Suzumija Haruhi no júucu

Druhá série Haruhi zaútočila nečekaně, zato plnou silou. Jednodílná Bamboo Leaf Rhapsody se plně vyrovná první řadě a ani ta jedna potenciální logická chyba mi nebrání být z ní nadšen. Očekávání tak byla nemalá. A pak to přišlo – osm dílů Endless Eight. Užijte si je. Užijte si je. Užijte si je. Užijte si je. Užijte si je. Užijte si je. Užijte si je. Užijte si je. Oceňuji odvahu autorů a oceňuji, že námět nevyužili k opakovanému používání scén. Na druhé straně, pozdější epizody už byly trochu úmorné a rozuzlení není zrovna oslňující. Předvším však EE tvoří více než polovinu druhé série a to je vzhledem k obsahu prostě moc. Nakonec je v pěti epizodách zpracován druhý díl předlohy, The Sigh of Suzumiya Haruhi, který podrobněji sleduje natáčení Dobrodružství Asahiny Mikuru. Tuto část považuji za nejslabší, jelikož je zde Haruhina nátura místy vyhnána do takových rozměrů, až se stává nesnesitelnou. (Na vině je předloha, které se KyoAni věrně drží.) Na závěr se objeví pár slibných spekulací, rozvedení se však pochopitelně nedočkají. Snad příště. Celkové hodnocení druhé série: 7/10 (20.10.2009)

Ono je to strašne zvláštne. Lebo druhá séria neponúka nič nové, len ako keby obohacovala prvú sériu o iné pohľady ale to je v zásade celkom zbytočné. Osem častí je až s malými obmenami vlastne zobrazením jednej a tej istej epizódy. Čo je v zásade veľmi zvláštny umelecký zámer. Bez rozdielu je to ale niečím strašne zvláštne a to ma baví. Nie je to v zásade ani veľmi dejové. Príbehy majú v sebe len náznak niečoho tajomného, väčšinou je to len o kontraste typov, ktoré ale krásne dopĺňajú atmosféru niečoho dávno strateného a zidealizovaného. Teda najlepší pohľad do čias dospievania vôbec. Takže kupodivu spokojnosť. (04.09.2016)

Nové (2009) díly působí přinejmenším rozpačitým dojmem. Tříleté čekání na nulový příběhový posun, drobné rozšíření existujícího děje a... Endless Eight, která je kapitolou sama pro sebe. Extrémně odvážný tah, ale co čekat od někoho kdo v roce 2006 odstartoval neméně odvážným úvodním dílem "The Adventures of Asahina Mikuru Episode 00". Ok, přiznávám, že po absolutním nadšení z prvního "nového" dílu "Bamboo Leaf Rhapsody" přišla rozpačité pauza a zklamání. S odstupem času je to ale jasný palec na horu. Nového obsahu bylo opravdu pomálu, nicméně stálo to za to. I ten osmidílný loop. Skvělá atmosféra díky zkušeně využitým možnostem animované formy, perfektní soundtrack, ambientní zvuky, chytlavě napsané... vtipně chytrý příběh. Naprosto luxusní odpočinek, nic víc nic míň. (21.01.2011)

Naprosto zbytečné jakési pokračování (nebo spíš vsuvka/vysvětlivka) skvělého původního seriálu. Několik příběhů, každý v několika epizodách, jakoby dovysvětlují původní děj, který byl občas trochu prazvláštní, to ano, ale taky tím zachovával určité tajemno. "Endless Eight" jsem začala nenávidět, hned jak jsem zjistila, o co se jedná a dokoukání bylo utrpěním. "The Sigh of Suzumiya Haruhi" o natáčení filmu (budiž) poodkrývá mystiku kolem postav a další epizodka o cestování v čase je docela zajímavá. Celkové hodnocení je rozpolcené a ve výsledku bych Haruhi nakopala ještě víc, než v původní sérii. (17.02.2012)

Hodnotím jen nové díly, smysl spojení s původní sérií mi uniká. I přes ty dvě hvězdy se mi tenhle seriál vůbec neznechutil, spíš naopak, tuhle druhou sérii považuju asi za nejlepší trolling v historii lidstva.. Fanoušci tři roky oddaně čekali na novou sérii a dostali tohle. Nutno ještě podotknout, že první čtyři díly mě zaujaly, to jsem ale netušil, co se stane dál. Nápad originální a vtipný, ale samotný seriál to dělá hrozně rozvleklým a nudným. A i když je Mikurin film z první série parádní, tak pětidílný film o filmu mě moc neupoutal. Seriál zachraňuje pár zajímavých dialogů a spekulací ohledně cestování časem. (06.02.2013)