Karel Gott, nejvýznamnější český zpěvák, král české pop music, jehož jméno už čtyři desetiletí zdobí přívlastek „Zlatý hlas z Prahy“, je jednou z největších legend české hudební scény celé historie a to jak moderní, tak klasické. Současně i jedním z nejvýznamnějších neanglicky zpívajících interpretů populární hudby na světové scéně a vlastně jediným českým zpěvákem, který se velmi výrazně prosadil i v zahraničí. Neuvěřitelná byla a je jeho popularita, která zasáhla prakticky všechny generace a trvá bez větších výkyvů nebo přestávek už více, než 40 let. Na poli toho hudebního žánru jen těžko najdeme podobná srovnání - v tomto směru je opravdovým fenoménem.
Karel Gott se narodil v Plzni, 14.7.1939, toužil se stát malířem a po ukončení školní docházky se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Když nebyl přijat, odešel do učení (ČKD) v oboru elektromontér. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce - hudbě a zpěvu. V 50. letech příležitostně vystupoval zároveň jako zpěvák - amatér a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil již v roce 1957, tedy v době, kdy u nás ještě doznívala éra swingu a rock´n´roll bylo možné slyšet snad jen v klubech (Akord klub, Reduta). U poroty sice zcela propadl, avšak dostalo se mu mimořádné nabídky na angažmá v pražských tanečních kavárnách, kde tehdy hrály k tanci ty nejlepší české orchestry (např. Karel Krautgartner). Vedle svého zaměstnání v ČKD tak stačil ještě poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.
V roce 1958 získává první místo v soutěži amatérských zpěváků, ale teprve až v roce 1959 definitivně odchází z ČKD a věnuje se profesionálně již pouze zpěvu. Na pražské státní konzervatoři studuje až do roku 1963 operní zpěv u prof. Karenina (žáka nejslavnějšího ruského pěvce všech dob - Šaljapina) a do roku 1966 potom dálkově. První opravdové úspěchy ovšem nepřicházejí nijak rychle, u publika budí spíše smíšené a kontraverzní pocity, obecenstvo si těžko zvyká na jeho projev, který se zcela vymyká zažitým trendům v tehdejší taneční hudbě, která je u nás ještě i začátkem 60. let příliš ve stínu staré doby. Teprve až éra twistu v letech 1962-64 přinesla do české pop music výrazné oživení ze kterého vzešlo mnoho hvězd a hvězdiček, přestože drtivá většina z nich časem zapadla. Byla to však také šance, na kterou čekal i Karel Gott. Éra divadel malých forem, v nichž se u nás rodila moderní populární hudba
V roce 1962 dostal Karel Gott nabídku na angažmá do toho nejslavnějšího, tehdy ještě nového divadla Semafor Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. A právě tento fakt znamenal zásadní zlom v jeho karieře. Už v tomto roce díky duetu s Vlastou Průchovou "Až nám bude dvakrát tolik" zvítězil v rozhlasové hitparádě. V roce 1963 se jeho píseň "Oči sněhem zaváté", z autorské dílny Semaforu, stává doslova dynamitem, když je vyhlášena absolutně největším hitem roku. S mnohými dalšími hity se Karel Gott poprvé ocitá na samotném vrcholu a je vyhlášen Zlatým slavíkem 1963, což pro něj znamená doslova raketový start.
V roce 1965, po odchodu ze Semaforu zakládá se svými novými spolupracovníky textařem Jiřím a skladatelem, hudebníkem Ladislavem Štaidlem vlastní divadelní scénu Apollo a stává se její hlavní hvězdou až do roku 1967, kdy je divadélko rozpuštěno a Karel Gott odchází na 7-měsíční angažmá do Spojených států (Las Vegas). Končí tak doba 60. let a také začátků Karla Gotta, doba prošpikovaná celou plejádou hitů...
