Sleep Dealer

A jéje, další romanťárna, tentokrát zabalená do sci-fi obalu. Ten nepostrádá některé (dů)vtipné nápady, moc jich ale není a celkově je to dost nuda. A co se oné romantiky týká, tak tam mě zase urputně denervoval představitel hlavní role, který je prvoplánově nesympatický a k tomu vůbec neumí hrát. 45% (03.07.2011)

Moje zatím nejlepší zkušenost s mexickou kinematografií - ta se doposud omezovala jen na pár filmů o drogové problematice nebo mnou silně opovrhované perverzní telenovely. Příběh „chudého“ venkovana jenž si svá největší „bohatství“ uvědomí až daleko od domova musí zapůsobit snad na každého. Na pozadí futuristického příběhu se odehrává všední drama ... boje mezi odlišnými kulturami, obavami z globalizace, vykořisťování chudých i jejich utrpení z odloučení od blízkých při cestě za výdělkem. Zajímavý námět, (pro nás) exotické prostředí a menší důraz na vyumělkované efekty dávají vyniknout příběhu. Stějně jako KatushkaK (dík za skvělé titulky) se už těším na další dílko Alexe Rivery. (09.09.2009)

Mexický kontribut k Matricím a Jeníkům Pamětníkům. Originální první polovina varovně zvedá prst nad dopady technologického pokroku, aby jste ve druhé zjistili, že je to pouze prostředníček a ten plný pytel filozofických zvratků vás obohatí asi jako Uran 235. Film pouze unyle demonstruje, že mexičtí vesničané jsou stejní přizdisráči jako za časů, kdy k nim ještě jezdíval strýček Calvera na dovolenou All-Inclusive. (28.05.2010)

*SPAVÁ CHOROBA* Film, ktorý síce zožal niekoľko úspechov na filmových festivaloch, ale ktorý akosi neponúka to, čo sa od neho očakáva. Zobrazuje svet blízkej budúcnosti a zameriava sa na pravdepodobne najnižšiu spoločenskú vrstvu, a to nájomných robotníkov, ktorí vykonávajú svoju prácu bez toho, aby museli opustiť svoje pracovisko. Od filmu som očakával kritiku pretechnizovaného sveta, odsúdenie nenásytných korporácií využívajúcich lacnú pracovnú silu z Mexika, poukázanie na problémy, ktoré prítomnosť implantátov, resp. vylepšovanie ľudského tela môže prinášať, zobrazenie nemožnosti žiť jednoduchý život na vidieku a nutnosti prispôsobovať sa svetu, v ktorom je technika prítomná v našom každodennom živote... očakával som čokoľvek s vyššie spomenutého a možno aj niečo iné, keďže námet je zdrojom neuveriteľných možností, akým smerom sa vydať. Lenže jediné čo film ponúka je nudné zobrazenie života vidiečana, ktorý odmietajúc múdrosti svojho otca úzko spätého s prírodou, sa rozhodne žiť v meste a pracovať ako nájomný robotník, len aby nakoniec zistil, že zmysluplné je len to, čo opustil. Film nekladie otázky (a preto ani nehľadá odpovede), neskúma, nepátra, len pomaly plynie. A pán herec Peña (predstaviteľ hlavného hrdinu Mema) už dúfam nikdy neuspeje v žiadnom castingu. Verdikt v 1 vete: Sci-fi s veľmi vetchou a nedotiahnutou víziou budúcnosti. 22.09.2010 (22.09.2010)

Sleep Dealer nabízí nepříjemnou vizi světa, v němž bohaté země (zde USA) odčerpávají z těch chudších pracovní sílu i přírodní bohatství (vodu). Žárlivě střeží své bohatství a sebemenší náznak vzdoru či jen možnosti jeho existence v okamžení zprovodí ze světa a ještě se chlubí budováním míru. "Přípojky", rozhraní mezi stroji a člověkem, umožňují, abychom větě vyřčená nejvedlejší postavou: "Konečně má Amerika, co vždycky, zaměstnance bez zaměstnanců," přiřkli hodnotu logická 1. Tak, stroje se ovládají na dálku, z mexických "továren", ta "lůza" zůstává se svými problémy pěkně doma, za neprodyšnou hranicí. Co oči nevidí, to srdce nebolí. Oddramatizováním filmu dosahuje Sleep Dealer ve svých vrcholných okamžicích až hypnotického odcizení, které snad může být vlastní lidem vytrženým ze svých životů, se vzpomínkami na Truenode, webu pro sdílení zážitků, moři nezájmu, duším v pracovní době vyrvaným z těl a nacpaných do strojů, dočasně nalézajícím štěstí jen v ženské/mužské náruči. Pohledy za hranici, kde je to zdánlivě stejné, zastavený čas s dívkou, strnulé pohyby v továrně a bytí ve stroji se mi líbilo... Žel, oddramatizování je nedůsledné a zápletka spočívající v (očekáváném a proto těžko považovatelném za SPOILER) vzepření se systému poněkud neuspokojivě naivní, naštěstí zakončení akcí pojatou "neakčně", tedy vhodně odpovídajícím způsobem pro neosobní boji bezpilotních letounů "na dálkové ovládání", mi přišlo poměrně svěží. Klika, že hrdinové zvolili techniku k dosažení svých cílů, jinak bych vyznění filmu vnímal jako luddistickou oslavu předindustriální éry plné opravdovosti a štěstí. Film z tohoto záměru přesto lehce podezřívám a hodnocením strhávám především za úvodní otravné dialogy, kterými příliš papírově duní moudrost stáří či hloupost pojídačů americké popkultury. Tomuto filmu sluší mlčení. Nesluší mu předžvýkání a tím změlčení všech myšlenek tak, aby "to došlo každému". (25.10.2010)