Leave Her to Heaven
Smrteľný hriech
Režie:
John M. StahlScénář:
Jo SwerlingKamera:
Leon ShamroyHudba:
Alfred NewmanHrají:
Gene Tierney, Cornel Wilde, Jeanne Crain, Vincent Price, Ray Collins, Gene Lockhart, Darryl Hickman, Reed Hadley, Chill Wills, Mae Marsh, Grant Mitchell (více)Obsahy(1)
Půvabná Ellen Berentová a úspěšný spisovatel Richard Harland se náhodou potkají při cestě vlakem, kde si Ellen právě čte jeho novou knihu. Jejich vzájemné sympatie přerostou v milostný románek, k překvapení všech se brzy také vezmou. Po svatbě se Richard snaží pečlivě rozdělovat svůj čas mezi psaní románů, manželku a postiženého bratra, ale Ellen je čím dál víc zatrpklejší. Nejspíše proto, že poprvé v životě ucítila obrovskou vnitřní potřebu vlastnit milovaného člověka. Všichni lidé kolem Richarda se tak najednou stávají jejími úhlavními nepřáteli, protože ji okrádají o manželův čas... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Jsou to neuvěřitelné charaktery, které ničí jinak pěkně vystavěný film. Když Richardovi jeho manželka řekne, že zavraždila jeho bratra, tak jen sedí a drží hubu. Nebyl by alespoň trochu naštvanej? On řekne jen, že to tušil a nechtěl si to přiznat a tím to končí. Samotná manželka Ellen je sice k politování, protože trpí duševní nemocí, ale současně jde doslova přes mrtvoly a neštítí se ničeho. Ještě jeden políček zasazují filmu kýčovité barvičky, na pohled vážně hnus, ale zase je na tom hezky vidět, že černobílý obraz často dokázal upozadit herecké neduhy, zatímco křiklavé barvy je umocňují. Vincek Price budiž příkladem a není sám. :)) ()
Leave Her to Heaven je podle mě zcela neprávem paušalizováno jen do role předchůdce Sirkových melodramat. Tohle ovšem není klasické melodrama (a už vůbec ne noir), tohle je magický film vymykající se všem obvyklým (nejen) holywoodským škatulkám. Gene Tierney se slunečními brýlemi na loďce - to je scéna, která by si zasloužila být slavnější než Marylin Monroe se sukní nad větrákem. ()
Příběh o tom, jak může být láska také zlá - ve výborném zpracování. Perfektní výběr hereckého osazenstva, kdy každý hraje naprosto skvěle, bez jediného zaškobrtnutí. Film začíná vlastně na konci, kdy nějaký muž nám začíná vyprávět příběh jakéhosi spisovatele Richarda Harlanda, který se právě dostal z vězení. Proč tam byl a na další otázky, nám dá během necelých dvou hodin odpověď. Dvou hodin s naprostou úchvatnou stylizací, která obsahuje brutální množství barev - tolik barev se nevidí ani ve dvacátém první století, jako tady v tomto filmu. Patřičně vybudovaná atmosféra, která houstne s každou další minutou a když už se zdá, že je všemu konec, přesuneme se do soudní síně, aby mohla začít závěrečná dohra o vině či nevině. Je to hodně dobře napsané, obsaženo je také nemalé množství zvratů a překvapení, má to taky docela klidné tempo, takže se postavy můžou v poklidu vyvíjet - hlavně Gene Tierney dostane prostor, aby ukázala, co v ní je (a ukáže ;) ). Filmové zpracování věty "lálska až za hrob".. prostě paráda.... ()
Vánoční svátky v plném proudu, v televizi dávají už devítistoudevětadevadesátou reprízu snad jakékoliv pohádky, která vás napadne a já páchám smrtelný hřích. No vlastně ne tak docela, jen si pouštím film Johna M. Stahla Smrtelný hřích, který je klasikou v žánru noir. Je to tak, tak jako jiní mají Vánoce spojené s pohádkami, já dávám večer přednost dobrému noiru či staré gangsterce. Tentokrát se mi do ruky dostal tenhle nádherný, věkem prověřený klenot, ukazující kataklyzmatickou posedlost a krásu která zabíjí. Slovo krása je ve spojení s Gene Tierney velmi slabým termínem, protože tato herečka podle mne patřila k nejkrásnějším herečkám poválečného Hollywoodu. Zde navíc hraje ústřední roli v příběhu o posedlosti, která naprosto nezná hranice a její zničující efekt se nevyhne nikomu, kdo se mu postaví do cesty... Zajímavé je, že tento film nemá kdoví jak promyšlený příběh ani postavy. Všichni jdou tak nějak po povrchu, černá je černá a bílá je bílá. To proč hodnotím film tak vysoko je právě Gene Tierney a její postava, která jako jediná vykazuje prvky nejednoznačnosti. Až mě mrazí jak se může láska lehce měnit ve vražednou posedlost a fascinující byl ten kontrast mezi krásou a chladnokrevnými skutky. První půlku filmu jsem sice docela přetrpěl, ale z té druhé udělala Gene perfektní noir jaký mám rád. Jen je škoda, že jsem se dostal pouze k barevné verzi, protože ta původní černobílá musela být, co se celkového zážitku týče, určitě mnohem lepší... ()
Je to slabší kúsok v porovnaní s filmom Laura. Farba z neho vysala noirové kúzlo, i keď dala by sa viesť polemika či sa jedná vôbec o noirového zástupcu. Totižto pani Harland nie je osudová žena, skôr chorobne žiarlivá osoba, ktorá sa rúti do záhuby. A nepomôže jej ani jej manžel. Práve jasná priamočiarosť príbehu, bez náznaku prekvapenia, ma dostala do strnulosti a nič ma z nej počas zvyšku filmu nevymanilo. Za zmienku stoja veľmi príjemní herci, na čele s výbornou Tierney. ()
