Musíme si promluvit o Kevinovi
-
We Need to Talk About Kevin
-
Musíme si pohovoriť o Kevinovi
Drama / Thriller
Velká Británie / USA, 2011, 112 min
Režie:
Lynne RamsayHudba:
Jonny GreenwoodObsah
-
Eva (Tilda Swintonová) se kvůli svému synovi vzdá nadějné kariéry, ale již brzy po porodu zjišťuje, že v jejich vztahu není něco v pořádku. Kevin (Ezra Miller) se od raného věku agresivně vymezuje vůči svému okolí a především vůči své matce a jeho nenávist v pubertě kulminuje v nejvyšším zločinu vraždy. Ani ve vězení jej však matka neopouští a vzájemný vztah plný nepochopení, zklamání, nenávisti… a lásky… tak pokračuje dál. (oficiální text distributora) -
Eva odkládá svou ambiciózní kariéru a plně se ponoří do nadcházejícího mateřství. Vztah mezi matkou a synem Kevinem se však již od počátečních let komplikuje. Když je synovi patnáct, spáchá čin, který jej očerní v očních celé komunity. Pouto mezi matkou a synem získává povážlivé trhliny. Eva pochybuje o své mateřské lásce a pocit viny za Kevinovo chování je čím dál větší. Filmová adaptace románu Lionel Shriverové vyniká především strhujícím výkonem Tildy Swintonové a odosobněnou obrazovou stránkou. Britská režisérka Lynne Ramsayová vyniká naprosto přesným vedením postav psychologického dramatu, v němž se narodil chlapec, který se „trochu nepovedl“. (FebioFest)
-
Eva (Tilda Swinton) obětuje svoji kariéru a rozhodne se mít dítě - syna Kevina. Jejich vztah je už od prvních let komplikovaný. Když pak Kevin v patnácti provede něco neodpustitelného a upadne v nemilost celého okolí, Eva se potýká s vlastními pocity zármutku a odpovědnosti. Milovala vůbec někdy svého syna? Jakou na tom, co se stalo, nese vinu? (Traffic)
Komentáře uživatelů k filmu (222)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(20.6.2011)
-
Lima
Velmi výrazný režijní otisk v nejdepresivnější podívané za poslední roky. Možná, že až příliš moc tlačí na pilu. Každopádně, Tilda Swinton je na Oscara.(27.2.2012)
-
Matty
Malé děti jsou děsivé. Nejen na Hallooween. Drama skotské režisérky Lynne Ramsayové je vlastně „jenom“ vyhrocenější verzí amerických rodinných filmů o problémové mládeži. Neopouští klasické situace typu „změna prostředí mu prospěje“, ale dovádí je do extrémů hraničících s alegorií, jejíž vyznění je ovšem diametrálně odlišné než v chlácholivých titulech tohoto typu. (Škoda, že nebyl rozvinut potenciál výstupů z fikce, projevující se například během scény v restauraci, kdy Kevin nelítostně vystihne klišé podobných „sbližujících“ rozhovorů.) Abstraktní prostor rodiny nevytváří pocit bezpečí a jistoty, Eva naopak netuší, co od svého vlastního dítěte čekat. Synovo chování nedokáže odhadnout, což vede k jejímu vnitřnímu neklidu, působivě zachycenému impresionistickými záběry na pomezí filmové avantgardy, i ke vnějšímu neklidu jejího okolí. Protagonistka se společenské šikaně, teroru podobně systematickému, jakému musela čelit ze strany Kevina, brání pasivním pokáním. Pokorné přijetí údělu nachází opodstatnění díky zakomponované křesťanské symbolice (kristovská poloha hned v úvodu, jméno Eva), přesto mi přístup „utrpení vykoupené utrpením“ přijde vůči hrdince velmi krutý. Zneklidňující a bolestivý je pro ni viditelně již porod. Mateřství ji připravuje o soukromí, možnost seberealizace i přízeň manžela, který je poněkud ploše vykreslen jako absolutně nechápavý a nečinný element, vytvářející pouhé zdání harmonie. Film bez uhýbání tvrdí, že syn je pro Evu jako zaschlá krev. Špína, kterou nedokáže smýt, vtírává připomínka hříchu tělesného aktu, který zde má čistě reprodukční funkci (po obou scénách pohlavního styku následuje těhotenství). Film je vinou svého ostentativního negativismu nepřesvědčivý jako realistické drama, jako antikoncepce však svůj účel plní bezchybně. 80% Zajímavé komentáře: mcb, DavidS., pezz(18.3.2012)
