Světla varieté

Felliniho neoficiální debut vůbec není špatný, ačkoli se to z mého hodnocení nemusí zdát. Na Světlech varieté se podílel ještě s Albertem Lattuadou a těžko říct, kdo z nich na ten film měl větší vliv, každopádně prvních 20 minut se mi strašně líbilo snad vším - precizní vedení příběhu, naprosto bezchybná kamera, která to nejpodstatnější odvypráví obrazem, skvělé herecké výkony, zajímavé postavy... Fakt, do téhle chvíle jsem byl nadšený. Bohužel to pak dějově celé strašně rozbředne a s tím mě postupně přestaly zajímat i postavy. Ani mi to moc nepředalo a je znát, že je to ještě debut a že se Fellini ještě hledal. Celkově to vidím na silné 3*, ale i tak se jedná o dobře odvedenou práci. (22.11.2020)

Felliniho debut začíná hezky zostra - na přesně té úrovni, na které se zhruba udržel až do La Dolce Vita, kdy tak okázale změnil styl. Takže jde o další upřímný, příjemný, ale taky trochu smutný film s jasným poselstvím. U mě dobrý. (03.11.2012)

První samostatné krůčky geniálního režiséra se dotýkají jednoho z nejzásadnějších prvků v jeho díle. Tím je (jak název sám prozrazuje) fenomén varieté, který Felliniho provází celou jeho režisérskou kariérou a objevuje se více nebo méně takřka ve všech jeho filmech. Nemůžu si odpustit, abych v této souvislosti nevzpomenul Formanovy rané filmy, které naopak v hojné míře obsahují zábavný fenomén ryze český, totiž "českou tancovačkou". A opravdu, hned první záběry mi připomněly (zejména svým živelným pojetím) některé fragmenty Konkursu. Na filmu samotném je přeci jenom trochu poznat, že se jedná o debut. Výhrady bych měl především k jednotlivým charakterům, které mi přijdou (hlavně v porovnání s Felliniho pozdějšími filmy) málo rozvinuté. Komediálně laděný příběh je sám o sobě velmi prostý, a tak asi nejvíce zaujme jedna z prvních rolí tehdy již téměř třicetileté Giulietty Masina. Ta se tu objevuje ve vedlejší roli jedné z varietních umělkyň. Celkově se jedná o docela příjemný divácký zážitek, který bych však doporučil pouze úzkému okruhu "mistrových" fanoušků, mezi něž se při vší skromnosti také počítám. 70% (14.02.2006)

3,5  Na debut vôbec nie špatné, aj keď je otázne, aký veľký je Felliniho vklad do filmu. Téma je pre Felliniho typická, film pojednáva o umelcoch, tentokrát varietných. Opisuje umelcov ťažký chlebíček a jeho často márnivý život. V jednej zo svojich prvých rolí zaujala Gulietta Massina, kedykoľvek sa objavila na obrazovke, obraz sa priam rozžiaril. Z ďalších hercov sa mi ešte páčila Carla del Poggio, herečka, ktorá s herectvom skončila v pomerne mladom veku. Škoda, myslím, že mala potenciál. Osobne ma viac zaujala druhá polovica filmu, najmä časť, keď hlavný hrdina dával dokopy vystúpenie z bezdomovcov. (14.08.2021)

Příběh stárnoucího komika poblázněného mladou subretou, pro kterou je ochotný obětovat svou tlupu kočovných komediantů, je sice možná trochu klišoidní, ale kupodivu dokáže na hodinu a půl zaujmout. Osobně bych to ale nepřičítal na vrub Fellinimu, ale zkušenějšímu režiséru Lattuadovi, i tak lze ovšem vysledovat některé oblíbené motivy Felliniho pozdějších filmů (scény lidové zábavy, marnivý život umělců). I přes menší prostor mi z herců přišla nejzajímavější Giuletta Masina. (31.01.2020)