Mám rád staré filmy a tenhle se mi moc líbil. Děsivé psychologické drama o tom, kam až může zajít psychicky nemocná žena ve své žárlivosti... ()
Noirový příběh fatálně posedlé ženy odstraňující z manželovy blízkosti všechny, kteří by s ním sdíleli city. ()
Román o ženské, která musí za každou cenu dosáhnout svého. Film je to zbytečně natahovaný a bez tragických událostí by byl vlastně celkem nezajímavý. Nejvíc mě na filmu zaujaly barvy technicoloru. ()
Okamžik kdy se láska změní v posedlost, která zabíjí. Gene Tierney sice není tak pěkná jako Jeanne Crain, ale ty její mrazivé oči ztělesňují veškerou hrůzu jejích citů. V pouhém pohledu je vidět vnitřní boj. Viděno na nádvoří hradu Kokořín během festivalu Noir Film Kokořín 2013 (děkuju pořadatelům), takže ponoření do lesů bylo přesvědčivé. Jediné, co mi vysloveně vadilo, byl soudní závěr, přesněji rychlý osvobozující verdikt (myslím obvinění z vraždy) na základě jedné výpovědi, i když ostatní důkazy stále byly proti němu. ()
Ve své době překvapivě barevný film-noir, který je vůbec první svého druhu, stavící na technologii Technicolor, díky které jsou veškeré záběry skutečně dechberoucí, nádherné a lze těžko uvěřit, že se jedná o film z 40. let. Barevné rozhraní skutečně přidává na efektivitě a kráse veškerých scén, které jsou opravdu působivě poskládané a do detailu promyšlené. Na druhou stranu využití téhle barevné technologie ubírá na celkové temnější atmosféře, kterou osobně považuji pro film-noir za klíčový aspekt. Velice obdivuhodná kombinace noiru, psychologického thrilleru a částečně i melodramatu, vytváří jedinečný exemplář, který byl schopen takhle rozdílné žánry spojit dohromady. Příběh o velmi nebezpečné žárlivosti se ze začátku jeví skutečně nevině, ale postupně přechází ve vážnější, psychologicky zaměřené drama, jehož nejděsivější scény se neodehrávají v temných, černobílých prostorách, ale v barevném prostředí jezera a schodiště. Gene Tierney je ze začátku schopna očarovat svojí krásou, půvabem a charizmatem, naprosto každého, ale postupně se z ní stává hrůzu nahánějící femme fatale. V samotném závěru, během soudního procesu, film náhle ztratí veškerý půvab, jelikož se naprosto zbytečně a nuceně snaží dovolat celkovému rozkreslení příběhu v podobě neustálých otázek na hlavní hrdiny, což má za následek naprosto opačný efekt, který je tak částečně vnucen divákovi. Nicméně Leave Her to Heaven je netypickým, ale zato vizuálně skvostným zástupcem žánru film-noir, který svými barvami, zajímavou kombinací žánrů, příběhem a postavami, dokáže s lehkostí ohromit každého. "I'll never let you go. Never, never, never." ()
Tomu se opravdu říká smrtelný hřích......chorobná žárlivost sice není hříchem, ale v tomto podání je opravdu chorobná. Ellen Je opravdu ctnostná žena, když miluje svého manžela až za hrob. Dobře zfilmovaný příběh a klasický happyend mi udělal radost:) ()
Gene Tierney je i přes svou krulost sladká. ()
Smrtelný hřích, Leave Her to Heaven napsal Jo Swerling podle knihy Bena Amese Williamse a středobodem jejich příběhu je páchání rodinných hrdelních zločinů. V závěru je i odhalování zločinu, ale to jen pro pořádek a šťastný konec. Rozum ovšem nebere, proč posledním zločinem zločince je jeho sebevražda nalakovaná coby vražda, která má být pomstou nalakovanému vrahovi, snad v budoucnu světskou spravedlností dopadenému a adekvátně ztrestanému. Když i natvrdlému mstiteli musí být jasné, že sebevrah vlastní smrti dosáhne při troše námahy zcela jistě, zatímco o odhalení a potrestání údajného vraha pražádnou jistotu nemá, a i kdyby klaplo, jako mstitel tou dobou mrtvý z pomsty bude mít akorát houby. Takže tak, červená knihovna par excellence. https://www.macguffin.cz/ ()
Velká škoda té tak trochu uspávací první poloviny, protože pak je to opravdu velká jízda. Vlastně je mi zpětně úplně jasné, proč jsem se nemohl zezačátku naladit na ústřední dvojici (což ani není záměrem filmu): Gene Tierneyová prostě působí v hlavní roli nepříjemně už od začátku. A vzhledem k tomu, že právě až od chvíle, kdy si Ellen nasadí sluneční brýle, je definitivně jasné, s kým máme tu čest, vše, co tomu předchází, jsem si užíval jenom napůl. Ale budiž filmu ke cti, že takový vývoj událostí jsem opravdu nečekal (nečetl jsem si žádné anotace). Nad vyvrcholením filmu by se asi každý právník musel ušklíbat, ale na účinku to nic nemění. Velké překvapení a velmi originální barevný noir. ()
Související novinky
Noir Film Festival 2022: Filmy na černé listině
Noir Film Festival letos slaví 10. narozeniny. Unikátní žánrová akce, která se v roce 2013 poprvé konala na hradě Kokořín a rok poté se přestěhovala na hrad Křivoklát, se již podruhé v řadě bude… (více)