Režie:
Scott HicksScénář:
Allan CubittKamera:
Greig FraserHudba:
Hal LindesHrají:
Clive Owen, Emma Booth, Laura Fraser, George MacKay, Nicholas McAnulty, Julia Blake, Chris Haywood, Erik Thomson, Natasha Little, Nakia Pires, Emma Lung (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Dospívání může být dobrodružstvím na celý život. Joe (Clive Owen) pracuje jako sportovní novinář a se svou ženou Katy a malým synem Artiem tvoří očividně harmonickou rodinu. Až do okamžiku, kdy Katy náhle zemře na rakovinu. Film pojednává nejen o tom, jak se oba se ztrátou milované manželky a matky vyrovnávají, ale i o Joeově vžití se do role samostatného rodiče a přijetí odpovědnosti návratu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (101)
Nicim zajimavy film. Vlastne byl zajimavy jen tim, jak malo emoci z nej clovek citil. U takoveho tematu bych cekala alespon trochu vic nez nic. Bylo to prazdne a ploche. Maly Artie byl tak nesympaticke dite, ze jsem s nim nedokazala vubec soucitit, a v nekterych situacich bych ho nejradsi serezala. Vztah se strasim synem Harrym uz byl o neco poutavejsi, ale porad je tenhle film nicnerikajici ztratou casu. ()
9.2. 2010 - klasický příběh s klasickou kamerou a sklasickým uchopením. Herec Clive Owen si zase po delší době pořádně zahrál a hrál perfektně. Po smrti Joeiho ženy to bylo opravdu zajímavé a Joe to s odstupem času pochopitelně přestal s takovým tím rodičovským režimem a Artim si začal dělat, co chce. V žádném jiném filmu až na Satan přichází jsem neviděl tak zlou tvář jako měl Artim v autě, kdy ho chtěl otec vzít někam na výlet. Příběh mě občas udivoval a občas jsem se trochu nudil. Ke konci to dopadlo, jak mělo a já jsem uspokojen na čtyři hvězdy. ()
To nám v tom pravdivém příběhu zase jednou zvěstovali vnitřní hnutí postav tak geniálně, že jsem je úplně chápal a zcela se s nimi sžil. Nééé, to byla ironie. Hlavně, že tam hraje melancholická hudba, když se mám dojímat. Mimořádně nijaký, absolutně bezinvenční film, zřejmě papouškující svojí předlohu v ději, neschopný vykreslit postavy tak, aby se jim dalo věřit, že žijí. Že se jim jen nedějí předepsané události. ()
Velmi zvláštní film, jehož kouzlo podporuje kamera, střih, nápaditá režie i herečtí představitelé. Krásné australské scenérie pomáhají jako kulisa v pozadí, ale prim hraje příběh, v němž se reflektují podoby dospívání, které v případě dospělého člověka projednou nepracují s vlastnostmi jako infantilní a hloupý. Clive Owen využívá své herecké protředky, kterými mě zaujal v Potomcích lid,í a Hicks si ho dobře vybral, protože tady je může perfektně využít. Na snímku je zajímavé tempo, neboť může zapůsobit uspěchaně. Většina scén je velmi krátká, následují za sebou v rychlém sledu, ale jsou dostatečně vyvážené na to, aby ukončené scény nezanechaly nedořečené problémy. Zkratkovitost využívá velmi pečlivě a děj tak odsýpá, aniž by zapomněl něco rozvinout. ()
Do 94 minuty jsem byl více než spokojena. Je úplně jedno, jestli je dílo podle pravdivé události, důležité je, že je to životní tragédie, která se může stát komukoli a že stavy, který podle scénáře postavy mají, jsou takové, jaké by mohly být. Herci je dle mého zahráli slušně, prostředí a klokanská tématika jsou mi blízké (hádejte, jaká je země původu). A jsem ráda, že mě to skutečně nenutilo plakat od začátku do konce. Jediné, co bych vytkla je ten smířlivý konec, který bych oželela. ()
Galerie (101)
Photo © Miramax Films
Reklama