Barmský videožurnál

Dokument je to zajímavý, ovšem místy to kazí dramatizované pasáže a dotáčky. Jako nahlédnutí do reality rangúnských protestů je to poučné (a uživateli L_O_U_S při tom dojde nesouměřitelnost starostí jeho a lidí v jihovýchodní Asii, zejména když si vzpomene, co přesně v těch posledních zářijových dnech roku 2007 dělal a že o nějaké Barmě ani neměl tušení, protože se nenamáhal sledovat zprávy). Co se dá dělat, myanmarský lid nemůže počítat s tím, že mu někdo přijde v jeho boji za svobodu na pomoc, protože největší světové demokracii leží u prdele (Bushův projev působí naprosto směšně). (671., 4. IX. 2011) (05.09.2011)

Barmský VJ, který vznikl s nasazením vlastních životů, není jen obyčejný dokument. Nese v sobě odvahu, naději, odhodlání, chtíč po změně i spojení sil lidí, kteří se narodili na nesprávném místě a na druhou stránku strach, prohru, potlačování lidských práv a nesmyslnost tamního režimu. Především druhou polovinu snímku jsem sledoval s husí kůží. (13.03.2010)

Problém mojej generácie, alebo možno môj osobný je, že si niečo takéto nedokážem predstaviť... jasné vidím to v tomto prevedení na vlastné oči, ale reálnu predstavu o niečom takomto vážne nemám... nepoznám situáciu natoľko aby som mohol posúdiť, prečo sa tak deje, dané politické rozpoloženie, taktiež možno nejaká pomoc (hlavne tu "pomoc" nechápem, keď US by bola rada všade - námet na konšpiráciu...) aj napriek tomu, že som sa snažil zachovať si chladnú hlavu 8/10 (03.03.2010)

hm, tak myslim že do barmy na prázdniny nepojedu,,,příliš mnoho kulek na můj vkus..popravdě, do včerejška sem o barmě věděl akorát to, že je tam poměrně dost kvalitních barmanů..no nic, do politiky já se zásadně nemíchám, to všichni víme, takže vám budu klucí za těch dalších 19 let aspoň držet palce,,tentokrát bych ale zkusil začít tímhle: krok 1 - větší organizovanost; krok 2 - zničení všech tlampačů; krok 3 - dostat armadu na svoji stranu; a krok 4...pořídit si už doprdele pořádnej kvér..tady to totiž budha poněkud nedomyslel..vona demonstrace je príma věc, ale cedulí nikoho nezastřelíš (14.07.2011)

Skrytá kamera po Barmsku nehodlá bavit, nýbrž ukázat světu, že v dnešní době ještě existují lidé, kteří věří v to, že rychlým cupitáním, spontánními výkřiky a prázdnýma rukama svrhnou vojenský režim. Nemohu napsat, že mne to nezaujalo, ale ono hrůzné násilí reprezentuje spousta rozhořčených slov a kamera pouze skromně přidá jednu kulku a jednoho, z nevysvětleného důvodu, leklého mnicha. Bylo to sice hodně zajímavé, ale pohled z jedné strany barikády nikdy nemohu považovat za zcela objektivní. (12.12.2011)