Vražedné horko

S filmy Vala Kilmera se poslední dobou roztrhl pytel A já s ním absolvoval už jeho třetí nový film. Kilmer dávno sestoupil do nižší ligy, ale i zde kývá na zajímavé a originální scénáře, které mu sice nezajistí nehynoucí slávu, ale mně se Vražedné horko líbilo a už od začátku se v něm něco zajímavého děje. 6 opuštěných lidí dobrovolně podstoupí experiment šíleného schizofrenního vědce (Val Kilmer), zkoumajícího lidskou psychiku, vystavenou extrémní teplotě v parní lázni. Nikdo netuší, že jakmile se za nimi zavřou dveře, nebude z hotelové sauny úniku a začne zoufalý boj o přežití. Šílený vědec tuhle historku vypráví ostřílenému detektivovi, který ho chce mít co nejdříve z krku a příliš jeho výplody choré mysli nebere vážně, protože netuší, kdo před ním sedí a čeho je schopen, když za zdmi ústavu pro choromyslné, z kterého právě zmizel, patřil k pacientům s rozdvojenou osobností. S originálním námětem se film nespokojí a dokonce naťukává problém blížícího se konce světa a s ním spojenou myšlenku na nastalý chaos jako důsledek globálního oteplování. Postavy jsou všechny nečekaně zajímavé, dokonce se film pouští i do studie psychologie jednotlivých postav. Kilmer si svého schizofrenika náležitě užívá a hraje ho s gustem a dobrým protihráčem je mu charismatický Armand Assante v roli sukničkářského detektiva, co má všechno tak trochu na háku. Nemine nás ani zajímavá závěrečná pointa, která nastíní otázku, kdo je vlastně ve filmu největší šílenec a jaké zvrácené vědecké teorie používá. Plusové body si na své konto připsala i lepá Eve Mauro jako jedna účastnic experimentu. Zvláštní pozornost si zaslouží dialogy plné nečekaně vtipných hlášek. Na dabing v tomhle filmu mně nesahejte. Intenzivně sálající horko zkrátka bodlo. (12.12.2010)

Tož když už má být v pátek „ten konec světa“, nebylo na škodu si pustit něco podobného. Kilmer se o tom dokonce zmiňuje. Jde o hodně průměrný film, možná podprůměrný – kdy jediné zajímavé momenty máme šanci shlédnout při „chcípání“ v tureckých lázních. Pointa filmu by ještě nebyla tak špatná, kdyby se toho ujal lepší kameraman. Roztřesená a rozostřená kamera ve spojení s nepřehledným střihem – místy se na to nedalo dívat. Podobně mě začaly srát stále se opakující scény s kolotočem. Slabých 50% (18.12.2012)

Špatně natočený a sestříhaný film, který mi chvílema střihy připomínal příšerný Slipstream s Hopkinsem, který nakonec dopadl o něco lépe. Nelíbil se mi výběr postav. Nechybí ani ukázka poprsí, které mě rozčiluje v každém filmu. Chování postav je opět velmi špatné, ale přeci jen člověka aspoň trochu zajímá, jak to dopadne a kdo za tím stojí. (17.12.2017)

Netušil jsem, že Val Kilmer klesnul až takhle hluboko. Naprosto se ztotoňuji s předchozím komentářem PetraPana2 a sérii nepovedených věcí bych ještě rozšířil o úžasně stylově vybavenou výslechovou místnost a policejní stanici a pro mě nesmyslné prostřihy Kilmera stojícího před dětským kolotočem. Jednu hvězdičku dávám za moje osobní napětí, který z pánů, jestli Kilmer nebo vyšetřující polista se při výslechu rozbrečí dřív. (18.08.2011)

Už mi začíná být Val Kilmera vážně trochu líto. On to není zase tak špatný herec, ale poslední dobou hraje v takových pí..., že to snad už ani není možné. Vždyť se podívejme jenom na rok 2009 – Hardwired, The Thaw, The Steam Experiment – jedna zhovadilost větší než druhá (hlavně teda Hardwired). The Steam (Chaos) Experiment je neskutečně nudný film absolutně o ničem, přičemž nejhorší jsou pasáže z lázní. Nažloutlé, rozmazané záběry na potící se bandu idiotů, občas dva prolínající se obrazy v jednou, dialogy typu „já chci ven“, případně „všechno je tvoje chyba“ - no děs! Scény mimo lázně vyplňují převážně záběry na Val Kilmera, který dělá to, co umí nejlépe – sedí, mlčí, špulí rty a čumí do blba. Ke konci přihodí alespoň kvalitní tik – no dejme tomu. Ovšem vrcholem je prvotřídně pitomá pointa, která celé veledílo vkusně zakončí. Můj verdikt – škoda elektřiny. (01.11.2010)