Sám ve stěně

Dílo ze série First Ascent, které Alexovi opravdu odstartovalo jeho kariéru. Pozorujete jak celý výstup na majestátní Half Dome probíhá v klidu a svižně, až na jeden moment, který je dle mě nejsilnějším momentem celého snímku. Alex se na chvíli "zasekne" a dívá se dolů, mluví o krátké chvíli strachu, kterou měl - asi první a poslední. Protože se jedná o jeho první film, je to hodně o jeho životě a také o tom co dělal před tím, než se vydal zdolat Half Dome bez jištění. Je fajn, že se nejedná o žádného nadšence, který musí vylézt první poslední, ale o trochu praštěného "týpka", který si žije svůj sen v malé dodávce. (26.05.2014)

Ten Alex je opravdu naprostej blázen. V porovnání s jakýmokoliv hororem, který jsem viděl, se tohle nedá srovnat. Vždycky jsem si zhluboka oddychnul, když konečně vylezl na vrchol. Ten kluk má sice obrovskou odvahu, ale taky na druhou stranu není žádný ušlechtilý hrdina, protože hazarduje s vlastním životem. Téměř jako kdyby nepociťoval strach nebo neměl žádný pud sebezáchovy. [90%] (27.03.2012)

Musím přiznat, že už jen sledování tohoto dokumentu pro mě znamenalo hodně sebezapření. Dělalo se mi nevolno a to jsem jednu dobu sama aktivně lezla. Všechno je o hlavě, říká Alex a má stoprocentní pravdu. Jakmile začnete panikařit, tak jste bez debat v naprosté prdeli. On je někdo, kdo při výstupu nepřemýšlí co se může stát, když tu chybu udělá. V jeho případě jakákoliv sebemenší chybka znamená smrt ... Jednoduše vypne a soustředěný leze. A leze tak lehce, dokáže se na hladké, 600 m vysoké stěně uvolnit, vytřepat končetiny, přitom visí za jednu ruku a jen za bříšky svých prstů, majn got!! Své myšlenky je schopen uzavřít na účinný zámek, který si odemkne na vrcholu skály. Nemůžu dost dobře vyjádřit své pocity co si myslím o volném slezení tak náročných skalních masívů ... je to neuvěřitelné, že někdo takový existuje. Být matkou toho kluka, tak jsem v péči Chocholouška s očním tikem, permanentně inkontinentní a s bezduchým úšklebkem ve tváři. Respekt! (26.07.2014)

Wooooow! ........ (Otevřená pusa)....... (Dlouhé ticho).... Mimo to, že Alex Honnold je naprostý blázen v tom nejobdivuhodnějším slova smyslu, tak tento krátkometrážní snímek je naprosto bravurně zvládnutý, vizuálně působí velmi příjemně a obsahově vyváženě. Řekla bych, že právě tento dokumentární kousek přesně vystihuje podstatu krátkometrážních filmů: Během příjemné stopáže dostanete milý filmový bonbonek s velmi zhuštěným obsahem emocí i informací a zbývající minuty a hodiny, které snímku chybí k označení "celovečerní" - ty strávíte s užaslým údivem a broukem v hlavě. Takhle se to dělá - jeden borec před kamerou, jeden borec za kamerou, a veledílo je na světě! (17.05.2011)

"Ano jistě,lze obdivovat jejich fyzickou kondici a tu obdivuhodnou výdrž,za to taky ty 2*,jinak je to banda dementů která nesmyslně riskuje své životy a obdivovat je za to nehodlám." A přesně tohle tento dokument podle mě vyvrací. Je to o kondici a výdrži, nepopírám, ale hlavně o hlavě a mysli. Dosáhnout takové vnitřní disciplíny a rozpoložení jen z půlky, tak mi není nic nemožné :) Nesmyslně riskované životy? Vůbec... a to nejsem horolezec a výšek se bojím. (06.09.2012)