Cabiriiny noci

Reziser Fellini /la Dolce Vitta, La Strada/ natocil sympaticky film o dovercivej holke z mesta. Roly dovercivej holky sa baravurne zhostila Giuletta Massina /La Strada/. Trochu ju mozno porovnat s Gelsominou z dalsieho Felliniho filmu La Strada 1954. A tak ju caka jedno sklamanie za druhym. A to tom je cely film. Musim pochvalit Felliniho reziu, skvelu Giullettu Massinu a vsimol som si aj Franca Fabrizziho /Tonouci se stebla chyta, Darmoslapove/, ostatni herci mi prakticky nic nehovorili. Exteriery su vsak na urovni, a aj kulisy su namakane, vidno ze sa tvorcovia snimi pohrali. Dialogy su vyborne a film utiekol ako voda, ani som si poriadne tych 110 minut nevsimol, Giuletta Massina bola pre mna nezabudnutelna, rovnako ako ista Gloria Swanson : 86 % (15.03.2016)

Film se první polovinu, podobně jako jeho hrdinka, 'plácá' odnikud nikam. Ale s návštěvou kouzelnického představení, jakoby se právě nějakým kouzlem, vše změnilo a film začne být zajímavý a vyvrcholí mrazivou pointou. Ostatně jde o film, kde i dětská prolézačka připomíná nedodělané lešení bez budovy. (15.09.2011)

70%. Giulietta Masina zahrala svoju úlohu nešťastnej, zlostnej a po láske prahnúcej prostitútky presvedčivo a taliansky herecký temperament bolo možné badať aj v jej hereckom výkone. Práve vďaka nej stojí snímka nad priemerom, pretože ide o relatívne zabudnuteľný, málo vyhrotený dej, ktorý občas skĺza do miernej nudy. Scéna so slávnym filmárom a krutý priam neuveriteľný koniec - kedy som s Cabiriou súcitila - ma prinútili hodnotenie zvýšiť. (02.10.2010)

Jeden z filmových klenotů Frederica Felliniho s nesmrtelnou rolí Giulietty Masinové. Až poeticky nerealistický obraz reality života bídy římské periferie 50. let. Příběh prosté dívky z ulice, která krátce pozná luxus nebo lásku, aby pak znovu spadla na zem, musí dojmout každého. Je zajímavé, že dějová linka filmu postrádá striktní kontinuitu. Jedná se o množství menších scén, které dohromady vytváří výsledný dojem. Pořadí těchto scén, až na výjimku úvodní a závěrečné negativní zkušenosti Cabirie, není podmíněno dějem. Jsou to takové krátké životní etudy spojené s životem hlavní hrdinky, které nám jí pouze ukazují jako člověka, než aby měly jasné směřování. Snímek je plně prostoupen trvalým soucítěním diváka s postavou Cabirie ve všech jejích podobách. Rozmanitost hereckého projevu Masinové téměř nezná hranic. Divák se tak při vytváření názoru na osobnost hlavní hrdinky neubrání jistým rozpakům, protože ji nelze rychle zařadit podle šablony. Sexuální podtext její postavy je v kontrastu s jejím přirozeným naturelem. Ve výsledku právě množství výrazových prostředků dává postavě skutečné lidské rozměry. Cabiria je vzácným příkladem lidské houževnatosti osoby žijící na okraji společnosti bez rodiny a skutečných přátel. Nemá důvěru v lidi. Ačkoli není obdařena velkou inteligencí, má dobré instinktivní cítění, které jí v životě vede. Vlivem špatných zkušeností již věří jen sama sobě. Její život je naplněn osamělostí. Se svým těžkým údělem bojuje zdánlivě velmi suverénně. Se svéráznou zarputilostí hájí svou lidskou důstojnost. Její spontánní radost a vitalita je v ostrém kontrastu s prostředím, ve kterém žije. Do jisté míry jde o pózu, kterou se snaží zakrýt svou vnitřní slabost a citlivost. Tato v kritických chvílích vyplývá napovrch a činí jí zranitelnou. Navzdory drsnému prostředí a vlastní vnější hrubosti nepřestává věřit na čistou lásku. Ona stále doufá v zásah vyšší moci, která přinese pozitivní obrat v jejím životě. K tomuto zásahu se myšlenkami velmi upíná a modlí. Ví, že je naprosto bezbranná v momentě, kdy je její přirozený instinkt oklamán. Je kruté, že přesně to se v závěru filmu stane. Přesto ale film nemá čistě negativní zakončení. V momentě, kdy se Cabiria v samotném závěru zapojí do průvodu muzikantů, chytá druhý dech a novou naději. Je neuvěřitelné, jak málo jí stačí. Je natolik silná a houževnatá, že jde stále dál. Prožila si další tragický omyl a zklamání. Ví, že se jí to může stát ještě mnohokrát a nedokáže tomu zabránit. Jednou to ale vyjít musí. Stejně nemá co ztratit. 93% (18.11.2010)

Cabiria žije svůj život prostitutky na předměstí Říma s nohama pevně na zemi a zároveň stále "létá" v oblacích a kdesi v koutku duše sní svůj sen o tom, jak změní způsob života. Neustále je srážena na kolena, a přesto vždy vstane, osuší slzy, usměje se a jde dál. Taková je Cabiria v tomto vynikajícím Felliniho filmu. (05.05.2011)