Katastrofin aineksia
Recipes for Disaster
VOD (1)
Obsahy(1)
„Nemůžu si čistit zuby, protože můj kartáček je z plastu," říká v dokumentu Johna Webstera jeho mladší syn. Rodina, žijící ve Finsku, se totiž rozhodla, že zkusí vydržet jeden rok zcela bez produktů, k jejichž výrobě nebo při jejichž použití je potřeba ropy. Touha minimalizovat svou ekologickou stopu se v mysli režiséra zrodila poté, co začal vnímat problémy spojené s globálním oteplováním a vyčerpatelností přírodních zdrojů. Vyměnit automobil za autobus, letadlo za vlak, motorový člun za veslici nebo nakoupit v obchodě základní potraviny však není vždy snadné, zvlášť pro rodinu s dětmi. I ti sebevíc motivovaní začnou pochybovat, když se věci komplikují a způsobují nepohodlí. Uvnitř čtyřčlenné rodiny tak brzy vznikají rozkoly. V průběhu roku se z původního pevného rozhodnutí přejít na ekologicky přijatelný způsob života postupně slevuje ke kompromisům a jednodušším řešením. Lze se chovat ekologicky, a nezničit přitom rodinné štěstí? Podstoupili byste sami takový experiment? (Jeden svět)
(více)Recenze (16)
Suché letá, zimy bez snehu, spotreba ropy sa zvyšuje, hladina oceánov sa stále dvíha...Čo s tým dokáže urobiť jedna fínska rodina? Otec-hlava rodiny(ako inak) mi pripadal veľmi rozumný a sympatický chlapík s ktorým sa stotožňujem vo všetkom. Zbaviť sa plastov až do takej miery, že si nekúpia ani pastu na zuby alebo šampón len preto, že obsah je plnený do plastových obalov, je už však trochu moc. Problém je, že neexistuje alternatíva. Buď si kúpiš šampón v plastovom obale alebo žiadny...Tak si to fínska rodina začala vyrábať sama, ale to nie je celkom ono. Zbavenie sa ropy a výrobkov z nej zo dňa na deň je ťažké. To najlepšie, čo by sa ľudstvu mohlo stať je aby v krátkom čase zásoby ropy mleli z posledného. Trochu mi tu chýbala debata na tému recyklácia. Celkovo veľmi zaujímavý dokument, ktorí ocenia hlavne ekologicky zmýšľajúci ľudia ako ja. Možno sme blázni a čudáci medzi miliónmi, ktorí ani na chvíľu neuvažujú nad tým, kde končí odpad, ktorý bez váhania hádžu do koša...80%. ()
Já to beru jako takovou první vlaštovku, protože čím dříve se budou ztenčovat zásoby ropy, tím více budeme muset přemýšlet o stejných věcech, jako v tomto dokumentu. Nakonec se stejně budeme muset vrátit k životu bez ropných produktů, jak tomu bylo ještě na přelomu 19. a 20. století. A protože se máme už příliš dlouho příliš dobře, přechod nebude jednoduchý pro nikoho. ()
Přesně jak říká Hank - nebylo tu všechno rozebrané do důsledků: jaké potraviny si vybírali, aby nebyly zabalené v plastu? kde sháněla rodina hygienické potřeby? Začala si snad manželka šít vložky, tak jako u nás ženy za komunismu??? Soudě podle její optimistické nálady myslím, že ne! A další háček: budeme šetřit, a proto hned zítra koupím nové topení a taky nové auto (na ekopohon) - no to je poněkud kontroverzní úspora!! U nás říkáme "sirka na dvakrát - štamprla na raz". Jasně z toho vyplývá, že lidé v rozvinutých státech (včetně ČR!) se prostě uskromnit odmítají. Ale každopádně před touto finskou rodinou klobouk dolů. Z experimentu jasně vyplývá, že některé věci člověk prostě neovlivní - i kdybyste sebevíc chtěli, plastů a nadmíry obalů se nezbavíte. Můžete kupovat mlíko z automatu, ale neseženete mouku přímo od mlynáře, těstoviny odsypané na váhu, nebo jogurt do vlastní krabičky :-) apod.. ()
Nechci používat nic, co má něco společného s plasty a ropou, tak nejdříve budu jak blázen shánět toaleťák, který není v plastovém obalu, abych si o pár měsíců později koupil auto. Jo, to dává smysl. A protože chci co nejméně zatěžovat životní prostředí, tak budu jezdit pro palivo 300 kilometrů, to musí srdce ekologů plesat. Jako většina podobných dokumentů na jednu stranu nesmyslně přehání a na druhou stranu řadu důležitých věcí zatajuje nebo dělá ústupky. Rodinná dieta prostě ukazuje jen tu stranu mince, která se jí hodí, tak jako to dělají všichni ekomaniaci a podobní osvícenci. ()
Nemůžu úplně souhlasit s extrémním a docela šíleným pokusem této rodiny, ale celý dokument se mě poměrně líbil. Bylo to docela zajímavé, svižné, trochu poučné (hlavně z ekologického hlediska) a taky trochu vtipné. Bezropná dieta dala vzniknout i pár napjatým situacím uvnitř rodiny. Johna Webstera, hlavního iniciátora této "šílenosti", asi nepotěším, protože po zhlédnutí jeho dokumentu si takto krutou dietu rozhodně naordinovat nehodlám. Bez kartáčku a zubní pasty to prostě nejde! PS: měl si pro toaletní papír zajet k nám, dá se tady sehnat totiž i takový, který není balený v plastu. ()
Reklama