O bozích a lidech

Meditatívny? Duchovný? Filozofický? Čítam si komentáre a nestačím žasnúť. Zbožňujem duchovné filmy, ale o tomto spojení mám ja trochu iné predstavy. Film, ktorý mi nedovolil dotknúť sa postáv, film, ktorý postráda hĺbku a ktorý je vyprahnutejší než saharská púšť. Beauvois sa tak úporne snažil o vznešené artové umenie, že úplne pritom zabudol na to, že takáto dráma potrebuje najmä silný príbeh a psychologické vypiplanie postáv, no tu absentujú základné filmové postupy. Malickove obrazy o vnútornej opustenosti (Nový svet) alebo len Croweova ruka spočívajúca na obilnom poli (Gladiátor) pre mňa predstavujú duchovnejšie, emocionálnejšie zážitky než tento rádoby náboženský film. A to, že nás núti snáď každých 10 minút pretrpieť mníšske biblické ódy, z neho ešte hlboké existenciálne dielo nerobí. (26.05.2012)

Je mi úplne jasné, čo chcel režisér týmto filmom povedať, vždy však ide o to, ako. Vôbec som netušil, že tu bude téma terorizmu tak dôležitá. Úvod sa neskutočne vlečie, ožije to až podrezanými chorvátskymi robotníkmi a vždy keď som si myslel, že sa film konečne rozbehne príde nejaká modlitba (tých je tu na môj vkus až-až) alebo reči o bohu. Tie sú však na mieste, sme v kláštore, ale viac mi sedeli seriózne debaty o situácii, do akej sa dostali a hlasovanie o tom, kto ostáva a kto odchádza. Výsledok je dosť kostrbatý, dramatičnosť sa potláča na úkor kľudnejších pasáží a modlitieb, čo pri dĺžke 120 minút trochu unavuje. Skrátiť to o 20-30 minút a hviezdu by som pridal. 60%. (05.04.2013)

Výborný film o mnišské komunitě v Alžírsku v době propukajících teroristických akcí islamistů. Představuje hluboké podobenství života křesťanských hodnot víry, naděje a lásky ve světě islámu. Přestože je zde křesťanství cizí či nepatřičné, vztah místních s mnichy je oboustranně přátelský, naplňující a přínosný. Dokud se neobjeví náboženský fanatismus ničící vše okolo sebe a burcující podobný fanatismus ze strany vlády. Takový fanatismus nemá základní víru v člověka obsaženou v každém náboženství, bez které není možné soužití lidí, láska k lidem, ani dialog lidí vyznávající jiné názory a hodnoty. Jak se vyrovnat s tímto setkáním, se světem bez pozitivního vztahu ke všemu lidskému? Je možné v takovém světě dále žít se svojí odlišnou vírou, nadějí a láskou? Nebo je lepší zvolit útěk do bezpečí a opustit vše a všechny blízké? (04.01.2014)

Rozhodne-li se člověk pro nějaký závazek, ví proč. Rozhodne-li se být příslušníkem minority uprostřed společnosti, jež smýšlí jinak, ví proč. Ostatek si musí vyřešit sám se sebou, případně s tím, co (nebo kdo) jej přesahuje.------------- Čili: Snaha fimařů veliká; křeč rovněž. Rozhodnutí znamená rozhodnutí. A film je film.-------- Ostatně Des hommes et des dieux není (imho) meditativní, leč především utvrzující počin (nikoli v negativním smyslu). Víte, co uvidíte a proč. Osobně mi takový diskurz nestačí, nicméně zcela chápu nadšené komentáře a vysoká hodnocení. P.S. Z úcty k mrtvým by se slušelo přidat třetí hvězdičku. Neudělám to. Protože doufám, že Xavier Beauvois není vyděrač. (08.02.2013)

O bohoch a ľuďoch je dôležitý film, pretože rozpráva príbeh podľa skutočnej udalosti, ktorá sa navyše stala ďaleko predtým, ako začal západný svet skutočne brať islamský terorizmus vážne. Aspoň mediálne. Nestretáva sa tu iba svet kresťanský a moslimský, miestni kňazi odmietajú ako terorizmus, tak aj násilnú represiu voči nemu zo strany miestnej armády. Najväčším utrpiteľom je ale miestny ľud, ktorému sa snaží kresťanská komunita pomáhať. Nemal som silu hľadať metafory späté s dejom v čítaní veršov z biblie, príbeh je sám o sebe dosť "výmluvný" a dnes ešte aktuálnejší, filozofovanie nad nimi prenechám radšej kritikom. Či našli mnísi vďaka svojmu rozhodnutiu neustúpiť kráľovstvo nebeské a koho tam našli, vedia už iba oni samy. (23.11.2012)