Smrt o Vánocích (S12E07)

Na vrchol jí pomohl Werich a na dno jí dostal alkohol. Pro vzhledově atraktivní herečku se smutnýma očima se našlo sice množství rolí, ale její legendární Maruška z "Byl jednou jeden král" nebyla překonána. Není mnoho rolí, ze kterých bych si Milenu Dvorskou zapamatoval jinak než pro její svůdné charisma. Většina režisérů to viděla podobně a tak dostávala role žen obdivovaných, ale neznám moc rolí, kdy bych ji viděl jako typickou ženu v domácnosti se zástěrou a vařečkou v ruce - a jestli vůbec takové jsou. Její talent sahal více, ale nebyla to přece jen herečka, co dokáže pobavit národ, jako svého času Jiřina Bohdalová nebo Iva Janžurová, a na charakterní role byly v popředí jiné a sice taková Jana Hlaváčová nebo Věra Galatíková, A tak se pro mě stala Dvorská spíše synonymem nedoceněné herečky plnící hereckou lajnu někde uprostřed, kdy výrazný komediální talent nebyl její předností, a film, ve kterém přišla charakterní role, zase nevešel do širšího diváckého povědomí. Vybavím si ji ze zajímavě pojaté "Smrti mouchy", kde byla objektem mladické touhy, jako přísnou matku z populárního seriálu "Chlapci a chlapi", jako pragmatickou mámu dvou bráchů z rodinného filmu "Neohlížej se, jde za námi kůň!", dále jako ženu provádějící "rozbor" básně z kultovní komedie "Marečku, podejte mi pero!" anebo z "Vesničko má středisková", kde to s ní riskl, do pro ní atypické role ženy závozníka Pávka, Menzel, ale tím to u mě hasne. S diváky se rozloučila poněkud nedůstojnou rolí v seriálu "Ulice", kde už na ní byly znát zřetelné známky silného alkoholismu a s tím spojená mizerně odvedená herecká práce. Její nezapomenutelná Maruška na motivy klasické pohádky "Sůl nad zlato" však z televizních obrazovek nezmizí nikdy. Tenhle dokument spíše průměr a působil až moc pietně. 60% (13.12.2013)

V dokumentu promlouvá i dcera Lucie a je vidět obrovský rozdíl v chápání světa i neshody ve vzájemném vztahu. Milena Dvorská se zřejmě do velkého světa vůbec nehodila a nebýt Wericha, který ji, patnáctiletou, pobláznil pro film, mohla žít mnohem šťastněji. (01.04.2018)

Nevšedně depresivní medailonek Mileny Dvorské, které se dostalo pozornosti ve všech výraznějších hereckých cyklech současnosti. O čem ale pojednával? O její roli matky? O jejích 13. komnatách? O politických postojích? O jejích promarněných šancích na Národní divadlo? O tom, že bývala obsazována zejména podle svého vzhledu? Jako obyčejně vše bylo jen naťuknuto, expresivně vylíčeno příbuznými, spolužačkami, kolegy a v neposlední řadě teatrologem Justem, který se zasnil v otázce - co udělala Milena Dvorská špatně, že nehrála s novou vlnou? Základní fakta jako vždy chybí, emoce jsou přednější a to už skutečně po těch letech této dokumentaristiky vysloveně nudí. (01.12.2016)

Milena Dvorská, neobyčejně krásná žena a herečka velkých výbojných, vzdorných poloh, zůstává nedoceněnou osobností, umělkyní, která byla spíše přehlížena, než vzývána. Neshody s nejbližšími rodinnými příslušníky, frustrace, nejistota, ztráta divadelního jeviště, přicházející stáří... I proto nebyl její předčasný odchod pro veřejnost tak překvapivý. Byl bych ovšem rád, aby v toku řečeného nezanikl jeden důležitý detail – Milena Dvorská jako jedna z mála neváhala, vědoma si všech možných sankcí, podepsat v lednu 1989 petici za propuštění Václava Havla z vězení. Statečná, silná žena. (21.08.2019)

Je to zvláštní, Mileně se ve 26i letech narodila dcera, kterou víceméně odložila u rodičů v Prostějově, aby mohla hrát v Praze. A to je tak citlivá věc, která dokáže zamotat zbytek života jí i dceři Lucii, která taky trochu šla slepou cestou. A taky už bych byl býval zapomněl, že byla celkem aktivní v listopadu 89 a po jako aktivistka OF. Celkově z toho mám takové ty pomíchané pocity, její život vlastně byl pravý opak její filmové a divadelní kariéry, takže z dokumentu mám spíš takový hořký pocit a to většinou u jiných dílů tohoto cyklu nemívám. (20.12.2019)