Čtyřicítka na krku

Mikaelu Salomonovi se podařil zfilmovat koktejl fyzické dokonalosti, romantického kýče a šroubovaných intelektuálních keců zabalených do pestrobarevných havajských věnců. V současném telecím věku to beru s nadhledem, ale ve čtyřiceti se z toho dost možná odstřelím. Jedině, že bych měl doma krásku typu Heather Locklear, která bude coby sedmačtyřicetiletá v bikinách vypadat lépe než většina mých současných telecích kamarádek. To pak pojdu na infarkt... (15.08.2011)

Ano, není to opravdu originální a kdo ví jak objevná romantická komedie. Nepřináší nic nového pod sluncem a v podstatě zapadá mezi ten průměr, který tolikrát vidíme na obrazovkách. Proč tedy dávám tak vysoké hodnocení, který si tento film podle většiny zdejších komentujícíh nezaslouží ani omylem? Na to mám velmi jednoduchou odpověď. Tenhle film mi totiž skvěle sednul po náročném dni, kdy jsem hledala nenáročnou oddechovku, kde můžu vypnout mozek a zapomenout na nejrůznější faktury a celé účetnictví můžu poslat rovnou do kopru. (16.08.2011)

Průměrná televizní záležitost, která byla koukatelná. Klasický klišé scénář nějaký komplikovaný lásky, tentokráte o našláplý čtyřicítce, která se zabouchne do mladíka. A to jakože Heather Locklear byla na svůj věk hodně našláplá. Pamatuju si jí ještě z dob Melrose Place a to tak sexy nebyla. Postavu, jak dvacítka. Nicméně po ránu už to asi taková hitparáda nebude :-D Tak či onak se to dalo, čekal jsem to horší--->50% (26.12.2013)

Plastická Heather a klasický hezounek takový Ken, jak to asi jen může dopadnout? Oddychová, relaxační, ale jinak poměrně dost předvídatelná, a místy trochu nudná romantická komedie, ale film docela rychle utíká, takže se to dá celkem v pohodě přežít, nicméně ve svém žánru a v subgenre (starší žena vs mladší muž) najdeme mnoho lepších a povedenejších filmů. A na tento si po čase ani nevzpomenete, nic vám z něho neutkví v paměti. (10.04.2018)

Taková vcelku normální romantická "komedie", ve které asi těžko budete hledat něco, co jste ještě nikde neviděli. Má to klasický happy-end na konci, kdy najednou všechny problémy hodí za hlavu, ale mě se to docela líbilo. Docela nákladná zábava lítat si každý měsíc na Hawaii, já můžu jen vzdychat nad tím jak je to tam krásný a doufat, že se mi třeba jen jednou jedinkrát za život poštěstí tam jet. A kdybych k tomu okouzlila takovýho krásnýho chlapa, instruktora serfování jako je Robert Buckley, vůbec bych si nestěžovala. Ale snít, si budu dál, že jo :) 3* (23.09.2011)