Režie:
Radu MihăileanuKamera:
Laurent DaillandHudba:
Armand AmarHrají:
Alexej Guskov, Mélanie Laurent, Dmitrij Nazarov, Valerij Barinov, François Berléand, Miou-Miou, Lionel Abelanski, Laurent Bateau, Anna Kamenkova (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Před třiceti lety byl Andrej Simoniovich Filipov, známý dirigent orchestru Bolšoje, vyhozen ze své pozice, protože se postavil za židovské hudebníky. Teď v divadle pouze uklízí. Při vytírání ředitelovy kanceláře se čirou náhodou dozví, že pařížský Chatelet Theater si přeje, aby současný orchestr zahrál v Paříži. Hlavou mu bleskne myšlenka, kterou se rozhodne uskutečnit. Do Paříže pojede on se svým orchestrem! S přítelem houslistou začnou kontaktovat bývalé kolegy. Jsou ti však schopni po třiceti letech znovu hrát? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (93)
Jako milovníka hudby mě Le Concert samozřejmě okamžité pohltil. Mélanie Laurent se rychle stala mým miláčkem a těšil jsem se na každou její další scénu. Aleksei Guskov je pro mě velká neznámá, nicméně mi v hlavní roli nepřekážel, naopak jsem mu neskrývaně fandil. Koncert může vypadat jakoo dramedie, nicméně jde spíše o existenciální hudební drama, kterému pár vtipných scén jen dodává na tragičnosti hlavního hrdiny a ostatních členů orchestru. Film se místy trošku okatě strefuje do komunistického režimu, místy si dělá legraci sám ze sebe a sem tam ukazuje, že každý se může za určitých okolností změnit. Největší a nejdůležitější součástí Koncertu je hudba, která ať už při závěrečné desetiminutovce, tak i během filmu v roli podkresu, působí jako druhý vypravěč, a to tak dobře, že je také z velké části zodpovědná za mé vysoké hodnocení. ()
Sympatičtí herci v čele s krásnou Mélanie Laurent, k tomu krásná klasická hudba a příběh o jedné rodině, kterou Mélanie neměla a zde se konečně dozvěděla proč. Za mě klobouk dolů. Milé, ale vážné zároveň. Stejně tak vtipné, ale v určitých ohledech i originální. Třeba v momentě, kdy se Vám tvůrci na konci filmu rozhodnou odpovědět na řadu otevřených otázek. ()
5* přistupoval jsem k tomuto filmu jako ke kultivované komedii a vyloupl se z toho opravdu skvost. Tento mix dramatu a crazy komedie mi prostě perfektně sedl. Možná tohle některým uživatelům vyznívalo kýčovitě, navíc ve spojení se srdceryvným příběhem na pozadí, ale na mě to tak nepůsobilo (a nebo mám takovou podbízivost rád ;-) a nebojím se ho proto doporučit a věřím, že by si zasloužil vyšší hodnocení. Ve filmu byli nadmíru dobře vystiženy charaktery jednotlivých postav i mentalita ruského národa, stejně jako mediální kapitalistické mašinérie. PS: viděl jsem verzi s titulkami, dabovanou verzi si nedokážu přestavit a asi bych se jí vyhnul. [ PŘÍBĚH: 3 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
Přestože se v budování komiky využívá klišé o divoké, ale zároveň citlivé a melancholické ruské duši, rasových stereotypů o romech a židech, stejně tak bordelu v postsovětském Rusku, nelze upřít dobrý casting, timing pro gagy a dravé tempo v první půli (takové kusturicovské to je). Ovšem po příjezdu Rusů do Paříže se staví na typu humoru o buranech v lepší společnosti a i ten v průběhu ustupuje absurdní zápletce, tentokrát využívající klišé o Rusku sovětském. V závěru nás proto drtí Brežněv s gulagy a jako bonus k tomu výlevy o síle a důležitosti hudby. Druhá slza kape, dojetí nad svým dojetím rozněžňuje, Kundera se směje. ()
Čajkovský se dočkal krásné pocty. Nádherně emocionální snímek, jenž funguje jako poklona jeho hudbě; portrét vášní, jaké jeho hudba vzbouzí; hrozící šílenství, jenž může vyplynout z posedlosti jím. To vše v natolik ruských kulisách, že by se i Čelakovský zastyděl. Celé toto dílo má totiž silnou ruskou duši, francouzský půvab a... Čajkovského. Scénář je vysloveně jen půdorys na kterém staví skvělí herci, skromný kameraman Dailland a Radu, jenž je vypravěčem, který dokáže nadchnout, rozesmát i dojmout. Promiňte, jdu rozbít prasátko a vyrazit někam na klasiku, třeba potkám i Mélanii. Chtěli hrát - nemohli, chtějí hrát - nemůžou, tak si svojí šanci ukradnou, užijou a nenechají vzít!... 100% ()
Galerie (35)
Photo © Hollywood Classic Entertainment
Zajímavosti (3)
- Mélanie Laurent se na svou roli Anne-Marie připravovala tak, že studovala 6 měsícu hru na housle s první sólovou houslistkou Sarah Nemtanu z Francouzského národního orchestru, aby její pohyby při hře vypadaly více realisticky. (ThePesva)
- V roce 2010 získal film cenu César za nejlepší zvuk a nejlepší hudbu. Současně byl také nominován v kategoriích nejlepší originální scénář, nejlepší střih, nejlepší režie a nejlepší film. (ThePesva)
- V roce 2011 získal film nominaci na Zlatý glóbus v kategorii nejlepší cizojazyčný film. (ThePesva)
Reklama