poster

Iluzionista

  • Francie

    L'illusionniste

  • slovenský

    Iluzionista

  • anglický

    Illusionist, The

Animovaný / Drama / Fantasy

Francie / Velká Británie, 2010, 80 min

Režie:

Sylvain Chomet

Scénář:

Sylvain Chomet, Jacques Tati (původní scénář)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Deschain
    ***

    Milé, no uspávajúce. Aj na veľkom plátne. Inak exkluzívne premietanie pre dvoch. Hudba decentná. Chýbali mi tam nejaké zrozumiteľné dialógy alebo titulky, niečo, čo by držalo pozornosť a väčší záujem o príbeh. Aspoň že mi nakoniec po záverečných titulkoch dali po zemi sa šmýkajúceho opitého Škóta v kilte. (30.3.2011 - Palace Cinemas, Aupark)(30.3.2011)

  • Matty
    ****

    Tatiho neagresivní komediální styl, kdy pan Hulot často mizí kdesi v mizanscéně, byl v Iluzionistovi povýšen na hlavní téma filmu. Protagonista stojí na okraji záběru i zájmu. Dokud nenajde spřízněnou duši ve snící dívce, nikdo si ho nevšímá, je skoro neviditelný. Stejně jako jeho magie, u Tatiho vždy ukrytá kdesi za rohem a přitom všudypřítomná. Komično vzniká ze zdánlivě (vzhledem k tomu, že jde o animaci, skutečně zdánlivě) nahodilých situací – vítr rozrazí okno, spustí se déšť. Gagy neprozrazují svou promyšlenost, prostě se přihodí. Chomet před námi otevírá několik dveří naráz a dopředu nás neupozorňuje, kterými někdo vejde. Stejně jako Tati vytvoří určitou situaci, nechá ji rozvinout a doznít. Nespěchá, ačkoli průměrná délka záběru je očividně (i bez stopek v ruce) nižší než v kterémkoli z Tatiho tří mistrovských děl. Odkazuje se přitom nejen na ně (na Prázdniny například upomíná obsah kufru umývaného auta), ale také na neprávem opomíjený Trafic (záplava černých deštníků) a na cirkusový televizní film Parade. Nejvíce skrze film přesto prosvítá Můj strýček, jehož zápletku Iluzionista parafrázuje. Pouze v Hulotově závěrečném předání štafety je tentokrát více definitivnosti. Jeho přenechání prostoru mladým v sobě nese hořkost i naději. Iluzionista odchází, iluze, přinejmenším ty filmové, přetrvávají. Chomet Tatiho nemění k obrazu svému. Charakteristiku pana Hulota jako staromódního, v moderním světě poněkud rušivého elementu, který rozumí dětem a nikoli technologiím, zachovává, jenom mu nově umožňuje nahlédnout na sebe samého zvenčí (ve scéně z kina doslova). Za nejvýřečnější z této takřka němé poklony poslednímu z mistrů grotesky považuji paralelně běžící mikropříběh zasmušilého klauna, unaveného světem, který je více fascinován pohybem strojů než pohybem živých bytostí. Sám přitom, ani lidský, ani nelidský, nemá, kam by zapadnul. Věřím, že Tati to cítil podobně. 85% Zajímavé komentáře: JFL, Mouzon, ScarPoul, rainman93(9.9.2012)

  • Psema
    ***

    Chomet má techniku v malíku... všechno ostatní nikoliv.(16.7.2010)

  • Flakotaso
    ***

    Tak tohle mě teda hodně zklamalo. Možná to bylo Tatiho scénářem, který brzdil Chometovu obvyklou vlnu nápadů, ale Iluzionista z mého pohledu vůbec nefungoval. Hrozně z toho bylo cítit, jak se Chomet snaží navodit tu nostalgickou a posmutnělou náladu, ale tady jednoduše vůbec nebyla a pokud byla, tak umělá. Nejvíc mne na to upozornil závěr, který jsem sledoval s naprosto odevzdaným výrazem v tváři, žádný konkrétní pocit se prostě nedostavil. Proto je pro mě Iluzionista o dvě úrovně níže než Stará dáma a holubi a především skvělé Trio z Belleville, kde TO kouzlo opravdu bylo přítomno.(12.2.2012)

  • Cappuccino
    ****

    Striedanie životných radostí a starostí. Veselé i smutné, komické i tragické. Niekedy dá aj málo slov za veľa - budiž príkladom prekrásna filmová báseň - L'illusionniste.(3.3.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace