Cabiriiny noci

Na tento film se lze dívat ze dvou rovin. Ta jedna je Cabiria, kterou neskutečně ztvárnila Giulietta Masina a podala tak zároveň jeden z nejlepších ženských hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. Z druhého pohledu se však jedná o neutuchající nudu. Občas probleskne silnější moment, ale z celkového hlediska se jedná spíše o zklamání, přestože jisté ambice tento Felliniho film má. Několik cen o tom svědčí. (11.05.2009)

Obsah včetně závěru: Cabiria je prostitutka šlapající na kraji Říma, nikdy však nespala pod mostem, jak říká, „no možná, jednou dvakrát“. Splácí vlastní domeček. Rozradostněná jde s milencem k vodě, ten ji tam hodí a ukradne jí kabelku. C. vytáhnou děcka. Jen těžko se smiřuje s tím, co se stalo. Se svou kamarádkou pokračuje v práci. Zajede na luxusní štaci. Tam ji zbalí populární herec. Kabaret, jeho dům, ale nakonec dá přednost své rozjívené milence. C. je na hypnotizérském představení, scénka s imaginární romantickou láskou, po představení o ní usiluje solidně vyhlížející muž. Nabídne jí sňatek. C. odjíždí do cizího města, poté co prodala dům, muž ji zavede k útesu a také ji okrade. Zhroucená C. se vrací, obtancovávaná mladými hudebníky. Z tragické zachmuřenosti se však na povrch její tváře nezadržitelně dere smířený úsměv. (11.12.2008)

Zhruba první polovina děje je laděna více komediálně než jako "kruté drama" dívky z ulice. Na tomto dojmu se úspěšně podílel onen známý italský temperament. Což se projevovalo především v hystericky uřvané komunikaci mezi ženami. Které přes sebe békaly jedna přes druhou, až jsem si říkala, že jestli má být "toto" drama, tak jsem se asi spletla já, nebo Fellini:) Po čase se situace lehce zklidnila, dámám se namohly hlasivky, odešly chraptět do svých domovů a víceméně nechaly Giuilettu Masinu na scéně samu. Poté se začal odehrávat příběh, kterému by se dalo říkat drama. Ač mě tento Felliniho styl příliš neoslovil, uznávám, že jisté kvality Giuilettě Masini upřít nemohu. Jinak škoda těch občasných nevydařených postsynchronů. (04.01.2012)

Dlouho jsem koukal asi na nejprůměrnější italský film, co jsem kdy viděl. Nejdřív jsem musel přijít na chut herectví GM, který je docela neobvyklý. To se mi povedlo a nakonec musim říct, že to je nejlepší atribut filmu. Samo o sobě by to ale nestačilo - zásadní pro vjem z filmu i hodnocení je závěr, který posouvá celé dílo o level výš... (03.01.2012)

Není to úplně ono. První zkušenost s Fellinim nedopadla špatně, ale žádný extra pocit z ní taktéž nemám. Obsah je prostě malinko prázdný. Začátek navnadí a epizodka s filmovou hvězdou dokonce nadchne, ale pak už vše drží jen perfektní hlavní představitelka. Ne, že by byla nějaká překrásná, ovšem hraje jako o život a opravdu jsem moc jsem ji fandil. Tudíž ano, jsem rád, že jsem viděl. Jde o dobrý film, ale doufám, že najdu od Felliniho i lepší. Malinko okrouhat o nudu - nejlépe okolo náboženské pasáže - a bylo by to. (02.01.2012)