Osamělost prvočísel

Nadherny a zaroven divacky velmi narocny film. Priznam sa, ze knihu som necitala (udajne je ovela komplexnejsia), napriek tomu ma dej zasiahol a trpela som spolu s hlavnymi hrdinami. Vela toho nenarozpravaju, ich emocie k vam vsak prenikaju z kazdeho poru ich tela. Paci sa mi, akym sposobom do seba postupne jednotlive kusky pribehu zapadali a ich spontanna prepletenost. Film ma natolko zasiahol, ze som sa rozhodla precitat si knihu, aj ked to obvykle byva opacne. (17.08.2014)

Premisa filmu láká na poetický snímek postavený na matematicko-filozofickém přesahu, ale výsledek je agresivní patvar, který nedrží pohromadě. Onen filozofický motiv filmu - prvočísla jsou čísla beze zbytku dělitelná jen jedničkou nebo sebou samými.. - zde zaznívá v ten nejnevhodnější okamžik a ve výsledku je přehlušen podivně naroubovaným songem. Skoro by se dalo napsat, že se jedná o další ukázku toho, že Bůh je krutý a my jsme jen loutky v jeho rukách bojující o vlastní přežití. Několik příběhových rovin se v konečném účtování sjednocuje v závěrečný akt, kdy dochází k úplné sublimaci veškerých dobrých úmyslů. Jediné, co funguje na výbornou je hudba figurující zde coby katalyzátor způsobující dávivý reflex. (04.07.2011)

Film o hledání cestě jeden k duhému je adaptací italského bestselleru, jenž vyšel i u nás. Costanzo vyniká ve vizuálním vyprávění, budováním atmosféry, napětí a očekávání. Bohužel to není schopen vůbec prodat a veškeré pointy a dramatické okamžiky mu protečou mezi prsty a vezmou sebou i divácký dojem. Navíc i jeho vyprávění je chvílemi chaotické, chvílemi prvoplánovité a chvílemi polopatické, prostě jakoby se nemohl rozhodnout, jak a co točit. Občas se dokonce dosti intenzivně vykrádá ze slavných vzorů a ani to filmu příliš nepomáhá. Škoda, mohl vzniknout zajímavý snímek s potenciálem emocionálně oslovit diváky po celé Evropě... 40% (08.07.2011)

Tenhle film jsem poměrně dlouho chtěla vidět - nikde nebyl - a až dnes ho konečně dávali v televizi. No, to těšení bylo daleko lepší. Se skvělou knižní předlohou se to vůbec nedá srovnat (ale ono se to na zfilmování ani nehodilo). Obsah byl sice jakž takž zachován (až na zmizení sestry - to bylo vysvětleno naprosto nedostatečně; kdo nečetl knihu, nemohl se v tom orientovat). Ale ono i to zásadní prolínání časových rovin znamenalo pro snímek spíš medvědí službu. Nejvíc mě ale štvaly ty dlouhé nudné (patrně rádoby umělecké) pasáže, hlavně ke konci. To už jsem skoro lezla po zdi. A představitelku (y) Alice mohli vybrat taky trochu sympatičtější. Tři hvězdy s přimhouřenýma oběma očima. (15.03.2016)

Jakožto milovnice románu od Paola Giordana jsem byla v nelehké pozici. A i když vím, že se film a kniha nemají srovnávat, tady prostě musím udělat výjimku. Román je totiž natolik specifický, že přenést jej na plátno rozhodně nemohlo být jednoduché. Režisérovi se to víceméně podařilo, i když jeho poetika je té, kterou jsem si vytvořila při čtení, značně vzdálená. Fil je totiž mnohem "italštější", než kniha. Některé věci mi zde nepřišly dobře dovysvětlené a i když byl můj první dojem čtyřhvězdový, nakonec jsem se rozhodla hodnocení snížit. Za vidění to ale určitě stojí. (05.07.2011)