Večírek

Blake Edwards musel večírky hollywoodské smetánky milovat. A musel během nich zažít věci zcela nevídané i neslýchané, nevěřím, že by se při psaní Večírku alespoň zčásti neinspiroval reálnými zážitky. Jako kdysi Federico Fellini a jeho Sladký život. Ten byl však v prvé řadě filmem trpce kritickým, to Večírek je v prvé, druhé i třetí řadě filmem převážně nevážně odvázaným. Čili neškodným a zesměšňujícím vše, co se jednomu smolařskému Indovi zrovna namane pod ruky. Na večírek se dostane omylem a podobným omylem málem přizabije své hostitele i jejich hosty. Není to způsobeno jeho úplným trotlovstvím, prostě trpí komunikačními problémy typickými pro každého cizího člověka v cizí zemi. Takže je to vlastně takový předchůdce Borata. :) Když si Blake Edwards v roce 1961 vybral pro roli japonského souseda do Snídaně u Tiffanyho Mickeyho Rooneyho, byl to neodpustitelný přehmat. Je tedy překvapující, že také pro Večírek zvolil do role asiata (do hlavní role asiata!) anglicky mluvícího herce. Kvalitativní rozdíl mezi Rooneyem a Sellersem je však markantní. Sellers zde dokonale napodobil indický dialekt, svůj slovník zredukoval na několik nezbytných frází a zahrál snad ještě lepšího pošuka než v Růžovém panterovi, i když je pochopitelně nesmysl stavět Clouseaua vedle Bakshiho. Komické situace mají sice podobný charakter, ale pramení ze zcela odlišných povahových rysů svých původců. Večírek si nenárokuje být něčím víc než mírně střelenou situační komedií, která nabízí luxusní prostor mimořádnému komediálnímu talentu Petera Sellerse, ten budí – i přes všechnu svou nešikovnost – dojem ryby ve vodě. Podobnou roli nemohl dostat nikdo vhodnější. 80% (04.11.2007)

Edwardsův Večírek se bohužel kvalitou blíží méně povedeným Panterům a slabý scénář nezachrání ani Peter Sellers. Celý film se velmi vleče a ačkoliv se o humor snaží pravidelně, jednotlivé pokusy bohužel nejsou příliš kvalitní ani kreativní a celkem se opakují a humor založený na nešikovnosti hlavní postavy se rychle okouká a díky tomu, že hlavní postava, ani postavy okolo nejsou ničím zajímavé, je tento styl humoru méně úspěšný, než právě u Růžového pantera, kde je oblíbený Clouseau, který leccos zachrání, ale na Večírku bohužel moc záchranných bodů není. (06.03.2018)

Pro mě zcela neznámá záležitost s božským Peterem Sellersem. Vzhledem k tomu, že většina vtipů je tu založených na faktu, že se hrdina různě ztrapňuje (což nemůžu ve filmu vystát a přivádí mi to návaly studu a samým studem pak odvracím zrak od filmu), nemůžu jinak než za 60%. Pokud si ale v podobném humoru (nebo v Sellersovi) libujete, zřejmě si THE PARTY vychutnáte nadmíru. (16.02.2010)

Ok, chce to vydržet. Někdy kolem 50. minuty už se ty trapné a spíše rozčilující nehody nakumulují tak, že se kvantita empiricky změní v kvalitu a už to prostě začne být netrapně vtipné i zpětně, při pohledu na bohorovného Inda s nezničitelným úsměvem, mile a bezelstně pobaveného všemi těmi roztodivnými překvapeními, jež nepodstatný, ale zábavný vnější svět nabízí každou vteřinou (samozřejmě aniž by byl s to uvědomit, nakolik tomu svým přístupem napomáhá) vám nakonec nezbude než se navzdory stupňující se destrukci totálně uvolnit a nechat to plynout – čímžto se oprávněně domnívám, že se jedná o nejrychlejší, nejsvéráznější a nejpůsobivější praktický kurz odpoutání a ovládnutí základní dovednosti východních filosofií – uvedení se do stavu nelpění absolutně na ničem. Mimochodem – ten Bakshiho stoický úsměv je asi opravdu jediná nezničitelná věc v celém příběhu. *** Nezapomenutelná a nosná sama o sobě je pak role metodicky se opíjejícího číšníka, jehož postava je vtipná od samého začátku – její herecké ztvárnění má oscarové rozměry z doby, kdy Oscar ještě hodně znamenal, a tu první polovinu filmu, než začne kumulativně fungovat sám ze sebe, jsem určitě vydržela jen díky němu, čímž této promyšlené roli převozníka do druhé, části vzdávám zasloužený hold. Závěrem se sluší jen dodat, že euforie a katarze, jimiž diváka snímek odmění ve finální části, kdy na scénu vstoupí dcera hostitelů se svými rebelskými přáteli, jsou epochálního kalibru. *** Výborným komentářem k filmu a jeho zpřístupnění divákům tu posloužil uživatel Oskar. *~ (24.07.2020)

One man show Petera Sellerse, který opět potvrdil, že to byl neobyčejný herec s nekonečným komediálním talentem. Napsal jsem sice one man show Petera Sellerse, ale ožralý číšník mi uvízl v hlavně stejně jako Sellersovy momenty. Pět hvězdiček nedávám z důvodu, že celý snímek nemá vyrovnané tempo, ale rozhodně slova nuda u tohoto filmu nečekejte........ (22.06.2008)