Barmský videožurnál

Povstání studentů v roce 1988 podobné naší sametové revoluci bylo krvavě potlačeno. V roce 2007 má demokracie v Myanmaru nadějnější vyhlídky. Mírumilovný mnišský protest přeroste v celonárodní povstání, jenže vojenští generálové opět tvrdě zakročí. A já se ptám, jestli nakonec nejsou všechny ty oběti na životech úplně zbytečné. Daleko větší přínos mají videozáznamy, které pořizují amatérští reportéři. Díky nim jsem v Barmě skutečně byl a nebyla to příjemná zkušenost. Přesně takhle to mohlo dopadnout i u nás a kdo ví, jestli bych teď dokázal vzít kameru a bojovat za svobodu tady u nás... (18.05.2012)

Slovo „chtíč“, které užil Malarkey, mi zní spíše negativně a hanlivě. Užil bych spíše slovo TOUHA. Ano, barmští obyvatelé, mniši touží dostát změny. Ovšem jedná se o změnu, která se může jevit jako nesmyslná. Svoboda projevu, názoru, shromažďování atd. náleží člověku, protože on ji má od doby, kdy byla uzavřena „společenská smlouva“. Pravda je: žádný člověk, který se jakživ narodil nic, jako smlouvu nepodepsal. Nicméně, se má člověk rodit s tím, že žití pospolu, je tou nejlepší cestou k prospěchu jedince a že mu náleží jistá práva. Každý je má zakoušet bez boje. Bojuje-li totiž člověk o to, co mu náleží od přirozenosti, je zdržován od vývoje a jeho součástí. Dost výstižně, energicky, bojovně – až mi vyrašila husí kůže, bylo řečeno: „dokázali jsme spolupracovat“(25:52). Ano, jak píše brit84, může být snímek brán jako ukázka ztráty snu. Myslím si, že stejně tak snímek může ukazovat, že se toho snu barmští obyvatelé nevzdávají. Mají jej. Jdou si za ním, seč jim strach svazuje nohy a ruce, ale jednoho dne jej uskuteční; já tomu věřím! (06.12.2012)

Úprimne neviem čo mám k tomuto filmu napísať. Rozhodne sa jedna o veľmi silný dokument, ktorý rozpráva o neľahkej situácií v Barme bez toho aby skresľoval a zavádzal. Podáva materiál a pohľady v znútra štátu, prepojené z úvahami člena DVB, ktoré sme nemali možnosť vidieť, ani počuť, v žiadnej televízií. Je veľmi obdivuhodné ako film narába zo strachom, ako ho dokáže vďaka strihu a hudbe preniesť aj na divákov a hlavne ako dokáže vzbudiť obdiv a úprimnú nádej - ktorá je zachytená v pochode mníchov. Nepamätám si, že by ma nejaký podobne ladený politický dokument takto zasiahol. Rozhodne sa jedná o obdivuhodný filmový počin, ktorý patrí rozhodne k tomu najlepšiemu na poli politických dokumentov, čo boli natočené na podobne ladenú tému . Hlavne preto, lebo kameramani boli na hrane života a smrti, keď sa snažili zachytiť to.. čo bolo zakázané zachytiť. (03.03.2011)

hm, tak myslim že do barmy na prázdniny nepojedu,,,příliš mnoho kulek na můj vkus..popravdě, do včerejška sem o barmě věděl akorát to, že je tam poměrně dost kvalitních barmanů..no nic, do politiky já se zásadně nemíchám, to všichni víme, takže vám budu klucí za těch dalších 19 let aspoň držet palce,,tentokrát bych ale zkusil začít tímhle: krok 1 - větší organizovanost; krok 2 - zničení všech tlampačů; krok 3 - dostat armadu na svoji stranu; a krok 4...pořídit si už doprdele pořádnej kvér..tady to totiž budha poněkud nedomyslel..vona demonstrace je príma věc, ale cedulí nikoho nezastřelíš (14.07.2011)

Barmský VJ, který vznikl s nasazením vlastních životů, není jen obyčejný dokument. Nese v sobě odvahu, naději, odhodlání, chtíč po změně i spojení sil lidí, kteří se narodili na nesprávném místě a na druhou stránku strach, prohru, potlačování lidských práv a nesmyslnost tamního režimu. Především druhou polovinu snímku jsem sledoval s husí kůží. (13.03.2010)