Šťastní to lidé: rok v tajze

Zpracováním velká nuda, ale obsahově velmi zajímavý dokument, který nám zprostředkovává pohled do jedné malé vesničky uprostřed Sibiře, kde je největším výdobytkem civilizace motorová pila a snězný scooter. Jsou to tvrdí lidé, ale žijí v souladu s přírodou a jsem přesvědčený, že psychicky mají mnohem přijemnější život než západní uspěchaná civilizace. Fyzicky je to však dřina, nemluvě o té šílené zimě a těch komárech...bzzzzzzzzzzzz. Děs! Každopádně příště bych vybral nějaké schopnější dokumentaristy, kteří by to pojali velkolepěji s monumentálními záběry tamní tajgy. Takhle to byla trošku nuda... (10.06.2016)

Mrazivá dokumentární lahůdka. Sdílím s Herzogem nadšení z života lovců a jejich doslova bezmezné improvizace a vynalézavosti v těch nejtěžších podmínkách. Bonusem je zjištění, že údajný příbuzný slavného režiséra Tarkovského si tam někde v Tajze místo filmařiny loví ryby puškou. Jedna výmluvná "Za všechno mohou Rusové. S nima přišla vodka." (12.09.2013)

Zajímavý dokument, ovšem takových jsou spousty. Zobrazený způsob života byl ve skutečnosti po staletí pro severní Rusko docela typický: v létě trocha té zeleniny, a jinak co dá les a řeka. Objektivita filmu trpí prvoplánovou ideou, že tenhle život je receptem na štěstí. Bylo-li by tomu tak, muselo by Rusko být tradičně šťastnou zemí - což je nápad přímo mistrovsky pitomý. --- Univerzální recept na štěstí neexistuje. Tak například pan Herzog je filmař. Ve svých filmech rád ukazuje šťastný život v divočině. Sám ale v divočině žít nechce, jenom o ní dělá filmy. Předpokládám, že to je jeho recept na štěstí. (26.04.2014)

"Človeku môžete vziať všetko-bohatstvo, zdravie, ale nemôžete mu vziať to, čo dokáže..." Stačilo zopár viet v úvode a už som od filmu nedokázal odtrhnúť oči. Krajší dokument o ľuďoch, ktorí sú pevne spätý s prírodou som už dávno nevidel. Je tu predstavený život obyvateľov Sibírskej dedinky odrezanej od sveta. Neexistujú tu žiadne prístupové cesty. Jedine loď a vrtuľník. Sledujeme však v prvom rade niekoľkých jednotlivcov- lovcov, z ktorých mi k srdcu najviac prirástol ten, ktorý dostáva najviac priestoru. Jeho slovami o tom, že najhoršia vlastnosť lovca je chamtivosť, si ma naplno získal. Takmer každá veta, ktorú vypustil z úst, by sa dala vytesať do skaly. Súhlasil som s ním absolútne vo všetkom. Nádherný vizuál sprevádzali životné múdra z úst lovcov a dozviete sa veľa zaujímavých vecí o prírode, o prežití v nej, ako si vyrobiť skvelé lyže, či kanoe z jedného kusa dreva... A aby toho nebolo málo, film sprevádza hudba Klausa Badelta! Je zaujímavé, že tak nádherný film o ruskej tajge musí natočiť Nemec W. Herzog. Skvelý film, skvelý soundtrack. 100%. (17.09.2013)

Werner Herzog natočil úžasný dokument o zapomenuté krajině. To je vlastně věc, co mu jde nejlépe a tudíž první věta není úplně překvapením. Překvapení je ale pokaždé prostředí, které si zvolí. Tentokrát sibiřská tajga, kde týdny nepotkáte živoucího člověka. Jenom soby, losy, medvědy, vlky a sem tam nějaký lovce, které si tam tenkrát narval komunistický režim a oni tam prakticky žijí a fungují dodnes. Neuvěřitelný způsob života, který si dnešní konzumní člověk nedokáže ani představit. Kdo by si také dovedl představit půl rok žít uprostřed přírody sám se svým psem a lovit tam veverky. I proto má tady ten komentář tak vysoká hodnocení. Já ale do plna nepůjdu, protože se s některými názory toho lovce prostě neshodnu. Chápu, že si ten svůj život musí nějak obhájit, ale ať mi netvrdí, že ty jeho pasti, co tam straží na zvěř, jsou zcela humánní, když tam pak ty zvířata zaklíněná půl dne mrznou. I přesto ale zajímavý dokument plný těžkého pochopení z takového života a překrásné přírody, která ještě, jako jedna z mála, není tolik porušena jednáním každého z nás. (05.02.2014)