Pan Wolodyjowski

Byla by to docela dobrá adaptace skvělého Sienkiewiczova románu, jenže to, co sráží film na kolena, jsou velmi špatně natočené a zahrané bojové scény, a šermířské souboje působí vyloženě trapně. Z filmu musely zmizet některé postavy (zejména mi chyběl můj oblíbenec pan Piwo), ale s tím už se tak nějak musí při adaptacích počítat. Největším kladem filmu je pan Zagloba Mieczyslawa Pawlikowskiho, který jakoby přešel z románu přímo do filmu. Jinak jsou herecké výkony celku ucházející. (08.05.2009)

Když jsem tenhle film viděla před mnoha lety, později jsem ho ohodnotila třemi hvězdami. Ale po současném shlédnutí zkrátka jednu hvězdu přidám. Historie mě bere a tato postava jak mentálně, tak fyzicky, je opravdu zajímavá. Pan plukovník byl drobné postavy, leč šermíř velmi zdatný, inteligent, a svoji ženou milován. Krásná Barbara Brylska byla třešničkou na dortu a Daniel Olbrychski vytvořil nepřátelského démona. A vážení, všimněte si kostýmů, byly vymazlené do posledního historického detailu. (25.07.2016)

Připouštím, že už v době, kdy jsem Sienkiewiczovu trilogii četla, jsem si pana Wolodyjowského nejvíce oblíbila. Navíc jsem v polské televizi zhlédla seriál, který jeho postavu více rozvíjí (asi mi pan Michal trošku evokuje Cyrana, ale to přišlo až později), každopádně, má oblíbená literární postava ožila. Polákům se vždy vytýká patriocismus a patos (za který mimochodem zaplatili za poslední války víc než bylo třeba), ale možná i díky tomu, že ve mně koluje, díky mé babičce Terezce, i polská krev, jsem na to hrdá. (05.05.2014)

Historický kostýmní romantizující velkofilm, s jehož výrobou má polská kinematografie a specielně Hoffman velké zkušenosti. V porovnání s francouzskou tvorbou se bere o poznání vážněji, dialogy mají nižší kvalitu a pokulhává milostná linie. Velkolepé jsou naopak heroizující bitevní scény s davovým komparsem, nicméně v detailu vychází vše podstatně hůř, je to podobné jako v Ozerovových válečných velkofilmech, kde davové scény s vojenskou technikou vypadají impozantně, ale pokud se kamera soustředí na konkrétního vojáka, je výsledek žalostný. Pokud bych měl možnost výběru, pak takové Angelice dám jednoznačně přednost. Celkový dojem: 50 %. (16.09.2009)

Postava neporaziteľného šermiara - hrdinu Juraja Michala Wolodyowského (1626-1672) sa ako jedna z mála postáv (ešte aj tučný pán Zagloba) objavuje v každom diely Sienkiewiczovej národnej trilógie, no až v tejto časti sa predstavuje v hlavnej úlohe. Herec Tadeus Lomnicki sa do postavy vcelku hodí, škodou však je, že jeho charakter nie je dostatočne vykreslený a povedal by som, že občas spadáva do miernych groteskných rovín. Celkovo až patetickým dojmom vyznieva celá prvá polovica, ktorá sa aj vďaka vtipným výstupom výborne zahraného pána Zaglobu (M. Pawlikowski) dostáva do odľahčujúcich situácií, problémom i tak ostáva sa miestami cez ňu prekúsať. V poslednej hodine sa film naozaj vysoko zlepšuje pričom sa je naozaj načo pozerať. Záverečné obliehanie hradu Kamenec nespočítateľnou tureckou armádou ma svojou opulentnosťou uchvacovalo už ako malého, keď som film prvý krát videl (vždy som tomuto žánru holdoval) a mal som ju vtedy za najväčšiu bitku akú som dovtedy vo filmoch videl. Na moje potešenie bolo po rokoch nadšenie rovnaké a myslím, že Pán Wolodyjowski sa i dnes v tomto ohľade môže smelo rovnať súčasným najväčším hollywodskym veľkofilmom. (napísané 14. 6. ´09) (27.09.2007)