Královská cesta (festivalový název)
-
Kóngavegur
-
King's Road
Komedie / Drama
Island, 2010, 93 min
Režie:
Valdís ÓskarsdóttirObsah
-
V úvodu druhého celovečerního snímku režisérky Valdís Óskarsdóttirové se třicátník Junior vrací po letech strávených v cizině zpátky na Island v doprovodu svého záhadného přítele z Německa. Domů přijíždí v naději, že se od otce Seniora dočká finanční podpory; brzy se ovšem ukáže, že tento bývalý multimilionář a chronický defraudant místo údajné luxusní vily obývá přívěs zaparkovaný v karavanovém městečku na samém konci cesty, jejíž jméno nese i samotný film. Obrázek poněkud podivínské rodinky dále doplňují Seniorova nová manželka, bývalá královna krásy, a Juniorova babička, která doma chová vskutku nenáročného mazlíčka – vycpaného tuleně. Přesto lze Juniorovo příbuzenstvo jen stěží označit za nejbizarnější obyvatele tohoto totálního zapadákova, spravovaného nerudným zuřivcem zvaným BB. Valdís Óskarsdóttirová – mimo jiné též vynikající střihačka podepsaná například pod filmem Věčný svit neposkvrněné mysli - tímto sympaticky výstředním snímkem opět potvrzuje pověst mimořádně pozoruhodné autorky. (MFF Karlovy Vary)
V úvodu druhého celovečerního snímku režisérky Valdís Óskarsdóttirové se třicátník Junior vrací po letech strávených v cizině zpátky na Island v doprovodu svého záhadného přítele z Německa. Domů přijíždí v naději, že se od otce Seniora dočká finanční podpory; brzy se ovšem ukáže, že tento bývalý multimilionář a chronický defraudant místo údajné luxusní vily obývá přívěs zaparkovaný v karavanovém městečku na samém konci cesty, jejíž jméno nese i samotný film. Obrázek poněkud podivínské rodinky dále doplňují Seniorova nová manželka, bývalá královna krásy, a Juniorova babička, která doma chová vskutku nenáročného mazlíčka – vycpaného tuleně. Přesto lze Juniorovo příbuzenstvo jen stěží označit za nejbizarnější obyvatele tohoto totálního zapadákova, spravovaného nerudným zuřivcem zvaným BB. Valdís Óskarsdóttirová – mimo jiné též vynikající střihačka podepsaná například pod filmem Věčný svit neposkvrněné mysli - tímto sympaticky výstředním snímkem opět potvrzuje pověst mimořádně pozoruhodné autorky. Komentáře uživatelů k filmu (8)
-
Malarkey
Kóngavegur je vesnička (jestli se to tak dá nazvat) na vlastně úplným konci Islandu, kde planina je tak dlouhá, jak lidské oko dohlédne. A na tomhle kopečku leží pár karavanů, ve kterých žije ta asi největší spodina Islandu. Jeden se nudí, tak si na jediný cestě, k téhle vesnici vytvoří přechod a stojí u něj celý den s domácky vyrobenou značkou Stop. Jiný zase jezdí kolem svého pracně ohraničeného území na golfovým vozíku a nadává každýmu, kdo se jenom přiblíží. Třetí se s bývalou miss Island lopotí v dluzích, čtvrtý ráno vstane, oblékne se, sedne do auta a celej den tam jenom sedí a hulí. No trosky, jinak se to snad ani nazvat nedá. To všechno se odehrává ve skoro polární noci, kdy světlo je jen na pár hodin a ještě k tomu slunce ani nevyleze a vše je pod šedivým oparem. Každopádně mně se to všecko líbilo. Na podobné počasí nadávám, ale stejně mě k němu něco přitahuje.(9.12.2011)
-
JFL
Úskalí filmu vychází z nevyváženého konceptu. Všechny scény i jednotliví ztroskotanci tvořící osazenstvo titulního islandského "trailer parku" mají potenciál k velmi říznému humoru. Příznačně ovšem fungují jen ty pasáže situační komiky, které mají pevný scenáristický podklad, zatímco dialogové sekvence tvořící většinu filmu se babrají v prázdném nastavování základní situace. Vyprávění se tak potácí mezi bravurní absurditou a úmorným čekáním na konec rozhovoru postav.(18.5.2011)
