Kokuhaku

Po mé delší japanoodmlce jsem si nemohl vybrat lépe; obrazově i myšlenkově dokonalý psychothriller, který mě prostě držel až do konce. A co je na tom nejlepší není ani tak děj, jako spíš schopnost zobrazit, co se děje v tmavých duších japonské společnosti, či řekněme školství a šíleného pojetí jejich školství. To nehodnoťme, to jsou jen kulisy tohohle megasnímku - a ten rozhodně stojí alespoň za jedno zkouknutí. (28.01.2011)

Z estetického hlediska se jedná o velmi opojné dílo, ve kterém často vystupuje do popředí hudební složka a je hojně užito zpomalených záběrů. Lze zde zpozorovat tendence převzaté ze současné videoklipové tvorby, audiovizuální stránka výrazně útočí na divákovy smysly, ale neděje se tak na úkor vyprávění. Naopak, příběh, který pojednává o trestní bezúhonnosti nezletilých a po vzoru Chan-wook Parka sofistikované pomstě, je velmi dobře vykonstruovaný a skrývá pro diváka nejedno překvapení. Jeho samotné vyústění je pak velmi působivé a musím přiznat, že mě emocionálně silně zasáhlo. (20.06.2011)

Už som si myslel, že na poli thrillerov nejde v súčasnej dobe vymyslieť nič originálne, až som sa dostal opäť do Ázie a zhliadol film Confessions (prečo len som ho tak dlho odkladal?). Inteligentný a premyslený mix drámy a thrilleru, vo svojej podstate neuveriteľne napínavá "konverzačka" s nepredvídateľnými 106. minútami a logickými zvratmi v každej piatej minúte, kde divák naozaj netuší aký smer film naberie v ďalšom zábere. Japonci, resp. celkovo Aziati už dávno pochopili, že psychický teror je tisíckrát účinnejší, než fyzické mučenie (i keď aj to občas zaberie, viď napríklad taktiež skvelý, aj keď úplné odlišný Dream Home z Hong Kongu). Oceňujem: vynikajúci scenár, ktorý dokáže aj z prednášky jednej učiteľky vytvoriť napínavú úvodnú polhodinku / výborné herecké výkony od dospelých hercov po nezletilých žiakov / štýl podania príbehu cez "spovede" jednotlivých protagonistov spolu s perfektným audiovizuálnym štýlom - hlavne úžasný strih a kameru s veľkým počtom spomalených záberov, ktoré nepôsobia len estetickým dojmom, ale majú aj zmysel a vytrvávajú filmový zážitok, na ktorý budem dlho spomínať a určite si ho ešte niekoľko krát doprajem. Mínusom je miestami podivná hudba (prečo tam Japonci napchali anglické piesne? veď práveže originálne japonské piesni by dotvorili o to lepšiu "zvrátenú" atmosféru a podčiarkli by hlavne pre západného diváka možno miestami inú motiváciu postáv ako je zvykom z US thrillerov. Radiohead sú fajn, ale sem absolútne nesedeli. O cca. 10-15 minút by som film taktiež skrátil, čo by pridalo na väčšej dravosti, pretože zhruba v 3/4 snímku nastupuje tendencia pokukávania po stopáži. To sú však len drobné muchy na inak výbornom filme. Takže bude to "pop" alebo "boom"(kto videl pochopí)? = plný počet hviezdičiek udeľujem naozaj len pár krát ročne, a tu mi k tomu ešte niečo málo chýba. Celkovo teda krásnych 4,5* a ďakujem sám sebe, že som si o filme vopred nezisťoval žiadne informácie, ani trailer, dokonca ani len jeho obsah. PS: s prirovnaním k Parkovej "sympathy" trilógii veľmi nesúhlasím, téma pomsty je síce spoločná, ale inak sú filmy natočene úplne iným štýlom, pre mňa osobne takmer až neporovnateľným (Oldboy, Mr. Vengeance boli skvelý, bohužiaľ Mrs. Vengeance už v mojich očiach výrazne pokulhávala). PS2: okamžite si idem zohnať knižnú predlohu od Kanae Minato. PS3: Dúfam, že toto nenapadne nikdy nikoho "remakovať". (08.07.2011)

Film byl dokonalý v první čtvrtině, kde po skončení monologu třídní učitelky, mohl film skončit jako skvělý povídkový produkt, nicméně režisér se pustil do hlubší pomsty, kde ukázal, že Old boy a Nebohá paní pomsta je pouhé fyzické sebe destrukční zařízení na ukojení touhy pomstít se tím, že sestrojil dokonalou psychologickou promyšlenost. Připomíná mi to srovnání the weapons of mass destruction (zbraně hromadného ničení) vs the weapons of mass instruction (zbraně hromadné instrukce) prostřednictvím vykonání pomsty. Dokonalost. (10.10.2011)

V prvé řadě výjimečný zážitek. Vizuální skvost, pastva pro oči i pro uši. Umělecké a silné. Je si však nutno přiznat, že vrchol filmu opravdu nastává po půl hodině filmu. Tahle první část je naprosto geniální a post-rockový podkres dělá s emocemi divy. Poté se rozjíždí thrillerové drama, nad kterým kdyby podržel ruku Park Chan-wook, nebylo se tu o čem bavit. Takhle si počkáte na závěrečné minuty, které vás možná roztrhají na kusy, každopádně ve vás zanechají pocit, že to vlastně i tak byl dokonalý film. Opravdu nevšední zážitek. 9/10 (29.11.2012)