-
Renton
Scénář: Lynne Ramsay, Rory Kinnear(19.2.2012)
-
larelay
ze depka? no shit! toto je matka vsetkych depiek! uf, tazko rozchoditelny film, ked mate doma dieta. A vlastne, aj ked ho doma nemate. Alert, alert, film len pre silne povahy a zaludky. A mlady Kevin, ako aj starsi Kevin, tak ti herci su vzhladom stelesnenim toho najhorsieho zla. Uz im len na cele chyba 666.(19.12.2011)
-
J*A*S*M
We Need to Talk About Kevin je opravdu celkem těžce depresivní dramatická podívaná, ale před projekcí jsem věřil, že mě film zdrtí na pět hvězd, nakonec mě zdrtil jen na slušné čtyři. Vyzdvihovat výkon Tildy Swinton je jak nošení sov do Athén, ale nedá mi to. Zahrála to prostě skvěle. Co mi trochu nesedlo - malý Kevin. To dítě film představuje až přehnaně démonicky... Spíš než matkou nemilovaný, odstrčený klučík, zadělávající si na celoživotní psychické problémy, mi přišel jako dítě ovládané Satanem či mimozemskou inteligencí, které osnová plány, jak si podmanit svět. Ve výsledku nikoliv dokonalé, ale rozhodně působivé. 8/10(21.12.2011)
-
Faidra
Malé děti - nemalé starosti, velké děti - škoda slov... Nature vs. nurture? Řezali Kevina málo, jak se zdálo, nebo to byla mateřská neláska, která v pozadí tahala za nitky jeho činů? Má někdo čistě proto, že měl devět měsíců přechodné bydliště ve vaší děloze, automatický nárok na vaši bezpodmínečnou lásku, a ostatní v případě, že se činy vašeho potomstva jaksi rozcházejí se zákonem, zase nárok na vaše bezpodmínečné doživotní odsouzení, protože za všechno můžete vy? Jsou nevyzrálé, chladné a strach z vlastních dětí pociťující matky vzácné nebo se o tom jen vzácně mluví? Rodí se člověk zlý nebo je do podoby necitelného hajzla vytesán dlátem výchovy a prostředí? Otázky, na které hledají odpovědi generace odborníků i laiků, těžko zodpoví jeden film nebo jeho diváci, já za sebe jen dodám, že mě profesionální i soukromé zkušenosti zatím utvrzují v tom, že jako se někdo narodí bez prstů nebo se slabým srdcem, tak některé osoby přicházejí na svět neobtížené možností citů nebo svědomí. Záměrně píšu možností, protože empatie a morální zásady jsou věci, které dětem postupně přecházejí do krve, není to tak, že děti jsou andílci, dokud je nezkazí hříšná společnost (proto se také uhýbá před diagnostikováním antisociální poruchy před osmnáctým rokem věku). Spíš naopak, protože jestli existuje k dokonalosti se blížící charakteristika mnoha psychopatů, pak je to ta, že psychopat je dítě v dospělém těle... Nemůžu proto souhlasit s hlasy tvrdícími, že malý Kevin je až příliš démonický, spíš mám za to, že hlasatelé podobných postojů nemají s dětmi mnoho zkušeností. Film jako takový naneštěstí postrádá sílu - a nejednoznačnost - předlohy a spíš se podobá stylistické hříčce, v níž je androgynní anděl Tilda vykopnut z nebe a vláčen předpeklím, kterému vládne její vlastní krev, o čemž nám vypráví coby traumatizovaný a značně nespolehlivý vypravěč. Ovšem bezkonkurenčně zahraný a nikoli poprvé si letos říkám, že být členem Akademie, která jí nedopřála ani nominaci, pohybuju se výhradně kanálama. Aspoň by měli nějaký undergroundový hnutí.(26.3.2012)
