Pan Bobr

Je zvláštní, že role, ve které se postava Mela Gibsona snaží vykoupit tím, že za sebe nechá mluvit Bobra, přišla ve chvíli, kdy se Mel snažil vykoupit z toho, že za sebe nenechal mluvit někoho jiného. Ale nemíním zde řešit, jaký je či není člověk, nikdo z nás (fanoušků) ho nezná, byť si někteří myslí, že když načetli/viděli/slyšeli x rozhovorů s ním a o něm, že jsou experti na jeho život a jeho osobu jako takovou. Já zde hodlám řešit tento skvělý film a fakt, že Mel je zkrátka a dobře pan herec. V tomto filmu ho navíc podporovali další skvělí herci (Jodie, jako vždy spolehlivý výkon, Anton, překvapivě parádní výkon a Jennifer, která se mi líbila mnohem více než v The Hunger Games a IMHO zde i hrála mnohem lépe). K plnému počtu mi něco chybí, buď přidat více opravdu silných scén, nebo ubrat ty komediální. Ale i tak musím říct, že The Beaver mě opravdu příjemně překvapil. 80 %. (29.09.2012)

K filmu jsem přistupoval s obavami. Nejen, že jsem se všude dočítal, o jaký jde propadák a jak se film po režijní stránce nepovedl, jak se Mel Gibson ztrapnil takovým návratem na plátno aj. Rozhodně nesouhlasím, jde o velmi povedené psychologické drama o depresi postiženém muži, který si nachází svou cestu, jak se vrátit alespoň částečně do "normálního" života. Film i přes všechny kritiky stojí hlavně na bezvadném Melu Gibsonovi, který opět dokazuje, jak vynikajícím je hercem. I když si ho lépe představíme v akčnějším snímku, tak ukázal, že i vážné drama mu nedělá problémy a naopak zde více ukázal svůj talent. Mimiky jeho tváře, intonační projev, přirozenost a až hmatatelné vcítění se do role, tak dokáže zahrát málo kdo. Trochu vzdálená mi tady přišla Jodie Foster, která jako žena Waltera Blacka není moc výrazná. Taková herečka by měla mít více místa na světle. Vzhledem k tomu, že režírovala, se dá její postava ve filmu pochopit. Ne, že by hrála málo, ale je vidět, že rozdělení sil do režírování a hraní pro ni byl oříšek. Jinak má film vše, co od takového druhu dramatu očekávám - dojemné scény, duchaplné dialogy, jemná hudba a pomalé písně. (17.08.2011)

Když jde malý bobr spát, bobr spát, bobr spát, tak si chvilku hraje rád, hraje rád, hraje rád... Prosíímvááás buďte tak dobří, dě-lej-te to ja-ko ti bobři, raději hned podobrém, následujte za bobrem.... Mel následoval bobra, a chvíli zdála se to věc dobrá, ale nakonec to bobr začal přehánět, teď se Mel už jenom hákem může ohánět....(SPOILER-UŘÍZNE SI RUKU!!!!!!!) (13.11.2011)

Neskutočne silná myšlienka filmu, ktorá hovorí za všetko: "sometimes, we reach a point where, in order to go on, we have to wipe the slate clean. We start to see ourselves as a box that we're trapped inside. And no matter how we try and escape, self-help, therapy, drugs, we just sink further and further down. The only way to truly break out of the box is just to get rid of it altogether... Starting over isn't crazy. Crazy is being miserable Crazy is pretending to be happy. Pretending that the way things are is the way they have to be for the rest of your bleeding life. All the potential, hope, all that joy, feeling, all that passion that life has sucked out of you. Reach out, grab a hold of it and snatch it back from that blood-sucking rabble. " (21.08.2011)

Bizarne pojatá tragédia o jednom depresiou sužovanom človeku, ktorého Gibson stvárnil tak dokonale, až mi z jeho hereckej kreácie behal mráz po tele. Gibson je jeden z najcharakternejších hercov vôbec a svojím výkonom dodal pomerne nenápadnej drámičke osobitý šmrnc. Scenár popri dramatických prvkoch nestráca komické intervaly, ktoré vynikajú priam grotesknými, ťažko uveriteľnými situáciami. Bez nich by išlo len o ďalšiu z rady rodinných drám, postihnutých vzťahovými konfliktmi bez potrebného nadhľadu. Vychutnávala som si skutočnosť, ako sa Gibson vyžíval vo svojej "dvoj-úlohe" a nemohla som sa dočkať toho, ako celý ten neuveriteľne banálno-psychologický príbeh skončí. A skončil bravúrne. Čistých 5 hviezd. (01.10.2011)