Cesty větru

Takovy Nohavica by musel byt z tohoto filmu uneseny.-). Pout severni Kolumbii na oslovi za ucelem vraceni stare harmoniky... Scenar na prvni pohled nijak zajimavy je doplneny mistnimi zvyky, lokalni hudbou na harmoniku ci bubny a nadhernou prirodou, kterou libiva kamera jeste podtrhla. Pomalejsi tempo jen dodava daleke ceste vzdalenost a atmosfere jistou mysticnost. (04.04.2018)

clovek vie ze sa pozera na artovy film hned na zaciatku ked nam reziser ponuka monoho zaberov bez pohybu kamery, minimom dialogov a zadumanych pohladov hlavnych postav do dialky, pricom sa ich hlavou honia myslienky nad zmyslom zivota. ja som si pribeh celkom uzil i ked historia Vallenata (hudby spataj so severom Kolumbie) ma prilis nezaujima (moja manzelka mi povedala, ze kazde meno ktore zaznie vo filme patri k legendam tohto stylu hudby v kolumbii). este nastastie ze Kolumbia je krasna krajina tak je sa stale na nieco pozerat i vdaka vynikajucej kamere, ktora dodava urcitu mysticku atmosferu (nie nepodobnu ake maju diela od Gabriela Garcia Marqueza) pritomnu v harmonikovom duely ci v krste krvou z jasterice pripominajucu magicky realizmus. skoda ze scenar je prilis prazdny a film sa opiera hlavne o atmosferu viac ako o nejaky dej a ja som sa ku koncu neubranil nude. i tak stale ide o najkrajsie vyzerajuci kolumbijsky film aky som zatial videl... (26.03.2013)

Postarší muž a mladý chlapec. Ignácio a Fermín, tohle jsou hrdinové našeho příběhu. Příběhu o jedné tajuplné harmonice, na kterou skoro nikdo neumí hrát a její strastiplné cestě k původnímu majiteli. Nádherné přírodní scenérie a velmi originální hudba, to jsou určitě dva největší klady tohoto velmi zajímavého filmu, který i přes svou delší stopáž, uteče jako voda. (20.07.2014)

Osobní cesta víry, bez jakéhokoli využití kolosu a despotismu jménem řízené náboženství, prostupuje důvěryhodným a etnologicky cenným prostředím Kolumbie. Opravdu skvělá exotická ochutnávka světového filmu, kde jeho vypovídající hodnota je více než zjevná a především objektivní, což kolikrát nenajdeme u specializovaného dokumnetu, který nám má zpřístupnit všechny aspekty problematiky života jedné (v tomto případě, jihoamerické) země . Příjemné filmové chvění a snění. Bez citového a emočního nátlaku. Marquézovská harmonika mne provázela tam, kam bych se chtěl, alespoň jednou za život podívat... (10.11.2010)

Mám rád road movie v akejkoľvek podobe. Oceňujem samozrejme tie, ktoré mi ukazujú svety, aké som dovtedy nevidel. The Wind Journeys sú príbehom chlapca a muža cestujúcich po úrodných, aj pustých prírodných scenériách Kolumbie. Kolorit obyvateľstva, tradičnosti a chudobnosť sa tu miesi s príbehom otca so synom, ktorý sú si odcudzení a hľadajú si k sebe cestu. Spoločným pojítkom je tradičná hudba. Či už na bubny, alebo harmoniku. V zásade sa Guerra snaží rozprávať obrazom a nedramaticky. Aj tých niekoľko drám je odľahčených. Čo vzbudzuje obdiv je epizodickosť charakterov, zasadených do odľahlých krajín a miest a tiež vizuálna stránka, ktorá je podmanivá. Vietor hučí všemožnými škárami a dodáva slovu pustatina ďalší, poetickejší význam. (12.08.2017)