Banáni

Absurdní ptákovina. Mé první posezení s Woody Allenem sice nedopadlo špatně, na další skleničku se ale hned tak nepohrnu. Vždy mi přišel jako neduživý chlapík, který své nedostatky ve věčné sebeobraně staví na odiv, aniž by o to posluchač stál či k tomu zavdal příčinu, cítí se pak bezpečněji a nad věcí. Ve společnosti takového člověka se cítím trapně a mám chuť mu tu masku rozdupat a nastavit zrcadlo. Ovšem to jsem trochu moc zabrousil do bahna svých vlastních nepodložených představ. Navíc si uvědomuju, že za a) tahle jeho sebestylizace může býti pouze záměrem a za b) vůbec se tak nestylizuje a já jsem úplně mimo. Nicméně Banáni , ač jsou především lehkým koktejlem všemožných tu více, tu méně vtipných scének a nejen na téma: Podívejte jaký JÁ a zase jen JÁ jsem idiot , mi tímhle stylem už trochu zaváněli. Shrnu-li to, mám rád idioty, na takového Pierra Richarda nedám dopustit, ale "idioti" s pečlivě promyšlenou sebepropagandou mi nesedí. Překvapivé čtyři hvězdy, opravdu jsem se často smál nahlas, a to i přes výše zmíněné. A na závěr slib, že u dalšího Allenova filmu už se nebudu vypisovat z vlastních předsudků. Viděno během Challenge tour 2015 Speciál: Filmový lov (07.06.2015)

Několik málo geniálních fórů v umaštěném a osoleném obalu? Ale nakonec proč ne. Ultimátní scéna s Novým zákonem ke konci jak vystřižená z České sody a soud slibovaly mé odpuštění, kdyby se celý film tak trochu nepohnojil závěrečnou částí v posteli, která měla nevyužitý potenciál jako ostatně dost dalších poslepovaných scének. (22.08.2007)

Ďalšia s typických Allenovských ranných komédií, ktorá na jednej strane kritizuje americkú spoločnosť a jej fungovanie a na strane druhej je príbehom loosera, ktorý sa dostáva do absurdných situácií, ktoré sú často krát podfarbené sexuálnou deviáciou alebo frustráciou. Už tu môžme badať Allenovú záľubu v interpretáciach diel. Scéna s kočíkom evokuje Krížnika Potemkina a fiktívny štát nie je až tak vzdialený od Freedonie bratov Marxovcov s filmu Kačacia polievka. Filmu rozhodne dominuje scéna v súdnej sieny, ktorá využíva neuveriteľné množstvo nápadov nevynímajúc Skatologiu - čo je sexuálna deviácia na ktorú stračí telefón a to správne číslo. V Allenových filmoch sa dá hľadať a nachádzať a tí čo vedia viacej sa aj viacej budú baviť. Ale nie je to nevyhnutnosť. Príbehu sú to jednoduché, plné vtipných momentov, ktoré často odkazujú ku groteskám. Banáni sa približujú viacej k tomu čo bude pre jeho tvorbu typické a badať tu neuveriteľný cit pre rozprávačstvo. Možno sa nejedná o úplne najlepší film, ale rozhodne má veľa svetlých momentov, ktoré ocení nejeden divák. (07.12.2011)

Hlavním představitelem je Fielding Mellish, který se pokouší bez velkých nároků nějak nenápadně protlouct životem. Kromě toho, že již delší dobu hledá pevnější milostný vztah a práci, nemá žádné ambice. Vyhýbá se politice a vlivu televize. Je také pěkný nešika a smolař. Ironií osudu způsobí zlom v jeho životě mladá aktivistka Nancy. Od okamžiku, kdy se Fielding do dívky zamiluje, mění se nejenom jeho vztah k okolí, ale i touha navždy zůstat jen nenápadným kolečkem ve společenském dění. Woody Allen tak vytvořil bláznivou parodii, v níž se místem děje stala smyšlená banánová republika San Marcos. Vysmívá se nejrůznějším vzbouřeneckým hnutím a také politice s jejími viditelnými i utajovanými metodami, mechanismy, rituály. Politická naivita je dobře trefená do černého. Dialogy a gagy jsou brilantně sehrány do humorného spojení s absurdním světem. Pro někoho se může zdát celá stopáž moc ukecaná, ale na druhou stranu to má svůj smysl v rovnováze s groteskními gagy. Není to snímek pro každého, což je přirozené, ale jedná se o typický film Woodyho Allena. - "I was always, ah, I was always very shy when it came to girls. I, I remember when I was a little boy, I once stole a pornographic book that was printed in braille and I used to rub the dirty parts." (06.08.2020)

ach, woody, woody, charakteristickejšiu postavičku filmového priemyslu by sme veru ťažko hľadali . . . tento film z čias woodyho začiatkov je jedna veľká časovaná bomba, je to eskapáda dokonale napísaných a vymyslených skečov a fórov v naozaj len allenovsky vymyslenom šialenom príbehu. Scénky, ako Nancy príde k Woodymu prezlečenému za diktátora a žiada ho o bozk a on si odhrnie umelé fúzy alebo scénka, ako vodca odboja Esposito spieva pieseň revolucionárov a všetci na neho pozerajú ako na idiota alebo uspatie Britského veľvyslanca a kopec, koooopec ďalších skvostov, to je jednoducho nádhera, nádhera. (11.09.2005)