-
Kryšpín
Jako čtenář předlohy nemůžu jinak. Tvůrci bravurně převedli příběh na celuloid a film je krásně srozumitelný a hlavně šokující i pro nečtenáře. Herecké výkony tomu navíc přidávají ingredience do kotle, z kterého je cítit životní drama největšího kalibru.(8.1.2012)
-
Ingrid
Uvítala bych u tohoto typu příběhu spíše lineární vyprávění, nebo alespoň umírnění skákání v čase, jež tu neplní takřka žádnou funkci - kromě motivu cákanců a vulgárního pokřikování starousedlíků. Čas nás zmátne možná v úvodu (tak kde to dítě je?), ale od Kevinova narození je premisa jasná, a další prolínání je spíše na škodu - do chodu rodiny a výchovy syna nebylo možné se více vcítit...když už se k tomu schylovalo následoval skok do jiné doby. Zbytečné, někdy méně je více.(25.3.2012)
-
Fr
,,CHCI, ABYS MI ŘEKL, PROČ?“ ... ,,MYSLEL JSEM SI, ŽE TO VÍM, ALE TEĎ SI UŽ NEJSEM TAK JISTÝ“..... /// DOUFÁM, ŽE SHNIJEŠ V PEKLE TY SKURVENÁ ČUBKO! (Co jsi provedla Evo?... to jsem celej já, jdu čumět na film a vím o obsahu (skoro) hovno....) Tilda Swinton, herečka stvořená pro roli osudem unavený ženy a chlapec vymykající se z normálu mi nedaj vydechnout. Nevím nic vo tom co a proč se tak děje, ale i díky netradičně poskládanýmu příběhu, mě to zatraceně zajímá! Jestli nechápete, kde se v lidech bere ona neuvěřitelná touha zabít vlastní dítě, tak Kevin, ďábel, jenž na sebe vzal lidskou podobu, vám s osvětou pomůže. Hnusnej film, při kterým se tají dech z toho, co bude dál. Žádný vřelý očekávání věcí příštích, spíš neblahý tušení a naštěstí jsem ušetřenej zobrazování některejch zážitků (su totiž děsná citlivka...). Příběh, ze kterýho člověku není dobře po těle ani na duši. Na druhou stranu můžete zjistit, že vlastně můžete bejt rádi, že jste rádi..... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou napsala Lionel Shriver v roce 2003, číst nebudu. 2.) Sociopat? Neznám... že by druh plže? 3.) Thx za titule ,,blackandwhite“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ **(27.1.2012)
-
Jeremy.jk
Deprese. Zlost. Beznaděj. To jsou pocity, které budete při sledování s hlavní postavou prožívat, ale nebudete je schopni pojmenovat. Oba představitelé svých rolí (Tilda & Ezra) předvedli vyjímečné výkony a především Tilda by si zasloužila nějaké to ocenění. Vskutku atmosférická a těžko stravitelná záležitost - 90%. PS: doporučuji nic o filmu předem nezjišťovat (ani číst obsah).(23.3.2012)
-
Radko
Plné symbolov, ale určených hlavne pre cieľovú skupinu diváctva: počítačovú generáciu 20 - 30 ročných stredo- a vysokoškolákov, ktorí si myslia, že sú strašne in. Celkovo táto limodáda o zúfalej potrebe rodičovskej lásky, ktorá sa zväčša nedostavuje a tak ústi do extrémnej reakcie v duchu diela, ktorého predčítaním sa jej záblesk dostavil (ide o Robina Hooda) ma neveľmi oslovila práve svojou vypočítanosťou na dávkovanom efekte, po ktorom sa má dostaviť zrejme čosi ako defekačné uvoľnenie. Prekryté nezávisláckymi prestrihmi v čase a tak obľúbenými (viď cieľová skupina) symbolmi a hrami s farbami. Okrem toho, ak sa počas filmu dvakrát pozriem na hodinky, že kedy sa to skončí, popri deji ma najviac zaujmú dve diváčky, ktoré nahlas telefonujú mobilom a za najzaujímavejší moment filmu považujem tričko Led Zeppelin, ktorým je oháknutá hlavná hrdinka, tak čosi jednoducho nefunguje. 35,2%.(30.3.2012)
-
Payushka
