Šťastní to lidé: rok v tajze

Moc krásný dokument o roku nevšedního života v sibiřské tajze. Vesnice geometricky uprostřed Sibiře a v ní mají základnu lovci kožešinové zvěře. Vracejí se do ní jen na pár dní v roce, zbytek života tráví uprostřed hustých lesů a nekonečných řek. Ti skuteční lovci nepijí alkohol a znají prastaré způsoby, jak v tajze přežít. Umějí si vybrat a vychovat vhodné psy, umějí postavit a zásobovat sruby a samozřejmě pasti na zvířata, která loví kvůli kožešinám. (02.04.2018)

Hezky dokument, ktery ukazuje rok ziti na Sibiri. Rusove mi svym zpusobem byli vzdy sympaticti a dokumenty o jejich zvycich a naturelu jsou vdecnym tematem. Zit mimo civilizaci uprostred "niceho" neni pro vsechny a tito lide se s tim umi vyporadat lepe (Genadyj) ci hure (delnici zavisli na alkoholu). Jejich zrucnost, kdy s rucnim naradim dokazi ze stromu vyrobit lyze ci lode jsou obdivuhodne. Stejne tak repelent z brezove kury ci po lesich rozestavene pasti na zver. Ac je mozna ono "stesti" z nazvu filmu nadhodnocene, stoji za videni. (30.09.2013)

"Mám třeba rád filmy Woodyho Allena. Jen mi vadí ten nervózní chlapík v brýlích, co tam furt pobíhá." Tuhle hlášku ze Simpsonů mi připomněl jeden ze zdejších komentářů nadávající na "nepříjemný komentář v nedobré angličtině". :-D Jinak za mě další vynikající Herzogova práce. Jeho fascinace sibiřskými lovci a krajinou je patrná z každého záběru a (především) každého slova. Jde v podstatě o klasický dokument bez nějakých herzogovských bizarností - nejdřív mi dokonce přišel až moc klasický. Nakonec ale uznávám, že v něm je hodně a Werner dokáže značný přesah navléct i sem. (23.04.2013)

Bylo to pěkné, nicméně jsem si položil (pro mě) záludnou otázku: Co přinesl Vasjukov a Herzog sibiřským traperům, a co oni přinesli jim? Je to samozřejmě řečnická otázka, nejspíš nikomu nic nepřinesl. Tak kdo co přinesl nám? Obávám se, že také nic moc. Sotva se poučíme, jak se staví pasti, tesá kanoe, loví ryby nebo vychovávají psi, a sotva si řekneme: Hele, oni to dělají lépe! Takže, když jsem ani já nic nepřinesl, tak alespoň malý příběh: V době, kdy jsem učil ruské inženýry, jak se staví tiskové stroje, byl jsem v rámci spolupráce na 10 dní v Jejsku (kosa v Azovském moři) a oni stejnou dobu v Adamově. Moravský kras se jim moc líbil, ale když jsem jim navrhnul, aby sem přijeli na dovolenou, odpověděli: "Ne, ne, to my zase vyjedeme na horní Jenisej a dva měsíce poplaveme na jih. Dobře střílíme, umíme chytat ryby...." (17.12.2015)

Vynikající dokument s nezaměnitelným komentářem Wernera Herzoga. Tenhle příběh o obyčejném životě má takovou sílu, že i když je to skoro proti všemu co mám rád, tak jsem na tu hodinu a půl zatoužil žít v mrazivé pustině bez elektřiny, internetu, ústředního topení, knihovny a hospody. Jen pro ten pocit svobody a pro nádhernou přírodu. (02.04.2014)