13. komnata Jiřího Pechy (TV film)

Jiří Pecha se narodil v Třebíči v rodině zapálených ochotníků a divadelní geny se projevily i u Jiřího. Jeho školní výsledky však nebyly nijak valné a Jiří se vyučil automechanikem. Přesto se po vyučení pokusil udělat přijímačky na JAMU s tím, že maturitu si dodělá. Na JAMU se dostal hned napoprvé a na maturitu již nikdy nedošlo.
Výčet jeho filmových a divadelních rolí je velmi dlouhý, za roli Babičky ze hry Babička - fetišistická revue, dostal cenu Alfréda Radoka. Jeho role ve filmech nebyly nikdy hlavní, ale velmi výrazné (Anděl Páně, Pupendo, Lotrando a Zubejda, Kalamita, Balada pro banditu, Musíme si pomáhat, Šašek a Královna, Všichni moji blízcí ad.). V pořadu se objeví i záběry z natáčení připravovaného seriálu, který točí režisér Karel Smyczek.
Po ukončení JAMU se seznámil s Bolkem Polívkou a spolu založili Divadlo Husa na provázku. Vzniklo nejen profesní partnerství, ale přátelství na celý život.
První manželství Jiřího Pechy se rozpadlo, za pár let se však znovu oženil a s manželkou Janou mají dvě dospělé dcery. Život s Jiřím rozhodně nebyl jednoduchý, přesto manželství vydrželo celý život a s dcerami má velmi dobrý vztah.
Jiřího svět byl a je divadlo, kamarádi a bohužel i alkohol. Z vyprávění je jasné, že jeho život byl jeden velký mejdan v mlžném alkoholovém oparu. Kolikrát si řekl, že takhle žít nejde. Zkoušel sám přestat pít, což se mu párkrát dokonce povedlo. Ale spíš než pevná vůle ho zastavila nemoc nebo sázka. Jednou se vsadil o 130 000 Kč a přestal pít na rok a půl. Bohužel přibývalo let a alkohol s cigaretami k jeho zdraví rozhodně nepřispěly. Lékaři mu diagnostikovali nemoc, ze které mají všichni strach. Diagnóza rakovina prostaty asi zamává s každým mužem. V té době mu nejvíc pomohla jeho žena a nerozlučný přítel Bolek Polívka. Ovšem Jiří si řekl, že nesmí fňukat a musí se k nemoci postavit čelem. Odmítl operaci a podstoupil ozařování a chemoterapii.
Jeho vyprávění je prodchnuto osobitým humorem smíchaným s brněnským hantecem. Ale jeho oči jsou občas velmi smutné a hovoří mnohem víc o jeho vnitřním světě. Je mu jasné, že život s ním nebyl procházkou růžovým sadem a jeho manželka by měla mít svatozář. Také se podvědomě stále obává nemoci, která je sice pod kontrolou, ale člověk nikdy neví.
Jiří je laskavý, hodný člověk, který nechce ubližovat, ale obdarovávat lidi radostí a smíchem. Rozhodně je velký bojovník, který se s osudem chce poprat sám. Nechce svými bolestmi obtěžovat své okolí. Jeho přístup je inspirativní pro nemocné, kteří přestali bojovat.
Průvodkyní příběhem Jiřího Pechy je redaktorka Jindra Horská. (oficiální text distributora)