poster

Zvítězit

  • Itálie

    Vincere

Drama / Historický / Životopisný

Itálie / Francie, 2009, 128 min

Komentáře uživatelů k filmu (7)

  • Matty
    ****

    Nenechte se nalákat na Mussoliniho, ten se zhruba od poloviny filmu objevuje pouze na záběrech z propagandistických týdeníků, což považuji za nápadité řešení jeho proměny z muže patřícího jedné ženě (ok, pár ženám) v muže patřícího celému národu. Už nevidíme, jak Duceho subjektivně vnímala Ida Dalser, ale jak ho „objektivně“ zachytily filmové kamery. Vyprávění nicméně zůstává silně subjektivní – trochu rozkolísané, mezi představami a realitou. Na několik silných momentů (futurismem poznamenané koláže, sledování Chaplinova Kida) připadá několik momentů, které dávají příliš najevo, že by silnými chtěly být (dlouhá, působivá, ale poněkud nadbytečná ukázka, jak ronit slzy v detailu). Ke konci, kdy se Bellocchio hlavně snaží dovyprávět dojemný příběh, ubývá záběrů, které by se mohly vystavovat v galerii, film nehezky tuctovatí a končí o dobrých dvacet minut později, než by mu slušelo. Škoda, že obsah není stejně nekonvenční jako forma… s historií toho ale těžko mnoho navymýšlíte. 75%(16.5.2011)

  • sochoking
    odpad!

    Pýtam sa sám seba , akoto , že som nepociťoval žiadne , ale vôbec žiadne , sympatie s hlavnou hrdinkou ?? Proste nič, žiadne city ... Mno , kebych si dal zo dve lajny amfetamínu , ako zrejme väčšina tu hodnotiacich , tak by som mal sympatií na rozdávanie, hviezdičkami bych rozhadzoval na všetky strany , ale hlavne by som neskapal od nudy !!!(1.4.2010)

  • Snorlax
    ****

    Zamilovat se do sňatkového podvodníka není zrovna nejlepší nápad. A když navíc má ten člověk moc, může to dopadnout hodně špatně. Od filmu jsem čekala něco úplně jiného než příběh zhrzené milenky a jejího syna. Ale nejsem zklamaná.(19.2.2012)

  • Hafran
    ****

    Filmařsky velmi solidní film, který se bohužel dost vzdaluje českému divákovi kvůli italské až operní teatrálnosti a absencí jakékoliv kladné postavy. Ač jsou postavy nesympatické a nejde se s nimi ztotožnit, jednají lidsky a pochopitelně a výpověď filmu je i přes nejasnost některých biografických faktů velmi jasná. Napínavá kamera, střídající skoro černé pomalé záběry a velmi přesvícenou akci je sice dost přehnaná, ale velmi příjemná. Stísněná, fašistická atmosféra je navíc vytvořena citlivým zakomponováním dobových záběrů. Nebýt rušivého střihu, několik nejasností v příběhu a kdyby byl Mussolini (výborný Filippo Timi) na plátně déle, dal bych za 5*.(2.4.2010)

  • conejo
    ****

    -Kdy si pro mne přide matka? -Až se uzdraví. -Ona je nemocná? - Má příliš vznětlivou povahu. -A otec? -Tvůj otec musí zachránit Itálii, nebuď sobecký. Ohromně strhující koláž, fašistická Itálie, hodně oddaná zamilovaná žena, Duce, ale také reflexe doby, počátku kinematografie s ukázkami projekcí desátých let s hudebním doprovodem:), a drobný vzdálený závan ironického humoru na několika místech.(23.7.2010)

  • bellica
    **

    Tenhle film ve mě vyvolal dost rozporuplné pocity. Jistě, láska k "Il Ducemu" je bez pochyby něco tak zvláštního, že téma volá po zpracování, následně i po shlédnutí...Ale otázkou zůstává, jestli titulky novinových článků létající po plátně a dramatické prostřihy na šílené ženy, mezi které se naše "hrdinka" má začlenit, jsou ideálním způsobem servírování tohohle kousku. Co se týče mě, údajná první Mussoliniho manželka, která nás, bohužel, provází prakticky celých 122 minut, byla tak odbojná, až se tomu nedalo věřit. Dvě hvězdičky za skvělý výkon Fillipa Timi v konečné roli Benita juniora!(5.10.2010)

  • mr.ratus
    ****

    Ke známému výroku německého filosofa „Bůh je mrtev“ se s nadsázkou přidává epitaf „Nietzsche je mrtev“, podepsán Bůh. Podobnými slovy by se dal zarámovat Bellocchiův film Zvítězit. Sebejistý novinář a socialistický buřič Benito Mussolini si na shromáždění vypůjčí hodinky a místo řečnění, jímž se později tolik proslaví, nechá mluvit čas – pokud jej do pěti minut Bůh nesrazí, prostě neexistuje. Boží mlýny však melou pomalu a tak během stodvacetidvou filmových minut můžem spatřit vzestup a náhlý pád fašistického vůdce. Tvrdé Mussoliniho charisma nevyburcovalo pouze davy k fanatické úctě, ale také řadu žen k mimořádně hlubokým citům. Dramatický příběh jedné z nich, příběh Idy Dalserové se nám otevírá na pozadí dějinných událostí, umocněných dobovými záběry. Ze zdánlivě jediné lásky se stává nepohodlná milenka a v té době už mocnému Mussolinimu nedělá problém jí i s malým synkem uklidit na odlehlejší panství. Zde přestáváme sledovat růst totalitního státníka, hlavním motivem je tragický propad zatvrzele milující ženy. Útěky z izolace, neustálé rozesílání dopisů na všechny možné strany a neoblomné tvrzení, že je právě ona jedinou právoplatnou manželkou, Idu dovede až do blázince. V opatrování řádových sester by snad i mohla žít celkem klidný život, doufat v návštěvu odtrženého syna a časem volnost v ústraní, stačilo by odvolat. Stále však věří, že jde o jakousi absurdní zkoušku a vede dál nerovný boj proti všem, sílu ji dává zoufalá snaha domoci se svých práv a uznání, touha zvítězit. Film sám je poctou mnoha dalším snímkům. Od využívání dobového kinematografu ještě němých obrázků událostí podzvučených živou hudbou až po klasiky jako díla Charlieho Chaplina.(31.10.2011)