Pandořina skříňka

Spíše za 4 hvězdičky, ovšem s femme fatale totale Louise Broox bychom to měli za pět. Ne že bych během filmu párkrát nezívl, ovšem fajnšmekrový momenty bičují snímek o patro výš. Lulu je pěkná coura. Opravdu pěkná (zvláště v aktu sedm). Je vypočitavá až na kost anebo je v tom nevinně jako andílek. Divák si může vybrat. Ovšem ten diagonální pád z výšin do hlubin bych nepřál ani mrše. Tu se na vás nalepí starý páprda, který se raději fechtovně zastřelí, poté otěže převezme jeho vyparáděný uvzlykaný synek, do toho to stihne ještě jakýsi pan důchodce a aby pestrosti nebylo málo Lulu má i svoji lesbickou tajnou obdivovatelku, egyptského pašu (či kýho čerta) a celý ten záviděníhodný ansábl uzavře jako zlatá třešinka na dortě samotný páně Jack Rozparovač. A pak že prý Jak Snadné Je Žít... (17.06.2011)

"Pandořina skřínka" v sobě spojuje několik zajímavých motivů. Je to příběh femme fatale, ale zároveň existenciální dumání nad osudem ženy, je to tragická romance, stejně jako variace na známé téma Jacka rozparovače. Dobrodružné se zde spojuje s citovým, lidsky kruté a násilným. Film má děj, který nemusí, postavy, které jsou zapamatovatelné - nebo vlastně jen jednu postavu - a nakonec i vyznění, z kterého je poznat, že se tvůrci nebáli. (15.07.2014)

Prostředí německých kabaretů, nevěstinců, hazardních heren, postavy gamblerů, prostitutek, lesbických hraběnek, ale i mlhavý Londýn, v němž řádí vrah žen - děsivý i dnes. A také krásná hrdinka co svojí vypjatou sexualitou ničí muže kolem sebe, až je kvůli ní nakonec sama zničena... To vše prosím v balení z roku 1929! Na svoji dobu výjimečný film, velmi dobře natočený. I když má dvě hodiny a je němý, skvěle se na něj kouká. Příběh se vine jednoduchými cestami, na konci přijde vrah trochu jako deus ex machina, ale kvůli perfektní atmosféře mi to jaksi nevadí. Akorát ta prostřední pasáž putování a hazardu mi přišla příliš dlouhá. (05.08.2013)

Nemusí to být na první pohled zřejmé, ale toto je nenápadná plnohodnotná tragédie. Osud dívky, která se provinila pouze krásou a nevinností (zvláštní to říci o ženě, která žije z pozorností mužů, ale je to tak), ale která byla katalyzátorem tragédie ostatních i své vlastní. Byla hodná, loajální vůči lidem, které měla ráda, na nic si nestěžovala (všechny tyto povahové vlastnosti se ukáží v osmém dějství) a nechávala se využívat. Smutné. Není podstatné, že se jedná o film starý víc než 80 let. Některé postavy by mohly žít i dnes. Rozsahem emocí mistrovské dílo. ■ Ještě přemýšlím nad samotným závěrem SPOILER!!! Alwa odchází, opouští ji a vlastně se ani nedozví, že je mrtvá. Schigolch jí v hospodě puding, slaví vánoce a také nic neví. Pokud to správně cítím, spočívá prokletí Lulu v opuštělosti. (04.02.2013)

Melodrama s tragickým a ulepeným vyústěním, které je sice zdatně natočeno, ovšem samotný příběh není nijak světoborný či strhující a tak potěší spíše jednotlivé scény, než kompaktní celek. Milovníci němé kinematografie si ve snímku najdou to své a věřím, že rozvést vyprávění o zhoubném ženském vlivu a iluzivní kráse, díky které jsou muži na kolenou, do obecné roviny, nebude velkým problém. O vyšší hodnocení snímek v mých očích přišel díky kýčovitému závěru a opravdu nehodlám zjišťovat, zda je to vina filmových tvůrců, či autora předlohy. Pokud máte zájem o předválečné německé drama o krásně ženě a její životní pouti, nelze než doporučit... (17.06.2005)