鉄男 THE BULLET MAN
Videa (1)
Recenze (43)
Co se stane s kyberpunkem v době, kdy společnost dospěje do formy podobné jeho vizím? Evidentně další krok představuje poukazovat na současnou podobu existence člověka ve světě tím, že díla absorbují součást žité zkušenosti a promění svůj vztah k vyprávění. Jestliže dříve kyberpunková díla předkládala prostupnost médií a úrovní reality jako futuristickou vizi, dnes ji do sebe implementují jako svou bytostnou součást. Není proto náhoda, že hlavní kyberpunkové filmy tohoto roku "District 9", "Gamer" a "Tetsuo: The Bullet Man" v sobě spojují avantgardní formu s brakovými příběhy. Přítomnost zlotřilých záporáků, akčních sekvencí, schematických konfliktů a happy endů dílům nikterak neubírá na podnětnosti, pouze zvyšuje jejich potencionální přístupnost. Ve všech jmenovaných případech je v závěru sice uzavřená hlavní dějová linie, ale současně ve vzduchu visí řada nedořečených věcí a provokativních otázek. Narozdíl od "Districtu 9" a "Gamera" má "Tetsuo" problém v tom, že jeho forma nepřináší takovou inovaci. Cukamoto točí, stříhá a vede herce za doprovodu hudby Čú Išikavy stále stejným způsobem jako to dělal před dvaceti roky. Jediný rozdíl spočívá v aplikování digitální HD kamery namísto 16mm filmového materiálu. Jenže právě tento posun se ukazuje jako nosný – fyzickou matérii filmu nahradilo umělé a technicky dokonalé médium nul a jedniček stejně, jako se z lidské existence v moderní velkoměstské společnosti vytratila tělesnost i emocinalita a jejich místo zastoupila formální dokonalost společenských rolí a institucionalizace života. V souvislosti s tím se vyprávění oproti prvnímu "Tetsuovi" více zaměřuje na zázemí obyčejného řadového hrdiny. Cukamoto kontrastuje moderní designově dokonalé interiéry hrdinova příbytku s industriálním prostředím temných zákoutí městské zástavby. Příběh stejně jako "Tetsuo II" původní neidentifikovatelnou a neuchopitelnou transformaci doplňuje o brakovou mytologii a do motivací postav vnáší tradiční žánrová schémata, ale přesto zůstává neméně podnětný, byť už jen v dílčích motivech. ()
Do tretice všetko dobré - alebo inak - Shinya sa vrátil na ihrisko , na ktoré nedovolil vstúpiť ani Quentin-ovi s Jeho snahou urobiť remake " TETSUO : THE IRON MAN " ( vďaka Bohu ). Úbytok vitamínov , ktoré obnášala 1ka je viditeľná , na druhej strane je to vybrúsenejšie ako 2ka - metal fetiš zostáva.. Doba pokročila a na danú tému sa už asi nepodarí vykresať nejaké nóvum. V tomto prípade celú zmutovanú mašinériu spúšťa unesené dieťa a práve Jeho prítomnosť , ako aj pár ďalších scén je akoby zbytočná návratka ku " BODY HAMMER ". Nemyslím si , že táto séria má niekomu niečo odkázať nebodaj utopiť ho v hlbokých analýzach a opakovanou projekciou hľadať 2....4...8..racionálny zmysel chápania , videnia , poňatia... Na to sú iné snímky ( hlavne s inou pečiatkou ) , kde kovové besnenie nezaberá skoro celú minutáž . Každopádne parádne vedený industriálny " metal vizuálom " obdarený koncert , ktorým to Shinya napálil so svojou kovovou konštrukciou do nového milénia ( je to zrejmé aj z celého nasnímania , ktoré postráda autentičnosť 1ky ) . Celý ten orchester ukočíroval s prehľadom aj keď s novým / jemne rozladeným / sláčikom . Ak neprepadne módnym trendom a vráti sa ku svojim koreňom - som naštartovaná aj na 4ku. Spokojná ale som - takže zaslúžené DVD. ()