Koncem 60. let je už éra divadel malých forem a jejich písniček pryč, jejich největší sláva vzala za své. V pop music vzniká pozdější styl zvaný "střední proud" nebo-li "mainstream". (Rok 1967, kdy Karel Gott pobývá v USA je také na mnoho let už jediným rokem, kdy se podařilo jeho největšímu "rivalovi", Waldemaru Matuškovi "ukrást" mu cenu Zlatého slavíka). Ze Spojených států se Karel Gott vrací jako úplně vyměněný, pryč je náhle ten poněkud nejistý, skromný mladík. Přichází úplně nový Karel Gott, dokonalý a sebevědomý profesionál, který o třídu převyšuje své kolegy. Po počátečních úspěších v USA, Kanadě, východní i západní Evropě, kde mu vychází jeho první (a hned zlaté !) album a kdy jeho jméno začíná zdobit ozdobný přívlastek "Zlatý hlas z Prahy", se s plnou vervou pouští do nové práce také na domácí scéně. Opět jsme svědky jednoho hitu většího než druhého, je tu doba slavné "Lady Carneval" V tomto období pak nesmírná popularita Karla Gotta dosáhla mezinárodního rozměru do té míry, že jí nebylo možné ignorovat. Nic na tom proto nezměnily ani srpnové události roku 1968 a nástup tzv. normalizace.
V 70. a 80. letech pokračuje hvězdná dráha Karla Gotta lemovaná desítkami těch nejvýznamnějších ocenění, zlatých, stříbrných, diamantových a platinových desek, které sbírá doslova jako "na páse", včetně Zlatých slavíků. Vstupuje ve vrcholné formě doma, stejně jako jinde v Evropě, v zámoří i Asii, cestuje od jednoho konce světa ke druhému, svůj repertoár rozšiřuje prakticky na všechny žánry, od popu, před lidovky až po klasikou hudbu. Vydává jeden hit za druhým, jedno album stíhá druhé, stejně jako TV show, ale dokonce se objevuje i v několika celovečerních jak hraných, tak dokumentárních filmech.
V polovině 80. let popularita Karla Gotta u nás i v zahraničí dosahuje vrcholu a kulminuje, na domácí scéně mu vůbec poprvé roste mohutná konkurence v podobě mladých zpěváků (Miroslav Žbirka, Dalibor Janda, Michal David, Peter Nagy) která však jen nakrátko přerušuje dobu jeho kralování, a koncem 80. let ustupuje do pozadí. Mnozí upadli v zapomnění a tak je Karel opět na vrcholu. V roce 1989 slaví těsně před revolucí své 50. narozeniny, stává se pomalu zpěvákem v letech, který má ta nejlepší za sebou a který neusiluje již za každou cenu o první příčky v hitparádách mladých, naopak dává přednost pečlivějšímu a decentnějšímu výběru repertoáru před líbivostí.
V roce 1990 se rozhoduje ukončit svoji kariéru a pořádá mamutí turné na rozloučenou po sportovních halách v Československu a Německu. Úspěch turné byl však tak velký, že své rozhodnutí přehodnocuje. Není pochyb o tom, že by změna politického režimu u nás a nové možnosti, kdy většina "normalizačních" hvězd upadla v zapomnění (případně se začala věnovat podnikání), měla nějaký vliv na popularitu Karla Gotta. V roce 1992 se jeho album "Když muž se ženou snídá" stává nejprodávanější deskou roku (stejný úspěch slavil ještě v letech 1995 a 1997). Během 90. let se věnuje také stále více své druhé lásce - malování a své obrazy mimořádně úspěšně vystavuje u nás i v zahraničí. V obnovené anketě Zlatého slavíka "Český slavík" obsazuje v roce 1996 opět s velkým náskokem první pozici, kterou si drží dodnes (2006). Celou dekádu úspěšných 90. let završuje famózním koncertem ve Spojených arabských emirátech a v Číně před 600 miliony diváky Eurovize a v Carnegie Hall v New Yorku.
Na své dřívější úspěchy navazuje i v současnosti a nové příznivce si získává dokonce i mezi nejmladší generací, v době, kdy ty největší staré legendy zůstávají a nové hvězdy se mají teprve narodit..
Zdroj: <a href=http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Gott>Wikipedie</a>