-
StarsFan
Zcela dobrovolně přiznávám, že jsem tento film nepochopila. Svou zvláštní absurditou mi nepřišel vtipný, nepřišel mi chytrý a nepřišel mi ani tak zajímavě metaforický jako třeba Odcházení od Václava Havla. (Které se mi velmi líbilo.) Přišel mi jen divný a - snad to bude i nedostatkem spánku v posledních dnech - i uspávající. Na druhou Taxikář ani Restaurátor, které jsem viděla ve stejném dni, ve mně ani náhodou podobné pocity nevyvolávaly, takže jen mnou to asi nebude. Věta: "Každé dnes narozené dítě má menší šanci na život, a proto bychom ho měli dát k adopci," která ve filmu zazněla, dokonale vystihuje atmosféru celé Královy cesty. Pokud vám přijde zajímavá, vtipná, neotřelá, originální... račte na Kóngavegur vyrazit. Pokud momentálně nadzvedáváte obočí a nehodláte 90 minut sledovat islandský zapadákov, kde jedna z postav stojí u liduprázdné silnice se značkou "Stop" v ruce, aby mohla zastavit u přechodu případná jedoucí auta, a kde jiná z postav stráví celou stopáž poponášením mrtvého tuleně, bylo by pro vás možná lepší tento film vynechat. [MFF Karlovy Vary 2011](4.7.2011)
-
lenuse
Filmy s divadelní skupinou Vesturport, které jsem zatím viděla, byly jedna velká improvizace... S hodnocením jsem docela váhala, ale nakonec to celkem slušně vygradovalo. Bye Bye Troubles - Lay Low - tuhle muziku si asi opatřím.(27.2.2011)
-
bassator
46th KVIFF 2011 - VARIETY´S TEN EURO DIRECTORS TO WATCH - Deset evropských režisérů očima Variety (Kóngavegur / KING´S ROAD / Královská cesta)(20.8.2011)
-
Caym
Mám ráda outsidery, kteří jsou doslova 3D a miluju severský "humor". A nepřestávám se bavit faktem, že být slavným hercem na Islandu je "tak jednoduché" (hned dva herce ze Spodního proudu si můžete užít i v Královské cestě, oprostit se od jejich minulých rolí mi chvíli trvalo). Dialogy jsou vtipné, jednotlivé příběhy se doplňují (pokulhává bohužel hlavní linie s Rayem a Daviesem, která se postupem času začne zdát až příliš dlouhá), herci si své role užívají (režisérka s nimi pracuje často, takže prý byla na programu i improvizace herců). Bonusově příběh hodně obohatila původně neplánovaná postava Daniela Brühla, který zaskočil za herečku, která měla původně hrát přítelkyni Juniora. Z přítelkyně se stal kamarád z Německa a závěr filmu potvrdil, proč nemáte u severských filmů dát na slovo "komedie" - častěji než kdy jindy totiž zažijete tragikomické, až tragické scény a černý humor.(4.7.2011)
-
billyador
letosni IFFKV si (opet?) jedeme na vlne filmu plnych looseru, samotaru nebo prusvihu vseobecne. Tento film ma od kazdeho trochu a dohromady je to celkem slusna porce legrace- takovy islandsky "Chlapi z karavanu" . A tak si severani delaj legraci sami ze sebe a z pruseru, ktere jim zbyly po krizi ekonomik, partnerstvi, detstvi, rodicovstvi anebo muzicirovani... Ja se bavil hodne(5.7.2011)
-
jochanan
Islanďané jsou zvláštní. Dělají zvláštní (ale skvělou) hudbu, zvláštní (ale skvělé) filmy. Královská cesta rozhodně patří mezi ty nejpovedenější, co se mi zatím poštěstilo z jejich kinematografie vidět. Příběhy jednotlivých postav byly nadmíru zvláštní. Natolik, že se aspoň v jedné z nich každý z nás musí vidět. Takže díky, paní režisérko! Diskuse s Vámi byla stejně skvělá a vtipná, jako film sám!(5.7.2011)
