Srbský film

Prvých 40 minút a možno aj hodina nenasvedčovalo nič tomu, že si tento film budem pamätať. Dal som sem odpad a chcel som to vypnúť. Dej sa následne zvrtol na zvrhlé "niečo" - čo neviem ani pomenovať. Toto nie je film pre každého a len silné žalúdky ho dopozerajú do konca. Neviem sám či som videl niečo chorejšie a to som myslel že Lidskú stonožku už nič netromfne. Mýlil som sa a aj napriek tomu, že dávam 5 * - tento film si medzi obľúbené dávať nebudem a budem sa tváriť, že som ho nie len že nepozeral - ale budem robiť sprostého, že som vôbec o ňom niekedy počul. Hanbím sa sám za seba a svoje hodnotenie - "srandovné" na tom hodnotení je, že sa mi to vôbec nepáčilo a presto všetko nemôžem inak. JEDNÝM SLOVOM ODPAD!!! (10.03.2012)

No fujky je to tedy nemálo. Před srbama klobouk dolů za to že v superlevných podmínkách dokázali natočit režijně i vizuálně dosti kvalitní a chytrý thriller, který se v té brutální perverzi nerochní nijak exploitačně přes míru, ale využívá jí (až na jednu zbytečně komickou vyjímku) s mírou tak akorát na to aby zapůsobila. Poněkud znepokojivé ovšem je že krom tolik ve spojitosti s ním připomínaných 120 Dní Sodomy mi to připomnělo stejnou měrou i některá trochu víc hardcore hentai auditka na 4chanu, ehm... 8/10 (09.04.2013)

Nelze jinak, než žasnout. Srpski film rozmetal bariéry stravitelného vkusu „pornografie“ a povýšil chlípnou zvrácenost na roveň avantgardního díla. Prolínající se sekvence z důrazností vybičují vjemy, až na sám vrchol; nejsem schopná odtrhnout zrak. Přerušení je citelně bolestivé, proto nepřestávej! Pulsující hudba s ostře nabroušenými hroty, zařezávajícím se jako skalpel do ochablého masa omámeného drogou podkresluje, až neúnosnou perverzitu. Lascivní výjevy sekundují s drásající brutalitou, která se narůstající intenzitou stává jakýmsi uměleckým výtvorem choré, přesto však geniální mysli. ---- Dodatečné vyjádření: určené těm, kteří jsou ochotni si tato slova, přečíst(případná odezva vítána). Neberme se tak vážně ! Tvůrci jistě nezamýšleli předhodit chtivým konzumentům jen syrovou, perverzní brutalitu(možná taky ano, to je na každém), která je vyjádřena formou pro mnohé „nestravitelnou“. Spíš lze vnímat Srpski film, jako účelovou provokaci, nebo také jako určitý mezník, či připomínku na „krutá zvěrstva“ páchaná na civilistech za války v dnes již rozdělené Jugoslávii. V prvé řadě by tato témata měla rozdmýchávat vášně! A ne, pohoršovat se nad postoji „některých uživatelů“ a poukazovat na míru úpadku jejich lidských hodnot, když, jen považte; jsou schopni shlédnout ukázku toho „nejodpornějšího“ co kdy Srbové vytvořili, bez znechucení, a ihned tento „škvár“ rezolutně neodsoudit. Neuvěřitelné! A ještě dalekosáhlejší troufalosti se dopouští, když nezatíženi předsudky vyjádří svůj osobní názor, což je jim naštěstí umožněno, za to díky. Tím, že preferuji žánr „horror“, tak se přece nestávám automaticky „degradovaným článkem čsfd“. Není to jen o neskrývané rivalitě, ale hlavně o vzájemné komunikaci, to především.(13. 8. 2010) (04.08.2010)

Slyšela jsem to ze všech stran : Srbský film, pyčo !! To nevydejcháš !! Pobleješ se !! Kam se zvráceností na tohle, vy žlutý hrabete !! Atd. atd. každej to do mě valil a snažil se mě mermomocí dokopat, ať se na to podívám. Jenže já měla nějaký srby a jejich film kolosálně u píči, vůbec jsem na ten snímek neměla náladu a díky neustálému nucení do filmu, mě sral ještě dřív, než jsem ho viděla. Když po několika letech okolí konečně došlo, že si to nepustím a vzdal to se mnou i můj plyšovej pes, nastalo období klidu a já dokonce na tenhle film zapomněla. A teď, o devět let později sem se probudila do novýho dne, protáhla si tělo (nemyslím vnitřně) a najednou mi v hlavě blesklo, že bych se na tu srbovinu mohla podívat. A tak sem se na nejkontroverznější film všech dob a bla bla ba podívala. Dvě slova - Kolosální nuda. Jako nečekala sem kdoví jakej příběh, ale stárnoucí pornoherec Srdcař Todorovič mi byl i se svýma trampotama naprosto ukradenej a když se film rozhodl diváka mocně "šukovat" šukáním mimina, rozsekáním ženský při sexu nebo vypíchnutí oka čůrákem tak sem se válela na zemi mrtvá smíchy. Což znamená, že jsem buď absolutně labilní, nebo tahle parodie na cokoli mocně šukuje jen evropany. Tak tam prcal panenku no boooože a co jako? I se zeleným zákalem bylo poznat že to je panenka. Když si teď strčím do piči Barbie, výsledek bude úplně stejnej a můžu 100x tvrdit, že je to jako že mimi. A to péro v oku to už sem fakt vyprskla smíchy. Takže teď abych zkurvila den všem, co se devět let těšili, jak mě to vykolejí. Slovy Blbiše - Sorry jako :-D (24.10.2019)

„Pořád seš umělec, jen prostě momentálně nezaměstnanej. A já jsem…tvůj anděl strážnej.“ Jenže i ten se může splést, a pak už jen bezzubě zírá, ehm…Filmu jsem se dlouho vyhýbal. Ale naskytla se mi příležitost ho zhlédnout a já do toho šel. Zprvu nenabízí nic až tak šokujícího, překvapilo mě spíš, že z čistě filmového hlediska to není žádný amatérismus, spíš naopak. Důraz je kladen na Milošovu otupělost, přesto už tu jsou jisté náznaky, a „milování“ se ženou ukáže, že ten démon tam někde uvnitř je. Po cca hodině ale přijde scéna, která…vše změní. Nejde jen o explicitnost, hnus a brutalitu. Jste svědky těch nejnižších, nejzvrácenějších animálních pudů, které v člověku někde hluboko spí a nikdo by je nikdy neměl budit. A tak u mě nakonec nepřevládalo zhnusení, jako spíš prázdnota a silně zneklidňující, nepříjemný pocit. Hodnotit pak takový film je těžké…já dám diskutabilní 2*. „Něco se ti nezdá?“ - „Já v podstatě nevím, co podepisuju. V čem to teda vlastně hraju.“ - „To ani nemáš vědět. Protože kdybys to věděl, nebudeš v tom tak dobrej…“ (10.10.2021)