Kraj

Tento ruský film mi trochu pripomína iný tiež ruský - Franz a Polina. Tu má však láska medzi Rusom a Nemkou trochu iný priebeh. Mnohí kritizujú, že film musel točiť nejaký fanda lokomotív, ale mne to ani trochu nevadilo a mašiny ma bavili. Voľnejší režim v mnohých gulagoch naozaj takto mohol fungovať. Toto nie je koncentrák, tu sme stovky, tisícky kilometrov od civilizácie. Tu nebolo potreba toľko stráží, pretože nebolo kam utekať a ak náhodou aj, tak potrebuješ mnoho jedla, aby si nezdochol hladom...Zaujímavý príbeh o Nemke, ktorá celú vojnu prežila schovaná niekde v starej lokomotíve sa postupne mení v nevšednú love story. Jej spoločná stavba provizórneho mosta spolu s rušňovodičom je pre mňa najlepšou scénou. Celkovo solídny film po ktorých treba trochu pátrať, čo je škoda. 80%. (25.12.2014)

Kdesi na konci sveta v nehostinnom kúte sibírskej tajgy sa odohráva zo široka rozprávaný príbeh nedobrovoľných obyvateľov jedného gulagu. Na tom by nebolo nič zlého, keby sa príliš dlhý čas len nemiešali karty a samotná hra primŕzala. Filmu chýba ťah na bránku, vyťaženie z načrtnutej situácie maximum, všetko je to len o miešaní a miešaní. Dopláca na chyby, ktoré boli také časté v 70 a 80 - tych rokoch v sovietskej kinematografii. Záver má už šmrnc, ide na plný plyn, otázkou je, či nie je neskoro. Snímka Alexeja Uchitela však v sebe skrýva aj mnoho zaujímavého. Tým najhodnotnejším je poctivé vykreslenie tábora a jeho obyvateľov, ktorí tvoria zmes toho všetkého zlého i dobrého, čo ľudská povaha v sebe skrýva. Premýšľal som aj nad vyšším hodnotením, ale viac ako 3+ dať nemôžem. (24.01.2011)

Moc zajímavě natočený ruský historický film, který ale až moc dbá na to, aby nám co nejlépe ukázal vlaky. Režisér je asi trošku úchyláček na vlaky. Čekal jsem to třeba trošku akčnější, ale akci přehlušilo nekonečné množství všelijakých záběrů na vlaky uklizené, špinavé, mokré, suché, rozpálené nebo zasněžené. (06.07.2015)

Veľmi nesympatický a hrubý film. Najprv som myslel, že to bude film o gulagoch, no vykľul sa z toho film o živote, kde nie je núdza o vulgarizmy, nahotu, sex, zbytočné vraždy, avšak aj o tvrdú prácu, drsnú prírodu, psychológiu ohľadom Nemcov a Rusov a prekonávanie rýchlosti vlakov. Približne dve hodiny tohto filmu mi veľa poznatkov nedali, ba mi zväčšili smutnú náladu. Akosi mi nedochádza, čo chcel autor týmto filmom zdeliť. Ak chcel iba opísať tvrdé podmienky, bolo toho málo, ak chcel zasiahnuť niečo z psychologickej oblasti, bolo to ešte slabšie. Príde mi to ako obyčajný film o prežívaní, ale s dobrými momentmi ohľadom železnice a vlakov. (03.02.2013)

(CINEMA MUNDI 2011) KRAJ je přesně ten typ "definitivně účtujícího" filmu, který potřebuje každá národní kinematografie, jež se potřebuje vyrovnat s napjatými poválečnými vztahy mezi dvěma národy. (U nás tomu tak je v případě HABERMANNOVA MLÝNU, který má stejně jako KRAJ potřebu se vyjadřovat k poválečné situaci poněkud zpozdile.) Na jedné straně je patrná snaha pojmout danou problematiku komplexně ve smyslu snahy zahrnout úplně vše, což vede k značnému zjednodušování, dramaturgické roztříštěnosti a nedostatečné profilaci řady postav (flashbacky příliš nepomáhají); na té druhé - vzhledem k časovému odstupu - lze určité věci pojmout jako žánrovou podívanou, kterou si lze v několika scénách díky jejich zdařilému inscenování patřičně užít. Jsem rád, že jsem tohoto ruského "vyslance" na Oscara mohl zhlédnout na velkém plátně, protože několik scén je vskutku impozantních (přejezd mostu, závěrečná honička dvou lokomotiv), ale pokud filmu dávat nějaké ceny, tak leda ty "technické" (opojná kamera, která pojímá řadu scén v dlouhých a promyšlených jízdách, velkými celky dává vyniknout přesné, syrově působící výpravě, akce je zase umocněna dominancí zvukových efektů). (04.03.2011)