Fenomén Gott

Karla Gotta samozřejmě uznávám jako ikonu, vlastně i fenomén a když měl připravovaný snímek tohle slovo v názvu, moc jsem se těšil. Při jeho sledování jsem se nenudil , ovšem při závěrečných titulcích se ve mne rozhostilo velké NIC. Pohled do soukromí Gotta, pohled do minulosti, archivní záběry.. vše bylo velmi povrchní. Vše už jsem někde viděl a tento dokument mi vlastně nic nového nesdělíl, pouze to všechno nějak shrnul a dal tomu červenou mašličku. Je to veliká škoda a ve finále Fenomén Gott zavání nafouknutou bublinou, vedle které jsou 13té komnaty těžkotonážními dokumentárními velkofilmy.. (11.05.2009)

Je-li někdo fenoménem, pak jistě ne proto, že v sedmdesáti letech vychovává dvě malé děti (vychovává možná není správný výraz... lépe je říct, že má dvě malé děti). Čekal bych více biografie, jenže tady Nova naráží na problém nepříliš bohatého archívu (patnáct let záznamů těžko zmapuje kariéru někoho, kdo zpívá padesát let). (I když byly použity momenty z filmu Karel Gott z roku 1986; ten měl ovšem širší záběr, protože se natáčel šest let a navíc, v té době byl Karel na skutečném vrcholu). Pokud Karel Gott natočil tisíce písní a minimálně ve střední Evropě má (měl) nepopiratelný úspěch, přijde mi zbytečné do zblbnutí akcentovat časové mezníky 1968, 1977 a 1989, které na jeho kariéru - jak je vidno - měly z hlediska dlouhodobého dosahu malý vliv. Gott nepochybně rozumí tomu, co dělá a o hudbě ho můžeme nechat mluvit. Když ale zabrousí na parketu životního filozofování, tak je v něm pořád elektrikář z ČKD. Takže - ke zpěvákovým kulatinám nepochybně záslužný počin, který ovšem podle mě nebude životaschopný a za pár let bude o ničem. (10.05.2009)

Velice pěkný dokument o našem nejlepším zpěváku, který se drží vlastně celý život na vrcholu popularity nejenom u nás. Což je víc než pozoruhodné. Je to Pan zpěvák na kterého prostě nikdo nemá. Můžete ho nenávidět, ale to je asi to jediné co můžete, že má talent jako málo kdo se mu prostě upřít nedá. A ještě k tomu je to velice sympatický člověk, žádný nafoukanec. Dokument nám nabízí pohled na život zpěváka při cestování a doma v rodině. (10.05.2009)

Chvalozpěv na božského Káju? Nějak nechápu, co mi měl tenhle dokument sdělit. Je to takové nesourodé amatérské cosi a je zřejmě na divákovi, aby si z těch rozházených střípků dal dohromafdy mozaiku Gottova života. Tím nechci říct, že dokument za nic nestojí a nenajde se v něm nic zajímavého (pokud se nějak víc o Káju nezajímáte a nečtete blivajz), ale prostě tomu schází koncept. Teď je záběr odtud, pak tam plácnu něco odtamtud… Navíc jako zamyšlení nad Karlovým životem dokument naprosto selhává. Tomuhle já neříkám filmařina. Tatínek, klasik českýho dokumentu, by z ní neměl radost, kdyby tu s námi ještě byl. ● Kdo mě zná určitě ví, že miluju zombíky, ale z Gotta moc odvařenej nejsem. Nic proti němu nemám a některé věci se mi od něj dokonce i líbí, ale i když je možná jako člověk v pohodě, tak jak se dostane před kameru, začne hrát svoje divadýlko. Na koncertu, ve všemožných estrádách i jinde před kamerou nebo mezi lidmi. Někde to je žádoucí, někde to nevadí, někde to je trapné a někde to vůbec není na místě, jako ve Fenoménu Gott. PS: Historku z Las Vegas jsem slyšel aspoň třikrát i přesto, že se všem pořadům, kde známé osobnosti vypráví vtipné historky ze života, snažím vyhýbat jak čert kříži. (10.05.2009)

Náhodou jsem zhlédnul tento dokument o jednom přeceněném stárnoucím zpěvákovi, který využívá své z neznámého důvodu neutuchající popularity z minulého režimu. Nudný, dlouhý a nic neříkající dokment... Nemůžu si pomoci, ale stále mi chování Gotta před kamerami (kdekoliv) připadá jako obrovská póza. A na tu se opravdu nemusím dívat 85 minut. (08.01.2011)