Jak jsem strávil tohle léto

Dva muži a několik soudků jemně nasolených ryb aneb Ай, чукотка, до чего ж ты холодна. 1) Spoiler. Dva muži představují dvě generace Rusů, odlišné, jak jen možno. Starší Sergej představuje autoritu, přísné až asketické zodpovědné plnění povinností. Mladý nezkušený Pavel má jiný přístup k životu i k práci. Svému staršímu druhu nerozumí, spíše se ho obává. Lehké náznaky jakési snad až šikany ze strany Sergeje Pavel nedokáže ani přijmout, ani odmítnout. Poté, co Pavel zatají zprávu o neštěstí Sergejovy rodiny ve snaze nebýt poslem špatných zpráv a nerozhněvat si parťáka více, než svým laxním přístupem k práci již učinil, situace se začne zhoršovat. Pavlovo jednání nabývá psychopatických obrysů, racionální uvažování mizí a nastupuje svět paranoidních představ. V tomto bodě mi film připadá poněkud nevěrohodný. Očekával bych, že na podobné mise jsou vysíláni lidé dostatečně psychicky odolní._____ 2) Velmi mě zaujaly dlouhé statické záběry, krásně podtrhující atmosféru. Ve filmu se moc nemluví, dokonce se tu toho ani moc neděje a přesto by se napětí dalo krájet. Některé momenty se mi zaryly do paměti a těžko se jich budu zbavovat._____ 3) Velmi výstižně popsal duchovní background hrdinů filmu komentátor Radko****._____ 4) 38letý režisér a scénárista Alexej Petrovič Popogrebskij točil film chronologicky. K tomu Dobrygin (Pavel): Максимум – могли перескочить через одну сцену. Я не смотрел ни одного плэйбэка, я не видел ни одной картинки – не было никакого самолюбования. Я только играл и чувствовал – так или не так._____ 5) Pro 24letého Grigorije Dobrygina byla role praktikanta Pavla filmovým debutem, velmi podařeným, nutno podotknout. Однажды ко мне заходит Попогребский и говорит, что нужно будет немножко сойти с ума. И я сошёл. Дня на три я действительно сошёл с ума._____ 6) Natáčení začalo na polární stanici Valkarkaj na Čukotce (6 hodin jízdy terénním vozem z Peveku, nejsevernějšího města Ruska, 4 700 obyvatel) v červnu, kdy slunce v lokalitě prakticky nezapadá. Nejdelší natáčecí den tak trval až 23 hodin. Oceán byl tehdy pokryt ledem. Když o tři měsíce později natáčení končilo, všude ležel čerstvý sníh a začal se tvořit nový led. První sníh napadl 3. srpna. Průměrná teplota onoho parného léta byla 5 stupňů nad nulou. (19.05.2014)

Nezávislé dílko o dvou polárnících kdesi na Arktidě, kteří si lidsky ani profesně příliš nerozumí. K vyostření zápletky poslouží tragická událost v rodině jednoho z nich. Film to není špatný – mrazivé přírodní scenérie Arktidy jsou okouzlující, herci toho příliš nenamluví, což jen dokresluje jejich absolutní odloučenost od okolního světa. Jen ta stopáž je asi zbytečně dlouhá, druhá půlka se docela vleče. Ostatně celý film se nese v takovém neklidném duchu neustálého čekaní, až se něco stane, pač napětí neustále eskaluje a následný konflikt se zdá být nevyhnutelný. Kdo ale čekal psychické zhroucení následované krvavou naháněnou, třeba se sekerou alá Shining, bude zklamán. Film nikterak nevybočuje z mezí prostého vyprávění takovou tou vizuální metodou (nemluví, ukazuje) a stejný je i závěr. Celkově mě tenhle snímek ničím nezklamal, ale ani nepřekvapil, protože jeho dějová prázdnota je poměrně velká. (30.10.2010)

Archym volá Rusalku....Prosím potvrďte příjem.“..,,POTVRZUJI.“..,,Došla k vám telemetrie?“...,,ANO. V AUTOMATICKÉM REŽIMU. VŠECHNO JE V POŘÁDKU.“..... VOPRUZ!!! Dva chlapi na osamělém místě a aby to bylo zajímavý, tak nic zajímavýho nedělají ani neříkají. Minimálně ¾ filmu. Ven by neměli vycházet beze zbraně – ne kvůli separatistům, ale medvědovi a já čekám, že teda přijde a sežere je. Nepřijde ani medvěd ani vlk, ale prase, který za sebou táhne ranec kurevský nudy. A já jsem stejnej magor jako ti dva meteorologové na Kamčatce, protože koukat na film jen proto, abych zjistil, jestli je či není Paša debil a nemít ani trochu ponětí o meteorologii ani zájem o ten kus ostrova Archym mi připadá jako uchylárna. Závěr se sice změní v (rádoby) psychologické drama, které mi dá onu odpověď, ale doufám, že Vy jste letos v létě dopadli lépe! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět budík, který v Rusku budí mrtvoly. 2.) Jsem meteorolog a slyšel jsem, že se kdesi dají vydělat slušný prachy. 3.) Hledám téma pro seminární práci. 4.) Chystám se do Rusku a nevím co nepoužívat jako ohřívač. (07.11.2010)

Pustina je vždycky těžká na psychiku, ať už ve dvou nebo ve skupině, po čase přijde ponorková nemoc, lidi si začnou lést na nervy. Jak říct nepříjemnou zprávu člověku, se kterými mám napjaté vztahy a který se začíná chovat podivně? Na ostrově, ze kterého se bez pomoci z venku není možné dostat? Jak zareaguje? (10.02.2015)

Dej do ruky flintu dvěma magorům a nech je, ať si hrají na druhou světovou. :-)) Film začíná hodně pomalu, dokonce až tak pomalu, že jsem měla chuť ho vypnout, nicméně nakonec jsem vydržela a dočkala se mikrodramatu dvou opuštěných osamělých chlapů. Nejdřív se chová jako blbec jenom mladý Paša, ale nakonec se ukáže, že je to nakažlivé a tak se k němu zmateně přidá i rozvážný Sergej. Nejspíš jim jdou ty širé pochmurné arktické pláně na hlavu. Film to snad není úplně špatný, co nám chtěl autor říct, jsem nakonec kupodivu pochopila, ale podruhé bych to už nedala. Je to zbytečně dlouhé a příběh sám je zpola vykonstuovaný, takže nejvíc zaujme kamera a pochmurné záběry na šedivou polární přírodu. To je ale málo, tohle vidíme v každém druhém neamerickém filmu. (06.05.2015)