TETSUO v angličte bez Japonca v hlavnej úlohe a bez rotujúceho železného penisu to je THE BULLET MAN, komerčnejšia verzia ktorej pokus o slušnejší dej paradoxne nepomáha. Nemá čím zaujať a na dlho znechutiť od takejto tvorby ako pôvodný THE IRON MAN. I keď soundrack z prvého Tetsua som si po filme pustil okamžite a zo zvedavosti zhliadol i Tsukamotov kraťas THE PHANTOM OF REGULAR SIZE a hneď som dostal to, čo od tohoto metalového fetišistu očakávam. ()
Asi něco podobného bych cítil, kdyby původně syrová, technicky sice amatérská, ovšem na druhou stranu velmi opravdově znějící punková kapela vinou úspěchu prešla na technicky sice vytříbený, ovšem silně sterilní punkrock pro rádoby alternativní cosmorebelky. Tak na mě totiž třetí Tetsuo zapůsobil. Původně nekompromisní undrergroundový snímek ignorující očekávání diváků a klasickou filmovou estetiku se transformoval do obvyklými schématy postiženého souboje jedince se zlou korporací, vyznačující se zmateně snímanými akčními scénami, znovunalezením rodinné jednoty po smrti dítěte a ulepeným happy endem. Velmi smutný pohled na zakončení jedné legendy. ()
Tetsuo se vrací do třetice všeho dobrého a vrací se tentokrát jako americký kravaťák v Tokiu, který se očekávaně bude měnit v bizarní kovové monstrum. Po Body hammer by každý čekal, že zase bude potřeba něčeho nového a nesnažit se opakovat, jenže pan režisér už asi zapomněl o čem že Body hammer bylo, a tak natočil zápletku velmi velmi podobnou jako u předchozího filmu, ale tentokrát ve stylu docela normálního západního scifi a bizarností se tu najde pomálu. Hlavnímu hrdinovi Anthonymu se zdá na začátku sen, který značí tak trošku návrat k typické tetsuovině, jenže pak je všechno jinak a dokonce i proměna není tak tvrdá a tolik v záběru kamery. Neznamená to ale že se i s trochu uhlazenějším průběhem nenastane pár docela hustých scén s běsnícím železňákem v hlavní roli. První je určitě ta první opravdová proměna v podzemním parkovišti a pak se zásahovkou a nakonec finální proměna, která kdyby nebyla, tak by to nebyl Tsukamoto. No takhle to jsou ale vlastně všechny důležité využití kovového monstra, protože velkou část děje má objasňování docela normální scifi zápletky, což je určitě zklamání a to zvlášť proti náhlé proměně původních filmů, která nepotřebovala nějaké pozadí. Podoba nové proměny taky není zrovna ideální, ale má i svoje lepší stránky. Co není její lepší stránkou je do určité chvíle přílišná symetrie a co je její lepší stránkou je určitě zvuk a kovová ozvěna když Anthony mluví. Zajímavá věc je i scéna podobná něčemu asi jako když kočka líná nebo had svléká kůži. No a poslední proměna je těžká megalomanie s pěkně využitým rozpočtem, který očividně nebyl zrovna nejvyšší. Celkově to ale dopadlo spíš zklamáním, protože se film přiklonil k mnohem umírněnějšímu ději i vizuálu, nevyužívá moc hudby a konečné vyznění je spíš vlažné + ještě někdy až nesnesitelné mávání kamerou ze strany na stranu. Starý tetsuo se občas jen připomene v nějaké animaci kovových předmětů za doprovodu těžkého industrialu nebo roztěkaných průletů, ale to jsou jen takové chvilky působící velmi odtrženým a izolovaným dojmem ve filmu a jsou tam jen aby se připomnělo že teda tetsuo kdyby někdo nestihl úvodní titulky a ne že by měly nějakou souvislost s dějem nebo ho doplňovaly aspoň obrazově. Ale protože je to tetsuo a pořád je to ještě alespoň trochu zajímavé i v takovéhle vyměklé podobě, tak mu nebudem křivdit a dáme aspoň tu trojku :). ()
Galerie (5)
Reklama