Takováhle deprese na vás dost možná dýchla naposledy u Requiemu za sen. Z filmu vyzařuje bezbrannost, lítost, ale zároveň neuvěřitelná síla. Po odkoukání si nejeden divák bude lámat hlavu, jak někdo dokáže vést takový boj jedince proti davu, ale neunavit se k smrti. Snímek ovšem zrežírovala žena a hlavní postavou je nešťastná matka, a tak je možné, že pánské publikum se nevcítí do vyčítavých pohledů Tildy Swinton jako jejich křehká (a po zhlédnutí ještě křehčí) polovička.(30.5.2012)
-
Tomco
Atómová bomba medzi filmami. Silné sústo.(5.2.2012)
-
Vodnářka
Strach, pochyby, snaha, nenávist, bolest, schýza, naděje, teď, kdysi, možná, proč.... Geniálně depresivní scény, tuny nevyřčených emocí, perfektní střihy probouzející nejistotu a stále nové podněty. Už jen pro tu smršť pocitů a ambivalentnost sympatií stojí za to vidět.(13.4.2012)
-
Ant
Nepříjemné, depresivní, děsivé, chladné a mrazivé. To je jen pár přídavných jmen, které tento film vystihují. Příběh o špatném synovi nebo špatné matce? Film rozhodně nechává místo pro spekulaci, což je sympatické. Celou dobu jsem se snažila najít důvod pro 5*, ale ta celková chladnost a zbytečné natahování v některých částech filmu mi v tom bohužel zabránili, a to i přes neskutečně působivý konec, který je hereckým představením Tildy Swinton a Ezry Millera. Ten podává skutečně hrůzu nahánějící výkon. Největší hvězdou filmu je ale především Tilda Swinton, která si za svůj výkon zaslouží bez pochyb Oscara.(10.12.2011)
-
a.kopecka
Dobrá antikoncepce.(17.3.2012)
-
Pilda17
Nedocílené nadšení, takový pocit mám po filmu. Je to sice drama, ale drama, které nic neukáže. Po celou dobu jde jen o rozvíjení postavy a to Kevina, který je trošku vyšinutý. Což předvede v závěru, a proto jsem hodnocení o něco zvedl. Mě tohle neviditelné drama nepokořilo...4/10 = 40%(18.1.2012)
-
Flego
Ťažko uchopiteľný snímok s excelentnou Tildou Swinton je navýsos depresívnou záležitosťou. Pri orientácii v koláži chaotických krátkych scén je potrebná veľká pozornosť a keď sa dostane do sedla aj divák, jeho zákonitou otázkou je: prečo to všetko ? S odpoveďou je to horšie...(10.2.2012)
-
Jordan
rodinný "psychothriller" vzbudil veľké očakávania, no nedokázal ich v plnej miere naplniť. určite zaujme herecký výkon tildy swinton a chlapca, ktorý hral Kevine ako malého, určite zaujme soundtrack a práca s ním a určite aj samotný námet - ktorý bol nielen štúdiou (v posledných rokoch bohužiaľ častého) fenoménu, tentoraz nazeraného z iného pohľadu - z pohľadu rodiča, ale tiež možnou hypotézou o tom, ako by mohol vzniknúť "antikrist" resp. ako by vyzeral "človek bez lásky" (ak sa z jeho života "úplne" vylúči láska, materinský cit, rodinné teplo a od momentu vzniku je odsúdený na to, aby nebol šťastný); záverečný dialóg medzi matkou a synom tiež môže naznačovať, že šlo aj patologickú deformovanú víziu dospievania a toho, ako môže vyvrcholiť boj matka verzus dieťa v problémovom období vývinu osobnosti - v adolescencii. film však okrem prvej tretiny, kedy diváka vťahuje, poskytuje solídnu atmosféru a rozbitým mozaikovým sujetom dávkuje informácie veľmi účinne skĺzne len do čoraz väčšej diváckosti a "ľúbivosti" s tým, že po obsahovej stránke nemá čo ponúknuť a je jednoducho povedané stále o tom istom, omieľa sa dookola iba to jedno a v istom momente je už každý ďalší vývoj udalostí a sled scén, informácií a "čriepkov" príbehu očakávaný a dopredu jasný; v závere navyše ramseyová skĺzne až do popisnosti a "ukazuje" veci, ktoré by vôbec nemusela, keby (zrejme) nechcela ohúriť, šokovať a polopatisticky uistiť amerického diváka;(30.3.2012)
