu nostalgii a těžce dopadající vědomí nenávratnosti jednou (ne-)investovaného času. No a navíc mi Ilusionista přidal další plusový bod k zavítání do Edinburghu. ()
Galerie (36)
Photo © Pathé Distribution
Zajímavosti (8)
- Tati psal scénář tohoto z velké části autobiografického filmu ještě před vznikem samotného pana Hulota. (Vodnářka)
- Králík měl být podle původní předlohy kuře. Chomet se domníval, že kuře není vhodné, a nahradil je. (Houbos)
- Iluzionista (Jean-Claude Donda) sa zámerne podobá na Jacquesa Tatiho - autora pôvodného scenára. (Samuellsson)
Reklama